Zpráva Mnichovské bezpečnostní konference 2017: problémy, hlavní rizika a oblasti konfliktu

Přečetli jsme: Devadesáti stránková zpráva Mnichovské bezpečnostní konference pro rok 2017 nevystoupila ze stínu podobných zpráv, které vydávají nejrůznější západní instituce a organizace.

Také tato nejnovější zpráva vidí současnost pomocí pojmů jako „post-pravdivý“ či „post-faktický“, „postzápadní“ a také neliberální.

Neliberální moment

Podle zprávy nyní žijeme v neliberálním momentě, což s sebou nese nárůst populismu, který vyzývá dosavadní liberálně demokratický status quo. V tuctu zemí na Západě jsou dnes u vlády populistické strany a jinde populisté utváření politickou agendu. Sociálním a hospodářským zdrojem populismu je mimo jiné fakt, že mezi roky 2007 až 2014 příjmy na Západě stagnovaly.  Protiklad mezi levicí a pravicí dnes nahrazuje liberálně kosmopolitní a populistický či xenofobní. A populisté využívají strachu, pracují s nejistotami a křivdami a také obracejí či manipulují s fakty.

Vedle toho vzniká populistická internacionála, spojenectví populistů napříč zeměmi, které představuje systémovou výzvu ohrožující liberálně-demokratický řád, který vznikl po druhé světové válce díky liberálním demokraciím.

Dále se rozpadá ekonomický řád. Organizace WTO dnes stagnuje a na scénu se vrací podle zprávy protekcionismus, který se projevuje programem prezidenta země, která dlouho byla pionýrem volného trhu, Donalda Trumpa s jeho heslem Amerika na prvním místě.

Pod tlakem jsou také mezinárodní organizace, v nichž USA sehrávaly hlavní roli. Je to také proto, že v nich narůstá vliv nedemokratických velmocí, které měly z liberálního řádu prospěch, ale nestaly se jeho součástí. Na vině jsou ale také západní země, které příliš silně prosazovaly normativní změny, které v důsledcích vyvolaly odvetu nebo reakci.

Snad nejvýraznější bylo zpochybnění existence NATO jako bezpečnostní spojnice mezi EU a USA a Kanadou od konce druhé světové války. Vedla k němu slova amerického prezidenta Trumpa o tom, že NATO se stalo „zastaralým“. Podobně čelí mnohočetné krizi také Evropská unie. Je to Brexit, odchod Velké Británie z EU, uprchlická krize, potenciální návrat krize společné měny, populismus, islámský džihádismus a také revisionismus Ruska, které tvoří osu krize EU. Otázkou je, co bude následovat a zda to bude konec liberálního řádu a stav, ve kterém regionální mocnosti utvářejí vlastní sféry vlivu.

Post-západní (post)řád?

Zpráva upozorňuje na to, že ruská politika v Sýrii vedla k tomu, že se tamní konflikt přes deklarace řeší vojenskými prostředky. Rusko a další zaplnili vakuum, které vzniklo neochotou Obamova USA se více angažovat a také pasivitou EU.

Na Ukrajině došlo k porušení principů evropské bezpečnosti, ale přesto tu existuje možnost změkčení nebo zrušení sankcí proti Rusku, píše se dále. A to navzdory tomu, že minský proces nepřinesl ze strany Ruska žádný pokrok. Na obzoru se tak objevuje „nová éra, ve které velmoci ovlivňují osud těch malých.“ Sýrie a Ukrajina jsou příklady toho, co bezpečnostní zpráva vidí jako „post-západní“ svět či dokonce „post-řád“.

Liberální řád i přes svoje chyby přinesl zvláštní dobu míru a prosperity, dobře se dovedl přizpůsobit novým mocnostem a adaptovat se okolnostem. Nyní je klíčovou otázka, zda byla doba po studené válce jenom liberálním interregnem (mezivládí) a zda nyní nesměřujeme k neliberální éře, kterou budou provázet konflikty velmocí jako je kupříkladu Čína a USA, jak zpráva píše s tím, že budoucnost je otevřená.

