Je možné v ČR vyřešit dva hlavní problémy: ušetřit 300 miliard korun za rok a vyčistit ovzduší?

V rozsáhlejší analýze rozebírá vztah mezi stavem životního prostření a současnou hospodářskou a energetickou politikou ekonom Vladimír Štěpán.

Názory na to, v jakém stavu se v ČR nachází ovzduší a životní prostředí (dále ŽP) obecně se stále více polarizují. Na jedné straně se objevují názory, že smogové situace jsou jenom důsledkem studené zimy a inverzí, a zmizí s koncem zimy. Na druhé straně byla publikována řada studií a názorů odborníků, které poukazují na to, že stav ŽP v ČR je již trvale velmi špatný. A že rozhodnutí státních orgánů jsou málo účinná, nebo i stále více v rozporu s názorem veřejnosti, která stále důrazněji požaduje účinné řešení problémů ekonomiky i ŽP. Je proto dobré zásadní informace a názory nejprve shrnout, a pak se pokusit navrhnout řešení.

Vstupní informace do diskuse

  • Podle nejnovější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) patří Česko mezi země s nejhorším znečištěním ovzduší v Evropě – společně s Bulharskem, Polskem a Slovenskem. Evropská komise vybízí ČR, aby přijala účinná opatření ke zlepšení ŽP.
  • Dle studie Světové zdravotní organizace WHO z roku 2015 škody na ŽP ČR činí 300 mld. Kč za rok. Proč, když má ČR nejvyšší dotace na obnovitelné zdroje energie (OZE) na hlavu na světě? Dotace do OZE mají dosáhnout 60 mld. Kč za rok, z toho na fotovoltaickou energii (FVE) více než 50 %.
  • ŽP se v ČR se dále zhoršuje, emise benzo (a) pyrenu se od roku 2014 zvýšily o 10 %.
  • Do ČR jsou umísťovány výroby s vysokými emisemi, stejně jako další logistická centra a montovny. Tím budou stoupat emise, nikoliv ale mzdy. Ministr Mládek zastavil dotace pro montovny pro rok 2017, podporovat se mají jenom výroby s vyšší přidanou hodnotou. Velmi nerad, jak píší HN. A navíc nestihne upravit zákon do voleb. Takže bohužel.
  • Výroba ze slunečních a větrných elektráren v zimě, zejména v lednu 2017, se blížila nule. Veškerá elektřina byla vyrobena v konvenčních zdrojích, i nízkoúčinných s vysokými emisemi. Výroba ze slunečních a větrných elektráren je navíc kolísavá, což neumožňuje optimalizovat výrobu konvenčních zdrojů, a to dále zvyšuje emise. I výroba ze slunečních elektráren tak nepřímo zvyšuje emise, místo aby je snižovala.
  • Podle nové analýzy Sandbag a Agora Energiewende poklesly v EU za minulý rok emise z energetiky o 4,5 %. Hlavním důvodem je přechod od využívání uhelných elektráren směrem k šetrnějším plynovým zdrojům. Meziročně poklesla produkce elektřiny z uhlí o 94 TWh a výroba z plynu naopak narostla o 101 TWh.  Tato záměna zdrojů znamenala meziroční pokles produkce emisi CO2 o 48 milionů tun.
  • V Německu už druhý rok za sebou roste množství emisí, které produkuje tamní energetika. Německé větrníky totiž přes růst instalovaného výkonu vyprodukovaly loni jen o necelé procento více proudu a fotovoltaické panely vyrobily dokonce méně elektřiny než v roce 2015. Chybějící elektřinu stejně jako v ČR tak musely nahradit uhelné a plynové elektrárny.
  • Zatímco v roce 2000 se domácí spalování dřeva podílelo na znečištění částicemi polétavého prachu – PM2,5 z 25 procent, v roce 2020 už to bude z 38 procent. Topení biomasou může vést k vyšším emisím zhoubných nečistot včetně prachových částic a benzo-a-pyrenu, varuje čerstvá zpráva Evropské agentury pro životní prostředí.
  • MŽP založilo program zlepšení stavu ŽP na kotlíkových dotacích. To pomůže, ale situaci nevyřeší. Vyměnilo se 20 tis. kotlů s dotací 2 mld. Kč. Cílem MŽP je vyměnit 90 tis. kotlů, celkem jich je na tuhá paliva 600 tis. Navíc jsou nové kotle v ČR určeny ke kombinovanému spalování uhlí a biomasy. To znamená, že za peníze z dotací se pořizují především zdroje, které do vzduchu chrlí množství nečistot.
  • Kritizují se i biopaliva. Biopaliva méně táhnou a zvyšuje se opotřebení motoru. Přínos ke snižování emisí velmi sporný.
  • Energetická koncepce ČR založená na nekritické podpoře OZE a výrobě elektřiny z jádra je jedna z nejdražších na světě, ČR na ní ekonomicky nebude mít. Kromě více než 1 bil. Kč dotací do OZE lze počítat i s dotacemi, resp. garancemi státu do jádra za stovky mld. Kč. Je to i koncepce s velmi negativními dopady na ŽP.
  • Velký vliv lobbistických skupin na rozhodování státních orgánů je v ČR dlouhodobě realitou. A to v oblasti ŽP i energetiky.
  • ČR je společně s Polskem rekordmanem v počtu výjimek pro velké znečišťovatele, kteří nemusí plnit limity platné v EU. Zatímco v celém Německu platí pouhé dvě výjimky, v Česku jich máme pětatřicet. Výsledkem je nárůst emisí v ČR.
  • Česko má zatím nízkoemisní zóny jen na papíře, a po silnicích jezdí tisíce automobilů s vymontovaným prachovým filtrem.
  • Názor v SRN: Odklon od spalování fosilních paliv do roku 2050 se v SRN nebude konat. Z technických a ekonomických důvodů. Preferencí nyní je přijatelná nákladovost v energetice a udržení tržního prostředí v energetice.
  • Výrazně čistější ovzduší než ČR mají ve Velké Británii, Nizozemsku, nově v Řecku, státech, které široce využívají zemní plyn.
  • V roce 2016 došlo v SRN ke zvýšení výroby elektřiny z plynu o 46 %, SRN dovezla 49,8 mld. m3 zemního plynu.
  • USA zruší dotace do OZE, přejdou na využívání fosilních paliv, a přitom dosáhnou lepší čistoty ovzduší než SRN a EU obecně. Výsledkem bude, že EU bude ztrácet konkurenceschopnost, protože ceny elektřiny by v EU mohly být až dvojnásobně vyšší než v USA.
  • Teplárny tvrdí, že jejich zdroje mají vysoké komíny, takže výsledkem jsou nulové emise. Pravda je taková, že vítr jemné částice zanese až 1000 km daleko.
  • Na druhou stranu je snadné hovořit o dekarbonizaci ekonomiky a stoprocentní výrobě elektřiny z OZE, když žádný z politiků nebude ve funkci. Je nutno využívat účinné zdroje, bez ohledu na to jaké palivo používají.
  • Elektrárny představují jen část na celkové spotřebě energetických zdrojů v SRN. Mají pouze pětinový podíl. Nejvíc energie se spotřebuje na vytápění domů a v dopravě. Téměř polovina domácností je vytápěna zemním plynem a jedna čtvrtina topným olejem. Třetí místo patří centralizovaným teplárnám.

