FT: Eurozóna znovu v krizi kvůli Řecku

Financial Times (09.02.2017, tištěné vydání). Po měsících mimo hlavní záři reflektorů, se řecký záchranný program znovu vrací na seznam obav obchodníků s dluhopisy, píše Financial Times ve svém čtvrtečním vydání. Výnosy z řeckých suverénních dluhopisů jdou ostře nahoru. To odráží obavy ohledně neshody mezi Eurozónu a MMF. Neshody se týkají budoucnosti programu. Ale také toho, že letošní rok bude v Evropě zvláště volební, čímž se možnost dosažení dohody pomalu uzavírá.

Atény varují, že odmítnou „absurdní požadavky“ MMF. Neshody panují také uvnitř samotného fondu, a pod tlakem tak jsou i ministři financí Eurozóny. Je třeba, aby dosáhli průlomu v jednáních na svém dalším setkání 20. února.

V čem spočívá problém?

Mezinárodní věřitelé Řecka, tedy vlády Eurozóny a MMF, se výrazně liší v názorech na ekonomickou situaci země a na to, jak učinit dluhové břemeno země zvládnutelné.

MMF už dlouho tvrdí, že austerity (pozn. škrty) vyžadované po Řecku v rámci třetího záchranného balíčku ve výši 86 miliard eur musí být vykompenzovány snížením cíle rozpočtových přebytků a udělením podstatného odpuštění dluhu. To ale Německem vedená skupina fiskálních jestřábů odmítá. Důvodem je hlavně to, že větší shovívavost pravděpodobně může znamenat, že daňoví poplatníci budou muset zaplatit další záchranné půjčky.

Dokud nevyřeší své rozpory, tak MMF  (a ten se oficiálně k záchrannému balíčku, schválenému před dvěma roky nikdy nepřipojil) se programu nebude účastnit. Prozatím tedy to byl jen Evropský stabilizační mechanismus (ESM), tedy záchranný fond Eurozóny ve výši 500 miliard eur, který Řecku půjčoval.

MMF nepřerozdělil žádnou záchrannou půjčku téměř tři roky a opakovaně potvrdil, že se nezúčastní třetího záchranného programu, pokud v něm nebudou provedeny velké změny. Navzdory tomu, evropští lídři tak nějak očekávali, že v určitém bodě se připojí jako půjčovatel.

Proč je to důležité?

Berlín nikdy orgánům EU příliš nedůvěřoval, obzvláště ne Evropské komisi, že by mohli řecký záchranný plán monitorovat. Od prvního záchranného balíčku v roce 2010 trval na tom, aby se ho účastnil MMF. Německo argumentovalo tím, že jen MMF má expertízu a důvěryhodnost provozovat takto komplexní program.

Tento požadavek se postupně stal nepřekročitelnou politickou mezí v Německu a dalších severských věřitelů jako Finsko a Nizozemí, v nichž parlamenty opakovaně vyslaly varování, že nemohou pokračovat s řeckým záchranným plánem bez oficiálního souhlasu MMF.

Fond minulý rok naznačil, že se rozhodne ohledně účasti do konce roku 2016, ale tato lhůta nebyla dodržena. Kdyby snad tato patová situace měla pokračovat, nebylo by možné zajistit schválení parlamenty potřebné k uvolnění dalších tranší záchranného balíčku, což by ohrozilo celý program. Wíolfgang Schäuble, německý ministr financí, jasně řekl, že bez MMF je záchranný program v současné podobě mrtvý.

S blížícími se volbami v Německu a Nizozemí se záchranná politika jeví jako ještě náročnější.

Na čem není shoda?

MMF vnímá některé požadavky EU v novém programu jako nerealistické. Hlavně mu vadí požadavek, aby Atény docílily primárního přebytku ve výši 3,5 % do roku 2018 a držely ho ve střednědobém horizontu. Primární přebytek je přebytek rozpočtu, do něhož se nezahrnují splátky dluhu, je to důležité měřítko schopnosti země splácet své účty bez vnější pomoci.

Fond se přimlouval za nižší cíl ve výši 1,5 %. Země Eurozóny by ale musely rozdíl vyřešit udělením podstatného odpuštění dluhu. Německý postoj se rovná klatbě, neboť v určitém bodě jejich půjčky Řecku se stanou tak zvýhodněné, že se změní v dotace, píše Financial Times dále. To je v Německu politicky radioaktivní téma.

Ovšem spor není pouze mezi MMF a Berlínem. Zhoršila se také dlouhodobá válka slov mezi MMF a Aténami. Vzhledem ke své skepsi ohledně udržení cíle 3,5 % rozpočtového přebytku, fond uvedl, že by Řecko mělo s předstihem legislativně připravit úsporná opatření, která se automaticky spustí, pokud Atény nedosáhnou cílů.

Proč není shoda?

V základu sporu je to, že MMF a Evropská komise se hluboce rozcházejí ohledně vyhlídek řecké ekonomiky. Brusel tvrdí, že fond tvrdohlavě odmítá uznat, že zemi se daří lépe. A to , jak co se týče růstu, tak i v naplňování primárního přebytku. MMF, který byl příliš optimistický ve svých předpovědích na začátku záchranného programu, rozhodně nesouhlasí. Podle MMF Řecko nebude schopno tento výkon udržet, a místo toho slabší ekonomický výstup povede k tomu, že jeho dluhové břemeno se stane „explozivním“ po roce 2022.

Rozpor v předpovídání růstu vyvolal vzácný veřejný rozkol ve výkonné radě záchranného fondu. Země EU včetně Francie, Německa, Belgie a Švédska zpochybnily předpověď na pondělní schůzce, takže fond musel veřejně přiznat rozkol.

Proč je celá věc tak naléhavá?

Řecko má dost peněz, aby vydrželo bez další pomoci do července. Nicméně změnila se politická realita je odlišná: představitelé EU se obávají scénáře, kdy prodlužovaná nejistota zasáhne důvěru v Řecko, čímž se předpovědi MMF stanou sebe se splňujícím proroctvím.

Poslední schůzka před nizozemskými volbami naplánovaná na 20. února je tím pádem důležitá. Politici se i přes pochybnosti shodují nad potřebou průlomu na tomto jednání. Za scénou probíhají intenzivní diskuse zaměřené na nalezení řešení.

Jak uvedl jeden z vysokých představitelů EU: „Únor není formálně, ale realisticky termín, kdy je potřeba dosáhnout politické shody.“

Jak dosáhnout dohody

Jednoduše řečeno tak, že každý trochu ustoupí. I když to se lehčeji řekne, než provede. Atény by s největší pravděpodobností musely akceptovat předběžná legislativní opatření, MMF by musel akceptovat, že rozsah těchto opatření nebude takový, jak se původně myslelo, Berlín by alespoň zmírnil své požadavky na to, jak dlouho musí Řecko udržovat svůj primární přebytek ve výši 3,5 % po roce 2018. Německo by se také nyní muselo jasněji vyjádřit ohledně budoucího odpuštění dluhu.

Podle Financial Times je ale velkou otázkou, kdo bude muset ustoupit nejvíce. Na Berlín či MMF nikdo nesází. Patová situace už trvá skoro dva roky a ani jedna strana neustoupila.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.