Pragmatismus v evropských mezích. Jak Finsko hostilo čínského prezidenta

Veronika Sušová-Salminen píše o hlavních okolnostech a výsledcích návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga  ve Finsku.

Společná podpora volného obchodu, posílení spolupráce i pandí diplomacie a prohlášení finského prezidenta Sauli Niinista, že jeho země podporuje politiku „jedné Číny“ – to jsou základní obrysy středeční návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Finské republice. Je to první návštěva čínského prezidenta v zemi od roku 1995 a teprve druhá od roku 1950.

Čínský lídr se ve Finsku zastavil na svojí cestě do USA, kde se na Floridě má sejít k podle očekávání těžkým jednáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Návštěva Finska tak byla tak spíš diplomatickým „odpočinkem“ před americkou návštěvou, která začíná dnes.

Nicméně nejednalo se o návštěvu nevýznamnou. Jak napsal Bloomberg, čínská návštěva představuje „zásadní obrat v obchodních a diplomatických vztazích“, a to na obou stranách. Pro Čínu se Evropská unie stává stále důležitější, také díky nejasné budoucnosti vztahů mezi USA a Čínou.  Finsko hledá nové obchodní příležitosti, jak nastartovat růst ekonomiky, která už roky stagnuje. Protekcionismus není politika, kterou by současná vláda v Helsinkách vítala.

Článek prezidenta Si, který uveřejnily noviny Helsinki Times ukazoval poměrně jasně na to, že se Peking na pozadí návštěvy ve Finsku stylizuje do nového protipólu Trumpových Spojených států. Nejde jenom o téma volného obchodu či klimatické změny, ale také o nové sympatie pro evropskou integraci. Jak Si napsal: „Čína je toho názoru, že evropská integrace je konzistentní s historickým směřováním a že prosperující a stabilní Evropa je zárukou míru a rozvoje ve světě.“  Jinými slovy, Čína podporuje EU (to je role, kterou roky sehrávaly Spojené státy a která je nyní minimálně s otazníkem).

Za obecnými slovy jsou samozřejmě konkrétní zájmy. Finsko má zájem na tom posílit svoje hospodářské vztahy s Čínou a hledat tak, aspoň z části, náhradu za ruský trh a významné finské exporty do Ruska. Ty zablokovaly především evropské sankce, ruské protisankce, a konečně také hospodářská stagnace v sousedním Rusku. Už od roku 2015 je Finsko jako další země Evropské unie členem čínského projektu Asijské banky pro investice do infrastruktury – na rozdíl od České republiky, která tak neučinila a, pokud je mi známo, učinit nehodlá.

Čínu zajímá mimo jiné posílení svojí regionální přítomnosti v severní Evropě, a to také ve vztahu k Arktidě. Jako země, která na hospodářském protekcionismu může značně tratit, také hledá spojence a partnery právě v oblasti volného obchodu. Bez významu není ani geografická pozice Finska a jeho geopoliticko-kulturní situovanost mezi východem a západem (čehož si všiml článek čínského lídra) ve vztahu k čínského projektu Nové Hedvábné stezky.

Tibet, lidská práva a pandy

Na finské straně převažovaly celkově pragmatické postoje, i když otázka porušování lidských práv v Číně a otázka Tibetu návštěvu prezidenta Si v Helsinkách doprovázely. U prezidentského paláce v Helsinkách se objevili ne moc početní protestující s tibetskými vlajkami.

Výsledky jednání jsou zatím podle zpráv v médiích rámcové a zahrnují deklarativní cíle: podpora volného obchodu a boj proti protekcionismu a s klimatickou změnou, a dále konkrétní oblasti spolupráce a byznysu – vzdělání a inovace, inspekce a karantény, právní otázky a dále potom arktickou spolupráci, vzájemný turismus (ten čínský do Finska v roce 2016 vyrostl o 27 %) a zimní sporty.

Finsko se stalo také další zemí, která obdrží v rámci čínské „pandí diplomacie“ pandy, které budou umístěny v zooparku Ähtäri v západním Finsku. Všeobecné nadšení ale tak trochu usadil článek v bulvárních novinách Iltasanomat, které psaly o tom, že péče o roztomilá zvířata a stavba výběhu přijde na obrovské peníze, na které zoopark dnes nemá a které nejspíš zaplatí finský daňový poplatník.

Finskou návštěvu čínského prezidenta ve Finsku doprovázela určitá rozdvojenost či ambivalentnost mezi plusy a mínusy. Řada médií ve Finsku psala na jednu stranu o pragmatických ekonomických zájmech i skutečnosti, že jde o výjimečnou návštěvu, která zemi „vrací na mapu světa“. Na druhou stranu psaly média také kriticky o problematice lidských práv v současné Číně. Návštěvu doprovázely orwellovské informace ve finských médích o striktních návodech, jak o ní informovat pro čínská média.

V oficiální deklaraci zazněla o lidských právech tato – nic moc neříkající – věta: „Obě strany zdůrazňují význam podpory a ochrany lidských práv a právního státu“. Slovy bývalého eurokomisaře a bývalého finskému ministra ekonomiky Olli Rehna, který finský vládní postoj vystihl asi nejlépe: „Nesdílíme možná všechny hodnoty, ale sdílíme cíl volného obchodu.“

Po celou dobu přitom finští představitelé návštěvu čínského prezidenta a její výsledky otevřeně rámovaly odkazy na to, že se jedná o kroky a dohody, které plně odpovídají strategickému partnerství Evropské unie a Číny.

Foto: Facebook prezidenta Finské republiky Sauli Niinistö, https://www.facebook.com/pg/niinisto/photos/?tab=album&album_id=1300742766629821

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.