OECD: Čínský hlavolam. Jak chápat čínský nevyrovnaný růst mimo západní stereotypy

Přečetli jsme: Druhá největší ekonomika na světě zůstává, ne jenom z ideologických důvodů, do značné míry záhadou. Poslední zpráva OECD hledá příčiny nevyrovnaného čínského růstu mimo západní stereotypy.

Co může čínské vedení udělat k narovnání investic a spotřeby?, píše OECD ObserverŽádná země nevyvolává takové vášnivé debaty o své ekonomice jako Čína. Optimisté vidí rychle rostoucí sílu, která brzy předežene ve velikosti ekonomiky USA. Pesimisté vidí domeček z karet, který se brzy zhroutí v obří finanční krizi. Země východní Asie v Číně vidí centrum výrobní sítě, která pomohla regionu se zotavit z finanční krize. Ale mnoho zemí v OECD, zejména USA, vidí Čínu jako zemi, která se uchyluje k neférovým dotacím a k podhodnocenému kurzu, aby získala exportní výhodu.

Tyto odlišné názory vyplývají částečně z toho, že čínský růstový model neodpovídá západním stereotypům. Čínské ekonomické instituce jsou křehké, ale realizování hospodářských politik je silné. Náklady klíčových vstupů jsou deformované, ale to, co se vyrobí, je velmi konkurenceschopné na světových trzích. Příjmová nerovnost se prudce v minulých dekádách zhoršila, ale asi 500 milionů lidí se dostalo z chudoby. Tyto paradoxy jsou částečně utvářeny i různými ideologickými pohledy, ale také odrážejí špatné pochopení povahy čínských růstových procesů.

Čínský model: centralizované rozhodování a lokální realizace

Čínský rychlý ekonomický růst během posledních tří desetiletí ukázal, že silná implementační schopnost na lokální úrovni vedená centralizovaným rozhodováním může nahradit – alespoň dočasně – finanční a regulatorní instituce založené na trhu, které jsou typické pro vyspělé země.

Nikdo nerozporuje to, že čínské mzdy jsou nízké, kapitál je levný a půda se zneužívá. Ale protože čínské produkty musí soutěžit na globálním a na různých národních trzích, konkurenční tlaky se vypořádají s mnoha hrubými neefektivitami, které vedly k ekonomickému kolapsu Sovětského svazu. A ačkoli rozšiřující se nerovnosti mezi městem a venkovem v přístupu k sociálním službám a příležitostem zvýraznily nerovnosti, rychle rostoucí životní standard i u nejchudší části populace je možné hodnotit příznivě ve srovnání s ostatními středně-příjmovými a chudými zeměmi.

Ovšem tohoto Čína dosáhla v době, kdy byly globální a národní podmínky velice odlišné od těch, které nyní věští budoucnost. A to znamená, že ty politiky, které Číně v minulosti pomohly, se nyní musí zvážit ještě jednou.

Téměř všichni, včetně čínského vedení, přemýšlejí nad tím, jak se vypořádat s velmi nevyrovnaným růstovým procesem. Tyto nerovnováhy jsou také viděny jako faktor, který vytváří obchodní přebytky Číny s USA a EU. Ve srovnání s těmito zeměmi je čínský podíl spotřeby k HDP velice nízký, což by ukazovalo na potlačení spotřebitelů. Čínský podíl investic k HDP je zase výjimečně vysoký, což ukazuje na orientaci na export a na nízkou efektivitu. A to vede většinu pozorovatelů ke standardnímu řešení: Čína musí zvýšit domácí spotřebu a udusit investice. A během toho se čínský přebytek bude utlumovat, což bude pro USA a EU znamenat možnost vytvořit přebytky nutné k oživení růstu.

Ale tyto závěry o čínském nevyrovnaném růstu jsou zavádějící. A jen málo lidí se zamyslí, proč jsou čísla HDP tak nekonzistentní s převažujícím dojmem, že domácnosti vesele utrácejí už roky. Jak se možné mít růst okolo 20 % v klíčových položkách spotřeby a zároveň čísla HDP, která ukazují, že spotřeba domácností roste méně než 10 %? Něco je tu špatně.

Spotřeba domácností

Jednoduchá logika nám řekne, že čínská domácí spotřeba je tvrdě podhodnocená. To je částečně způsobeno problémy přechodu z jednoho účetního systému, používaného během období centrálního plánování, na jiný, který se využívá v tržních ekonomikách. A jak podotkl Čínský statistický úřad, je potřeba udělat více, aby se zahrnuly neformální aktivity, jako nepeněžní transakce a rostoucí náklady domácích služeb do oficiálních dat HDP. Pokud vezmeme v úvahu tyto statistické diskrepance, mohly by tvořit až polovinu neobvykle nízké spotřeby k HDP, zatímco ten zbytek vysvětlí klesající podíl příjmu domácností jako podíl k HDP.

Hodně pozornosti se věnovalo tomu, jak „finanční represe“ ve formě velmi nízkých úrokových sazeb pro střadatele snížila příjmy domácností, a tedy i spotřebu, ale tento faktor ovlivňuje jen malou část poklesu v podílu příjmů k HDP během posledního desetiletí. Podstatně důležitější byl strukturální posun pracovníků z venkova do města. Když více pracovníků odchází ze zemědělství a přechází do průmyslu, což je dobrá věc, podíl práce v národním příjmu klesne. Je tomu tak, protože podíl příjmu z práce v zemědělství je skoro 90 %, ale v průmyslu je to jen 50 %. Takže zatímco pracovníci se těší z vyšších výdělků a nárůstu produktivity, když se přesunou z venkova do měst, podíl příjmu, který jde přímo pracovníkům, klesne.

Ale i když příjmy domácností rostou, rostoucí míra úspor znamená, že spotřeba s ní nedrží krok. To částečně vyplývá z „opatrnostních úspor“ domácností, které nemají tak velkou důvěru v nově vytvořený penzijní systém a také kvůli 200 milionům pracovních migrantů, kteří nemají formální práva k usídlení (hukou) a tedy nemohou utrácet tolik, jako trvalí rezidenti. To se změní, ale bude to vyžadovat nějaký čas.

Dalším velkým faktorem, který ovlivňuje nízký podíl spotřeby domácností v Číně, je, že příjmy z investic a vládní transfery tvoří podstatně menší část disponibilního příjmu než v jiných zemích. V socialistické ekonomice, kde půdu a všechna hlavní aktiva vlastní stát, zisky z těchto aktiv patří především státu, a ne soukromým domácnostem.

Za těchto podmínek musí stát poskytovat podstatně větší podíl veřejných sociálních výdajů, aby podpořil spotřebu domácností. Ale sociální výdaje v Číně jako podíl na HDP jsou hluboko pod normou. Neshody ohledně čínské ekonomické trajektorie budou pokračovat a tyto změny se nestanou ze dne na den. Nicméně kdyby mohly být výdaje na sociální služby zvýšeny řekněme o 3 % HDP – což by Číně opravdu prospělo – jen to by mohlo eliminovat čínské obchodní přebytky a snížit protekcionistickou náladu , která se nyní na Západě stává kontroverzním tématem.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.