Bloomberg: Turecko a Západ na nože. Blafuje Erdogan?

Přečetli jsme: Evropští a turečtí politici, kteří zvyšují napětí kvůli krátkodobým volebním ziskům, riskují dlouhodobé škody v oblasti životních a bezpečnostních vztahů mezi Západem a Tureckem.

Bloomberg. Vztahy mezi EU a Tureckem byly trnité celé roky, ale současný nástup ostré rétoriky Erdogana, který se nebál nazvat své západní oponenty jako „nacisty“ může být nenapravitelný, píše se v článku agentury Bloomberg.

Turecko se snažilo vyjednat členství v Evropské unii od roku 2005, ale proces se fakticky zastavil. Podle názoru bývalého velvyslance EU v Turecku Marca Pieriniho budou nyní rozhovory EU a Turecka o členství ve stádiu kómatu. „To se hodí všem, kromě tureckých demokratů.“ dodal.

Konflikt mezi Nizozemskem a Tureckem vedl k tomu, že vzrostlo další napětí uvnitř NATO, píše dále Bloomberg. Kroky nizozemské vlády proti politické kampani Turecka v Nizozemsku jenom posílily Erdoganův denunciační slovník.

Nizozemský premiér Rutte zvolil vůči Turecku nekompromisní postoj, což mu pomohlo vyhrát volby. Erdogan se přitom snaží o to získat politickou podporu pro změny ústavy v referendu, které se bude konat 16. dubna a které benátská komise označila za protidemokratické s riskem autoritativní vlády. Jeho ostrá slova na adresu Nizozemska, Německa a EU podpořili turečtí nacionalisté a také Republikánská lidová strana.

Tvrdost rétoriky Erdogana vylučuje obnovení evropsko-tureckého partnerství, které existovalo desetiletí. Ve stejnou dobu v EU narůstají protimuslimské nálady a populisté typu Wilderse a Le Penové. Tyto strany tlačí politický mainstream adaptovat se v některých krocích vůči především tureckým muslimům v EU.

A zdá se, že turečtí politici mají tendenci souhlasit s tím, že je tu narůstající propast mezi hodnotami, což EU a Turecko rozděluje.

Bývalý velvyslanec EU v Turecku Pierini vidí problém ve střetu dvou populismů: jeden je ten protimuslimský v Evropě a druhý, který bojuje za islamizaci sekulárního Turecka. To s sebou nese rizika spirálového efektu. Podle něj evropští politici nevidí, že v Turecku dochází ke kontrarevoluci, ve které se Erdogan snaží změnit základy atatürkovské republiky z roku 1923.

Na nitce pak visí dohoda mezi EU a Tureckem, která výměnou za 3 miliardy eur zastavila tok syrských uprchlíků do Evropy. Ministr zahraničí Turecka Cavusoglu varoval už minulou středu, že Turecko od dohody může odstoupit. Podobně hrozil v minulosti a opakovaně také prezident Erdogan.

Je tu potom další, klíčová otázka. A to ta, zda poškozené politické vztahy ovlivní také ty hospodářské. V roce 2016 bylo 60 % tureckého zboží exportováno do zemí EU. Evropa také poskytuje dvě třetiny přímých zahraničních investic v Turecku a totéž platí o turistech z Evropy.

Hospodářský růst byl přitom v posledním čtvrtletí negativní, turecká vláda zveřejnila nejhorší deficit rozpočtu a čísla nezaměstnanosti od finanční krize v roce 2008. Ekonomický expert Attila Jesilada k tomu dodal: „Neříkám, že Erdogan nemůže, ale myslím, že blafuje. Potřebujeme prodávat náš textil a další zboží do Evropy, protože nejsme surovinová ekonomika. Turecko prostě není Rusko.“

Ilustrační obrázek: Autor Myrat – Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=15447516

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.