WP: Brazílie čeká na svého Trumpa

Washington Post. Středeční vydání deníku Washington Post (8.2. 2017, s. A8) se podrobněji věnovalo poslednímu vývoji v největší jihoamerické zemi Brazílií. Její prezident Michel Temer nastoupil do úřadu před pěti měsíci po impeachmentu a politickém ponížení první ženské prezidentky země Dilmy Rousseffové, píše deník. Temer, kterému je 76 let, ale není brazilskou verzí Donalda Trumpa, nemá populistický styl a představuje kariérního politika.

Nicméně Brazílie je podobně jako USA zemí, kde se politické těžiště přesunulo směrem doprava. Na prezidentské volby bude země čekat až do roku 2018, ale komunální volby letos v říjnu hrozí tím, že levicová Dělnická strana přijde až o 60 % mandátů ve prospěch Temerových centristů a sociální demokracie. Celkovým trendem je obrat na pravici a poptávka pro rozbití statu quo.

Podle všeho tak Dělnická strana platí také za to, že vládla zemi v době, kdy ji zasáhla nejhorší hospodářská krize od 30. let 20. století.

Nicméně nový prezident sice zemi po svém nástupu začal stáčet napravo, ale jeho popularita je zhruba tak velká, jakou měla odvolaná prezidentka Rousseffová před odchodem z úřadu, něco kolem 14 %.

Čekání na svého Trumpa

Temer tak nebyl schopen využít možností úřadu, naopak působí dojmem tradičního politika, který nemá mobilizační náboj. Navíc podobně jako většina současných politiků v Brazílii se nad Temerem vznáší oblaky korupčních podezření. Tato podezření nepřispívají k Temerově kredibilitě mezi voliči.

Jak píše Washington Post, s Temerem v úřadě čeká Brazílie na svého Trumpa. V této souvislosti je zmiňován nový starosta Sao Paola João Doria, který je zároveň mediálně známým velkopodnikatelem a je mu blízký populistický styl.

Podporu ovšem získala Temerova škrtová politika, kterou hned po nástupu do funkce prosadil ve snaze zastavit ekonomický propad země. Nicméně na vysoké nezaměstnanosti se škrty neprojevily, ta i nadále zůstává ve dvojích číslech a růst v roce 2017 se očekává kolem 1 %.

Michel Temer prosazuje v porovnání s Rouseffovou a její politikou více ekonomickou liberalizaci, která upozadila otázky multikulturalismu a inkluzivity. Poté, co do brazilské vlády najmenoval jenom samé muže, sklidil ale Temer velkou veřejnou kritiku. Dojem nespravilo ani to, že následně jmenoval do pozice šéfky centrální banky a státního zástupce ženy. Ve srovnání s kabinetem Dilmy Rousseffové je to vnímáno jako krok zpátky.

Podle Washington Post nového prezidenta nezajímá popularita, jako jeho celkové dědictví. Slibuje, že se v roce 2018 voleb nezúčastní, ale chce být viděn jako politik, který vyvedl Brazílií z hospodářské krize.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.