Krize ve Venezuele se prohlubuje. Pomůže Moskva?

Poslední dějství politické krize ve Venezuele má svoje kořeny ve sporech mezi opozicí kontrolovaným parlamentem a chávistickou vládou Nicolase Madura. Ukazuje na hlubokou institucionální krizi  a zkomplikovala i tak nejistou pozici socialistické vlády země doma i v zahraničí.

Venezuela Analysis. Politcom. Geopolitical Futures. Rozhodnutí Nejvyššího soudu vyvolalo řadu emocí a Madurova vláda byla obviněná z provedení puče, porušení ústavy země a směřování k diktátorství. Tento názor představila také většina západních médií.

Nejvyšší soud rozhodl, že bude zastupovat Národní shromáždění vzhledem k jeho „pohrdání“ a „nečinnosti“. Podle vlády neznamenal výrok, že došlo k rozpuštění parlamentu, ale jen to, že jeho současné pravomoci dočasně převezme Nejvyšší soud. Opozice tvrdí, že se jednalo o ústavní puč a někteří dosavadní Madurovi spojenci vyjádřili svoje obavy. Například hlavní státní zástupkyně označila krok za „zlom v konstitučním pořádku“ a Maduru nepodpořila.

1. dubna potom bylo rozhodnuto po svolání bezpečnostní rady země a jednání s předsedou Nejvyššího soudu, že rozhodnutí soudu budou zrušena. Maduro ustoupil tlaku.

Dvojí rozměr poslední krize

Důvody pro rozhodnutí Nejvyššího soudu sahají do prosince 2015, kdy opozice – centristická aliance stran Mesa de la Unidad democratica (MUD) – zvítězila ve volbách do parlamentu a získala ústavní většinu. Záhy potom se ovšem objevily pochybnosti o legitimnosti mandátů čtyř opozičních poslanců ze státu Amazonas. Ti byli spolu s dalšími podezřelí z volebních manipulací.

Spor o legitimitu těchto mandátů se vede do dnešních dnů a má dvojí rozměr. Tím prvním je konflikt mezi vládou (výkonnou mocí) a parlamentem, kontrolovaným opozicí, a tím druhým je spor mezi Nejvyšším soudem (soudní mocí, která je chápána jako Madurův spojenec) a parlamentem. Byl to Nejvyšší soud, který anuloval výsledky voleb pro sporné poslance a požadoval, aby byli z parlamentní odstraněni. To ale Národní shromáždění opakovaně odmítlo.

Vztah mezi socialistickou vládou N. Madury a opozicí je napjatý, což přispělo samozřejmě k patové situaci, která ochromila jakoukoliv spolupráci mezi vládou a parlamentem, a tím ochromila také vládnutí v zemi, jež čelí velkým hospodářským problémům. Například parlament zablokoval Madurův dekret o výjimečné situaci v ekonomice. Vláda je pod vedením Madura čím dál tím méně schopná najít řešení na palčivé otázky: vedle ekonomiky jsou to korupce a kriminalita. Prezident nejenom že nemůže, ale také – jak napsala analýza webu Venezuela Analysis – nedokáže problémy řešit.

Mezinárodní izolace roste

Středeční rozhodnutí Nejvyššího soudu tak bylo jedním z dalších projevů hluboké institucionální krize ve Venezuele, která jde ruku v ruce s hlubokou nejistotou i tím, že chávistický režim ztrácí půdu pod nohama také mezinárodně. Pravicové vlády v Latinské Americe, a to v Argentině, Brazílii, Mexiku, Kolumbii, Chile, Guatemale a Panamě dávají od Venezuely ruce pryč. Všechny tyto vlády vyjádřily nyní obavy o osud demokracie ve Venezuele a Peru dokonce odvolalo svého velvyslance v zemi.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu přišlo v době, kdy se zhoršili vztahy mezi Venezuelou a Organizací amerických států /OAS, která přijala program pro obnovení demokracie ve Venezuele. Rovněž se blíží doba splatnosti venezuelského vnějšího dluhu v hodnotě 3,7 miliardy dolarů, celá částka dluhu dělá pak 20 miliard. Tyto peníze ale Venezuele chybí a hrozí jí sankce OAS, které její pozici ještě zhorší, protože omezí možnosti nových půjček.

Podle některých zpráv se Maduro spoléhá na pomoc Moskvy a nabízí Rusku venezuelská ropná aktiva. Jedná se o možnosti dvou vstupů ruského Rosněfti do venezuelských společností na těžbu ropy: CITGO, která je filiálkou státní Petroleos de Venezuela, nebo do firmy PetroPiar. Uzavření takové smlouvy znepokojuje USA. Téma spolupráce Moskvy a Caracasu už během března řešila slyšení amerického Kongresu. (Poznámka redakce: Je ovšem otázka, zda podobná pomoc Ruska může ještě Madurovi v jeho situaci pomoci.)

Podle názoru Venezuela Analysis bylo rozhodnutí Madurovým dárkem pro politickou opozici. Jiný názor webu Geopolitical Futures tvrdí, že se Maduro pokusil o konsolidaci svojí moci a selhal. Venezuela nyní podle předpovědi webu směřuje k dalšímu prohloubení politické, sociální a ekonomické krize, která staví otazník nad budoucností chávistického režimu.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.