Z výše uvedeného vyplývá, že všechno je jinak, než se dlouhé roky uvádělo. Pokud jde o emise prachu, ale i další škodliviny, bude nutno zapomenout na klasické schéma, kterého se zatím drží i MPO a MŽP ve svých rozhodnutích:

OZE = bezemisní zdroje (naopak, biomasa a biopaliva jsou vysokým zdrojem emisí, i sluneční a větrné elektrárny jsou nepřímo zdrojem emisí).

Fosilní paliva = vysoce emisní zdroje (z emisních paliv bude nutno vyloučit téměř bezemisní zemní plyn jako samostatnou kategorii, stejně jako v jiných státech, bez využívání zemního plynu se ovzduší v ČR nevyčistí).

Žaloby na stát ve Velké Británii a SRN už se berou vážně poté, co soud rozhodl, že občané mají právo na čisté ovzduší. Žaloby jsou podané i v ČR, protože opatření MŽP nejsou účinná, a stav ŽP nezlepší. Součástí žalob by měl být i požadavek na právo neplatit dotace na OZE.  Pokud je neodsouhlasí občané v referendu, jako to bylo v SRN.

Dopady na zdraví

Podle světové zdravotnické organizace WHO je celá čtvrtina nemocí způsobená špatným životním prostředím, u dětí je tento podíl dokonce třetinový. Pouze v důsledku znečištění ovzduší polétavým prachem zemře v Evropě každý rok předčasně asi 280 000 lidí. Nejvýznamnějšími zdravotními důsledky znečištěného životního prostředí jsou respirační a zažívací choroby, alergie, kardiovaskulární a metabolická onemocnění, vývojové a reprodukční poruchy, a také nádorová onemocnění.