10 risků roku 2017

Zpráva uvedla celkem 10 největších risků pro rok 2017, které vypracovala Skupina Eurasie. K těmto riskům konkrétně patří:

Nezávislá Amerika pod vedením Trumpa, který není izolacionista, ale je „unilateralista“ upřednostňující jednostranně americké zájmy a bilaterární vztahy. Politika USA se tak stane méně předvídatelná a pocítí to spojenci v Evropě a Asii, zatímco Čína a Rusko se pustí do testování nového terénu. Vliv to bude mít i na mnohostranné organizace, ve kterých USA sehrávaly klíčovou roli.

Přehnaná reakce Číny, která může zahrnovat špatné reformní kroky, chyby a také oblast čínsko-amerických vztahů, které se v roce 2017 mohiu vyvíjet negativně.

Slabá kancléřka Merkelová v EU, kde se podle názoru autorů zprávy ukázalo její vedení pro Evropskou unii jako nenahraditelné. Merkelová sice může vyhrát nadcházející volby, ale může z nich vyjít oslabená.

Žádné reformy, což se týká hned několika zemí. V Indii premiér Modi provedl maximum možného, ale v Rusku, Francii a Německu budou reformy čekat do voleb. V Číně do změny vedené v druhé polovině roku. Nigérie, Brazílie a Saúdská Arábie plánované reformy neprosadí.

Vztah mezi technologiemi a situací na Středním východě, kde nové energetické metody ohrožují státy závislé na těžbě ropy a plynu, zároveň v nich dochází k zavádění komunikačních technologii, což vede k tomu, že se jejich kyberprostor politizuje.

Narůstající politický tlak na nezávislost centrálních bank, který je možní sledovat už dnes v řadě případů a také v Evropě.

Spor mezi Bílým domem a Sillicon Valley, který přináší odlišnosti zájmů obou stran. Trump chce kontrolu a bezpečnost, SV svobodu a soukromí pro zákazníky. Trump pracovní místa, SV automatizační technologie atp.

Turecko představuje risk kvůli politice posilování moci prezidenta Erdogana, zvýšení jeho prezidentských pravomocí a kvůli napětí mezi Tureckem a jeho sousedy, i mezi Tureckem a Evropou.

Severní Korea a její vojenský program, který testuje nové rakety a nukleární program. Severní Korea tak je podle zprávy výzvou pro Spojené státy. Situaci zde může zkomplikovat vývoj americko-čínských vztahů.

Politický vývoj v Jižní Africe, kde nepopulární prezident Zuma nemůže najít nástupce, kterému by věřil a pokračující krize se promítá do menší role Jižní Afriky jako stabilizátoru konfliktů v sousedství a vytváří překážky pro reformy.

Aktéři mezinárodní politiky

V další části se zpráva zabývá jednotlivými mezinárodními aktéry a začíná od Trumpových Spojených států. Trumpova politika je viděna jako nejasná, k jejím jasným bodům patří jenom boj proti IS a mezinárodním terorismu. Zbytek je podle zprávy s otazníkem a velmi nejasný s tím, že existuje možnost, že se USA vydají na cestu k zahraniční politice, ve které hodnoty nehrají skoro žádnou roli.

Evropská unie čelí mnohočetné krizi ale také, jak zpráva přiznává, krizi existenciální či krizi účelu. Podle ní řada krizí se kterými se EU nyní potýká ale „u více a více Evropanů“ vedlo k potvrzení potřeby „silnější Evropské unie“.  S odvoláním na výzkumy veřejného mínění bezpečnostní zpráva dále tvrdí, že více občanů EU nyní chce větší angažovanost EU ve světě. Citují se slova šéfa NATO o tom, že vojenské výdaje rostou a dále se hovoří o tom, že nastává trend větší bezpečnostní a zahraničněpolitické aktivity EU. Posilování bezpečnosti EU nicméně, jak zpráva pokračuje, také nadále počítá s NATO, jako základního pilíře bezpečnosti.

