Odluka od Schrödera? Spíš „pidi“ odklon

Přečetli jsme: Komentář zpravodaje ARD Thomase Kreutzmanna ke zvolení Martina Schulze předsedou SPD, který publikovaly stránky německé televize ARD Tagesschau.

S Martinem Schulzem se SPD stává znovu vážnou levicovou alternativou, píše Thomas Kreutzmann. Ale co vlastně Schulz chce? Nejprve kritizuje Schröderovu agendu a teď ji chválí. Kancléřem se může stát jen tehdy, když konečně ukáže, za čím stojí.

Takový výsledek, taková obrovská očekávání: 100% platných hlasů všech delegátů hlasovalo pro nového předsedu strany SPD a kandidáta na kancléře. Slavilo se a hvězda Schulze vynesla politicky polomrtvou SPD ve výzkumech zpět na úroveň CDU/CSU. Díky Schulzovi je zde možnost podílet se na moci.

Volební mašinérie SPD již běží na plné obrátky, zatímco CDU/CSU je stále poněkud strnulá. Koncept asymetrické mobilizace Merkelové – vše dobré, dokud zůstanou voliči SPD doma – už nefunguje. Protože Schulz mobilizuje. A poselství Schulze jako ochránce těch, kteří „každý den chodí do práce“, není ničím novým, ale padá na úrodnou půdu.

Už jen první náznak, že by mohlo dojít ke změně v politice Agendy 2010, vyvolal v SPD souhlas. Snaha o intenzivnější sociální politiku a politiku trhu práce a po rozdělení bohatství je rozšířená. Takovou pozici tentokrát už nemůže Merkelová od sociální demokracie převzít.

A tak tedy může být Schulzova SPD znovu vnímána jako vážná alternativa. Jako levicová alternativa. Takové naděje se spojují se Schulzem. Žádá pro lidi respekt, snaží se o vyrovnání mezi levicovým a pravicovým křídlem strany. A jednoznačný rozkol od „požadovat a podporovat“ při zprostředkování práce teď výslovně vyloučil.

A překvapivě dnes Schröderovu agendu reforem výslovně chválil. Chce ji jen maličko seřídit: jen „pidi“ odklon, žádná odluka od Schrödera.

Jenže ohledně obratu doleva tu jsou další, rozporné signály. Zdá se, že se SPD rozloučila se znovu zavedením daně z majetku (ve prospěch vyšší daně dědické). A její návrhy k daňovému znevýhodnění nemravně vysokých příjmů manažerů nejsou žádným velkým krokem.

„Tvrdě pracující“ střední třída, na kterou Schulz stále přísahá, by mohla ohledně svého daňového zatížení klást kritické otázky. Schulz ovšem potřebuje mnoho zdrojů na svou politiku vzdělávání: pojaté od plenek až k doktorskému titulu. Například chce, aby byl výuční list zdarma.

Schulz musí dodat vnitřně koherentní program. „Zablikat doleva a zatočit doprava“, takováto politika při všech sympatiích, které Schulz vyvolává, neprojde. Pokud nyní Schulz a jeho SPD vzbudí naděje a nedodají k nim konkrétní volební program – pak to bude možná poslední comeback, který strana zažije, shrnul Kreutzmann.