Stav ovzduší v ČR má následující zdravotní dopady, prognóza:

  • ČR má nejvyšší výskyt rakoviny tlustého střeva v EU, infarktů, mozkových příhod.
  • Prognóza: Každý čtvrtý člověk v ČR onemocní rakovinou.
  • V ČR ročně onemocní rakovinou 350 dětí. Každé čtvrté onemocnění rakovinou je způsobeno špatným ovzduším.
  • Každý rok díky rakovině zmizí z mapy ČR město s 8 tis. obyvateli.

Je tedy pravda, že ŽP je v ČR v kritické situaci, kdo za to může? Kancléřka Merkelová nedávno prohlásila, že je pro vícerychlostní EU a je jasné, že ví, co říká. Neřekla ale, jestli tím míní vícerychlostní ekonomiku nebo i ŽP. Pokud se podíváme na mapku znečištění ovzduší, tak dvourychlostní EU už v současnosti existuje, viz mapa v příloze 1.

Z mapky stavu ovzduší v EU je patrné, že:

  • Mezi stavem ovzduší ve státech E15 a států střední a východní Evropy je dramatický rozdíl. Otázkou je proč a co se pro zlepšení ŽP dá dělat?
  • Ve střední Evropě je nejvíce znečistěné ovzduší v Polsku. Zdá se, že Polsko se chce stát Čínou střední Evropy, pokud jde o ekonomický vývoj, ale i prosazování svých zájmů. I s bagatelizací stavu a důsledků špatného ŽP. To postihuje sousední státy, jako je ČR, které na tento fakt příliš nereagují.

Stát, ČHMÚ a některá média se snaží přesvědčit veřejnost, že:

  • Znečištění souvisí jenom s inverzí, že to není trvalý stav.
  • Zaznívá už i názor, že si na znečištění budeme muset zvykat.
  • Další opakovaný názor je, že příčinou znečištění jsou lokální topeniště a doprava. Doprava je ale hustá i v západní Evropě, a v SRN jedna třetina domácností užívá pro topení topné oleje. A tyto státy nemají s ovzduším takové problémy jako ČR.

Odborníci ví, že znečištěné ovzduší v Česku je setrvalý problém. Špatný stav ŽP nesouvisí jen s inverzí a mlhami. Dnes už se jako smog označují různé druhy situací, během kterých se v ovzduší vyskytují vysoké koncentrace různých škodlivých látek. Smog může být spojen i se slunečným mrazivým zimním počasím nebo dokonce s horkými letními dny – pokud nedostatečný pohyb vzduchu při bezvětří není schopen čistším vzduchem naředit nebo rozptýlit škodliviny, které vznikají lidskou činností.

Ve velkých městech ČR způsobil katastrofální situaci průmysl, doprava a příval znečištění z Polska. Na venkově se na kvalitě vzduchu podepisují domácnosti. Ale i na vesnicích ležících mimo dopravní cesty, bez průmyslu, stoupají emise prachu. Vysoké komíny tepláren a elektráren zanášejí prach až tisíc km daleko.

Příčiny současného stavu

Kvalifikovaná diskuse o tom, jaké jsou příčiny a jakými nástroji ŽP zlepšit tedy v ČR zatím neprobíhá. Skutečné příčiny jsou totiž mnohem širší, je jich mnoho a jejich dopady se kumulují. Hlavní jsou:

