Babišův trhák

Jan Schneider komentuje víkendový sněm ANO a některé návrhy, se kterými na něm přišel Andrej Babiš ve vztahu k volbám.

Andrej Babiš na sjezdu hnutí ANO zase překvapil. Nejprve sebekritikou, která byla věcná a dalo se s ní souhlasit. Prý mu snadno chytnou saze a taky rychle uvěří někomu, komu by neměl. Zlatá slova, ale platí ještě ve větším rozsahu, než si Babiš myslí. Ale je na dobré cestě. Musí však prorazit tu krustu, do níž ho někteří jeho rádci chtějí zapouzdřit, a musí se naučit vyžadovat především špatné zprávy. Kvalitní, ověřené a přesné. A s maximálním možným předstihem před ostatními. Ten, kdo mu je bude schopen odprezentovat, bude nepochybně cennější a zaslouží si víc pozornosti, než ti podkuřovači.

Z mého pohledu čeká Babiše ještě pár korektur v poznání a orientaci v oblasti bezpečnosti, ale není to výtka nijak fatální, protože jisté omámení ze setkání s policejními insidery je jev běžný, protože oni jsou na oblbování dost cvičení. Musí to ale jednou mít konec, musí to odeznít, jinak by bylo zle.

Babiš svým projevem získal obrovskou konkurenční výhodu, protože asi nebudu sám, kdo by rád viděl svýma očima, jak se třeba Sobotka kaje zase z blátivé nevypočítatelnosti, Kalousek z vydestilovaného oportunismu, Fiala z prezentace, která kdyby nebyla naříkavě ukňouraná, nedalo by se o ní napsat vůbec nic, a že by si Bělobrádek sypal popel na hlavu za Hermana.

A ještě jeden dobrý rys to Babišovo vystoupení mělo: bylo to celé trošku rozchechtané. A jak říkal Amos Oz, těžko potkat někoho, kdo má smysl pro humor, že by byl fanatikem.

(A obráceně – fanatici nemají smysl pro humor. Z toho by se dala vyvodit zkrácená prověrka migrantů – že by se jim pustil megafony nějaký vtip, a jen kdo by se spontánně rozesmál, mohl by jít dál.)

A ještě něco velkého Babiš řekl. Ono to souvisí s tou jeho trošku fanfarónskou frajeřinou, která ale nemá k řehtání nikdy daleko. Babiš řekl, že on bude kandidovat z posledního místa, a ostatní, kteří jsou v nějakých „pozicích“, by to měli udělat též. Aby ten volební výsledek nebyl dán nějakou setrvačností, aby ten partajní žebříček „převolili“ voliči velice zčerstva.

Ajta, to asi bylo a hned tak neopadne mrtvičnaté prostředí na stranických sekretariátech! Takové rouhání, všechnu moc lidu! A co zbyde na ty dlouhodobě budované vnitropartajní vazby a kliky, neboli „deep party“?

Babiš má k prezidentovi Zemanovi blízko, potvrzuje se. Zeman dlouhodobě prosazuje volební systém s „panašováním“, ten, který se používá v komunálních volbách. Lze volit jednotlivce napříč stranami, což dává ukrutně přesný volební výsledek! A kdyby se k tomu ještě počítalo pouze absolutní pořadí, to by bylo údivu na vsi!

A pak taky měl Babiš nápad co do počtu volebních období. Prý dvě za sebou, což je ale kopie amerického prezidentského omezení i se všemi jeho nedostatky. Lépe by bylo počet volebních období neomezovat, ale stanovit, že nikdy nesmí být dvě za sebou! Pak by se poslanec mohl věnovat výkonu svého mandátu do poslední chvíle, nemusel by trdlovat na mítincích, a hlavně, nemusel by se podbízet a dělat nablblé populistické opičky, aby se zalíbil partajním funkcionářům a veřejnosti.

A po skončení mandátu by se šel poslanec či senátor živit rukama či hlavou, jakkoliv, ale tak, aby se za nějaký čas mohl opět ucházet o mandát. Veřejnost by si jistě ráda proklepla, jestli se vrátil třeba ke své odborné praxi, nebo jestli někde vyhníval coby konzultant a poradce nebo něco podobně nezbytného.

A pak by se dala Sněmovna ještě rozdělit na třetiny nebo na čtvrtiny, podobně jako Senát, a periodicky by se konaly obměňovací volby příslušné části zákonodárných sborů, a tak by se aktuálně promítaly preference politických stran do jejich složení. Ale hlavně by se nezastavil legislativní proces! Je skutečně tragické a pro občany této země urážlivé, když poslanci konstatují, že nějakou potřebnou normu prostě projednávat nezačnou, protože by se to nestihlo do konce volebního období, a nadto oni někdy dost podstatně mění své priority s ohledem na volby, takže nenavrhují zákony potřebné, ale ty, o nichž si myslí, že by jim (nikoliv občanům, ale jim!) mohly přinést prospěch (znovuzvolení).

A tak by se možná ještě dalo pokračovat, ale to důležité se zdá být jasné: je potřeba poslance (samozřejmě, klidně v nižších počtech, ale s dobrým zázemím!) učinit méně závislými na postech, a naopak je přivést k práci, a celý systém učinit transparentněji zúčtovatelným.

Andrej Babiš prostě udělal něco jako trhák v cyklistickém závodě. Něco, na co je velmi těžko včas a kvalitně zareagovat. A vypadá to, že témata, která si vybral, jsou jinými politiky těžko kopírovatelná. Bude to jasné i z toho, jak obecně plytkými žvásty budou politici na tento Babišův předvolební trhák reagovat. Věcně asi málokdo, protože by musel nejen se k Babišovi přidat, ale ještě jít trochu dál, zajímavěji, promyšleněji. Budou Babišovi lát a nadávat a pomlouvat ho, ale toho se Babiš nemusí bát, protože ministr vnitra Chovanec už trénuje speciální útvar, který v předvolebním boji prý žádnou takovou nepřístojnost nedovolí. Takže nám nezbývá než si na to počkat a pak to při volbě partajím pěkně podtrhnout a sečíst.

 

Ilustrační obrázek: Autor: Jiří Vítek – vlastní dílo, licence CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=40219877