V případě Turecka zpráva ukazuje na následky puče a dále na změny, které vedly k odklonu Turecka od Západu a konkrétně Evropské unie. Zmiňuje turecké angažmá v syrském konfliktu a také Erdoganovu politiku vůči domácím Kurdům. Nicméně i přesto upozorňuje na významnou provázanost Turecka a NATO či na dosažení dohody o uprchlících jako na příklady této provázanosti.

Místa (ne)bezpečnosti

V další části se zprávy o bezpečnosti zaměřuje na místa, která mapují problémy několika světových regionů z hlediska bezpečnosti. A hned na prvním místě nabízí pohled na situaci ve střední a východní Evropě, kde panují obavy „z vlivu“. V souvislosti s regionem začíná text citátem slov šéfa NATO Jense Stoltenberga o novém postoji NATO po summitu ve Varšavě v roce 2016, který je „obraným a odstrašujícím postojem“ vůči východnímu sousedu EU (podle zprávy revizionistickému) Rusku. Jako konkrétní kroky k posílení tohoto postoje se uvádí nové umístění mezinárodních batalionů v Pobaltí a v Polsku ale také připravenost NATO pokračovat v dialogu s Ruskem.

Nicméně dialog NATO-Rusko o vojenských incidentech, transparentnosti a kontrole nad zbraněmi se ukázal, jak zpráva tvrdí, jako neplodný. Ruská strana nespolupracuje a obě strany vyjadřují rozdílné postoje ke smlouvám o kontrole zbraní či k programům jako je obranný raketový systém NATO apod.

Naděje u někoho v Evropě vzbudila prý politika Donalda Trumpa k Rusku, ale mnoho Evropanů se obává, že dohoda s Putinem je špatná a učiní prý válku spíše možnou. Zpráva tu cituje názor otevřeného dopisu středo – a východoevropských lídrů. Rok 2017 s řadou důležitých voleb v EU bude kritická pro Ukrajiny s jejich postojem k Rusku, píše nakonec zpráva.

Další oblastí zájmu je hned za naším regionem Blízký východ a především syrský konflikt a také ruské vojenské angažmá v něm. Vedle toho se nicméně zmiňuje intervence Turecka, vázanost Íránu a Saúdské Arábie v konfliktu nejen v Sýrii. Je kritizováno dobývání Aleppa jako humanitární katastrofa.

V regionu Jižní Asie se zpráva věnuje bezpečnostním okolnostem nárůstu vlivu Číny, ukončení Transpacifického partnerství, které mělo zaručit líderství USA v regionu a také sporům mezi USA a Čínou kolem ostrůvků v Jihočínském moři, a konečně nukleárním programem severní Koreji, který je považován za nejvíce nebezpečný.

Konečně je to oblast Arktidy, která tvoří poslední oblast zájmu zprávy. Zde se vrací do hry Rusko a dále hospodářský význam Arktidy, který prochází změnami díky klimatickým změnám. V tomto případě se zmiňuje, že zatímco někteří pozorovatelé se obávají nárůstu konfliktu, jiní zdůraznili, že spolupráce v Arktidské radě se ukázala jako pozitivní a většina jejích zdrojů se nachází v oblastech mimo územní konflikty, což situaci zjednodušuje.  Nicméně potenciál konfliktu se zmiňuje v souvislosti s tím, že tání umožňuje větší možnosti pro námořní navigaci a Rusko zde už podniká kroky ve vojenské sféře.

Problémy

Na konec zmíníme ještě třetí podkapitolu zprávy, ve které analyzují hlavní problémy spojené s bezpečností pro rok 2017. Nepřekvapivě se na prvním místě rozebírá otázka dezinterpretací a fakenews či vměšování se do voleb. Dále potom vidí jako další problém (nucenou) migraci a dramatický nárůst těchto skupin obyvatel (uprchlíci, vyhnanci, žadatelé o azyl). Na třetím místě je problém džihádismu ve spojení s organizacemi jako je IS a také s útoky v evropských městech. Dále se pak zmiňují problémy globálního zdraví a jeho ohrožení (v roce 2016 například virem Zika), a konečně na posledním místě je to problém digitalizace obranných zbraní.