  • Nízká životní úroveň v ČR. V situaci, kdy jeden milion lidí v ČR žije na hranici chudoby a 40 % lidí žije od výplaty k výplatě, nelze čekat, že se nebude topit uhlím, nebo i pet láhvemi. Bez zvýšení životní úrovně se stav ŽP v ČR výrazně nezlepší. A kotlíkové dotace mohou jenom znamenat, že v nových kotlích se dříve nebo později zase bude topit pet láhvemi.
  • V ČR chybí osvěta obyvatelstva. Obyvatelé jsou zaplavováni nepřesnými a málo pravdivými informacemi. To se týká skutečného stavu ŽP, zdravotních důsledků, výše emisí ze spalování jednotlivých druhů paliv.
  • Emise z výroby elektřiny z uhlí v Polsku jsou hlavním zdrojem znečištění nejen na severní a jižní Moravě, ale téměř v celé severní části ČR.
  • Stále ještě vysoký podíl uhlí na výrobě elektřiny a uhlí v ČR a jeho neefektivní spalování. S tím souvisí nedůsledná kontrola již uplatněných opatření, zatím víme jen o jediném domě, kde byla udělena pokuta za lokální emise.
  • Udělování derogací (odkladů), v ČR třicet pět, v SRN dvě. Je nutno uveřejnit, které firmy získaly derogace a kontrolovat, jaká opatření činí na odstranění emisí. Nikde nebylo publikováno, jaké pokuty dostaly firmy za překračování emisních limitů.
  • Zastaralé energetické zdroje a sítě s vysokými emisemi.
  • OZE, zejména biomasa a bioplyn, ale nepřímo i FVE a větrné elektrárny nejenže nesnižují emise CO2, ale naopak zvyšují emise jemného rakovinotvorného prachu.
  • Chybí systémová opatření pro zlepšení ŽP, státní energetická koncepce založená na podpoře OZE jako základ řešení to určitě není.
  • Zlepšení kvality řízení energetiky a ekonomiky je nutné. Jejich nízká úroveň sráží ČR v rámci EU. Chybí něco jako zdravý rozum.
  • Negativní vliv lobbistických skupin na státní orgány a média, není možné, aby bylo například publikováno, že teplárny, které mají ztráty až 25 % v sítích a zastaralé výrobní zdroje uváděly, že jsou nulovým zdrojem emisí, protože mají vysoké komíny.
  • Intervence ČNB, které stimulují provoz nejméně účinných energetických zdrojů na uhlí s vysokými emisemi, zbytečně zhoršily životní úroveň, a inflaci prokazatelně nezvýšily.
  • Zpravodajství a neefektivní diskuse v ČT, oslavy růstu ekonomiky a intervencí, vše samozřejmě v rámci vyváženého zpravodajství, což odvádí pozornost od skutečných problémů. Ale i ČHMÚ, podle kterého emise stále klesají.

Vícerychlostní ekonomika, dříve se říkalo kolonie, nyní se říká podřízená ekonomika. Nezní to pěkně, ale je to tak. Vícerychlostní EU v oblasti ŽP, ale i v ekonomice je realitou a bude fungovat i dlouhodobě. Rozšiřování EU je dobře promyšlený proces. Státy jako ČR odevzdaly jako podmínku vstupu do EU zahraničním vlastníkům z EU15 banky, pojišťovny, energetické a vodárenské firmy. Tj. všechny firmy, které díky málo konkurenčnímu prostředí vydělávají obrovské peníze. V ČR navíc odvody z dividend do zahraničí přesahují dvakrát až čtyřikrát úroveň obvyklou v EU, a když padne nesmělý návrh na zavedení sektorových daní, které už v jiných státech EU fungují, tak se dokonce i makroekonomové obávají negativních dopadů na banky a odběratele. Je zajímavé, že ve státech se sektorovou daní EU tyto postihy nezaznamenali, a jejich ekonomika roste rychleji než ČR. Zprivatizovány byly i průmyslové firmy, zahraniční kapitál umísťuje do ČR dominantně montovny a logistická centra. Není potom problém poskytnout státům jako ČR dotace od EU a příliš nekontrolovat jejich využívání, ale jen do doby, než přijde zase krize. Cílem rozšíření EU bylo od začátku vybudovat vícerychlostní EU, a to navždy. Nyní jde o to, jestli si to nové státy nechají líbit, některé se dokáží bránit, ČR k nim ale rozhodně nepatří. Jde to i jinak, po válce USA zmodernizovalo v SRN průmysl, a pak vlastnictví firem předalo domácím vlastníkům.

Navíc, kvalita řízení ekonomiky v ČR je za posledních 20 let nejhorší i mezi státy V4, a to i přes oslavné ódy politiků. Statistická data hovoří zcela jinak. Ke zhoršování výkonnosti ekonomiky ve srovnání s jinými státy EU přispěly i intervence ČNB, které zbytečně zhoršily životní úroveň, a inflaci prokazatelně nezvýšily. Deflace byla dle SRN a Polska hlavní příčinou růstu ekonomiky v 2015 a 2016. Na rozdíl od ČR tyto státy neměly obavy z deflace, mají ale obavy z nárůstu inflace po zvýšení cen ropy. Kritický pro ČR může být rok 2017, kdy příjmy státu proti roku 2016 klesnou, ale výdaje se výrazně zvýší.

Podle údajů Českého statistického úřadu dosahuje naše roční mzda průměrně jen 344 768 korun, zatímco v EU je to 929 000 korun. Po více než 25 letech od revoluce je to zklamání.

Návrhy zlepšení stavu životního prostředí

Návrh řešení s cílem zlepšit ŽP ČR:

  • Biomasa je zdrojem vysokých emisí prachu, téměř jako uhlí. Biopaliva ničí motory, přínos pro zlepšení ŽP je více než sporný. Cílem ČR by mělo být omezit jejich využívání, nikoliv je podporovat.
  • OZE by měly být součástí energetického mixu, ale s omezeným procentem do doby než budou konkurenceschopné.
  • Fosilní paliva výrazně podpořila ekonomický růst, tím dotují mj. i OZE. Antifosilní zákon jako řešení je ekonomický nesmysl, škodící i životnímu prostředí. Na základě tohoto zákona zakážeme uhlí a budeme ještě několik let rozšiřovat OZE, po několika letech zjistíme, že jsme zhoršili ŽP i ekonomiku, a pak to změníme, jako vždy.
  • Je prokázáno, že zemní plyn je bezemisní zdroj, pokud jde o rakovinotvorný prach. Jeho využívání by mělo být státem stimulováno. Včetně plynofikace např. středních Čech, kde lokální topeniště jsou zdrojem vysokých emisí. I v SR v lednu 2017 stát vyzýval obyvatele, aby více využívali zemní plyn.
  • Dle státní energetické koncepce (SEK) jsou hlavním problémem ČR emise jemného rakovinotvorného prachu, nikoliv emise CO2. V tomto smyslu by měly být stanoveny cíle ze strany všech státních orgánů, zejména MPO a MŽP.
  • Jediným racionálním řešením SEK je vyvážený mix všech druhů energií, včetně jaderných elektráren. Paliva z hlediska výše emisí bude nutno dělit na OZE, fosilní paliva a zem. plyn jako samostatnou kategorii.
  • Elektromobily na uhlí jsou v současné situaci předčasným řešením z hlediska ekonomiky i ŽP, budou zřejmě muset mít silné reflektory, aby prosvítily špinavý vzduch. Při výrobě a přenosu elektřiny navíc vznikají velké ztráty.
  • Úspory energie jako významný nástroj pro snížení emisí nejsou vyčerpány.
  • Kdyby sociálně slabší skupiny obyvatel dostaly místo kotlíkových dotací slevu v ceně na topení plynem, vedlo by to k rychlému zlepšení ovzduší v ČR. S takovým návrhem ministerstvo životního prostředí nesouhlasí, dotovat spotřebu zemního plynu je prý téměř nepřijatelné. Nikdo ale neví proč? V regionech, kde je to možné, zejména na severní Moravě, by místo kotlíkových dotací napojení na plyn mělo být povinné.
  • Německo si zvolilo podporu inovace průmyslu, zavádí nízkoemisní zóny a přísné limity pro lokální vytápění. Plány zlepšování kvality ovzduší jsou i díky občanskému tlaku na úřady (včetně žalob) komplexní, mají jasné priority a vyhodnocuje se efektivita zavádění jednotlivých opatření. Jsou stanoveny a kontrolovány dílčí termíny, o problémech se veřejně diskutuje. To je řešení i pro EU, a zejména ČR.
  • Problémy v ČR se stupňují. Rozhodující roli sehrají MŽP, Akademie věd a Ministerstvo zdravotnictví. S tím by stát měl počítat.
  • Spolupráce ČR s Polskem je jednostranně výhodná pro Polsko. Polsko by se mělo podílet na úhradě části ze škod na ŽP ČR ve výši 300 mld. Kč za rok. A ČR by nemělo souhlasit s odkladem uplatňování nových emisních limitů pro Polsko.
  • Zda dotovat plyn nebo ne by mělo rozhodnout referendum. Stejně jako zda dotovat OZE. To je zásadní doporučení.
  • Regionální analýzy a nalezení optimálního řešení pro každý region, např. Praha doprava a energetika, severní Morava lokální topeniště, průmysl a energetika.

 

Závěr: Na otázku z nadpisu tohoto článku je snadná odpověď. Chyb je tolik, že v ČR nelze ušetřit 300 mld. Kč za rok, a přitom vyčistit životní ovzduší. Bez využívání zemního plynu, úspor energie a přijetí dalších opatření se ovzduší v ČR nevyčistí.

Zájmy různých skupin, které ovlivňují chod tohoto státu, to ale nepřipustí. Je snazší rozdělovat dotace, než přijímat systémová řešení pro zlepšení stavu ŽP i ekonomiky. Dokud to půjde.