Izrael podepsal dohodu o plynovodu. Jde o export plynu do Evropy a náhradu za ruské dovozy

Financial Times. Kypr, Řecko a Itálie se připojily k 7 miliardovému projektu: postavit nejhlubší podmořský plynovod.

Izrael formálně potvrdil svou ambici, že chce být dodavatelem energie do Evropy. Byla podepsána předběžná dohoda s Kyprem, Itálií a Řeckem o přepravě zemního plynu přes Středozemní moře v hodnotě 6-7 mld. dolarů.

Navrhovaný projekt by byl nejdelší a nejhlubší podmořský plynovod. Od izraelských a kyperských polí zemního plynu až do Řecka a Itálie, celkem 2 200 km a místy více než 3 km hloubky.

Izraelský ministr energetiky uvedl, že studie ukázaly, že projekt je možný technologicky i finančně a mohl by být dokončen do roku 2025.  Při slavnostním podpisu uvedl, že „začíná fantastický projekt, který dopraví zemní plyn od východního Středomoří do západní Evropy.“

Očekává se nicméně, že projekt bude čelit velkým obavám jak kvůli nízkým cenám plynu, tak také kvůli geopolitickému riziku.

Izrael a Kypr se snaží propagovat své rezervy zemního plynu jako alternativu vůči Rusku a zásobám v Severním moři. EU se snaží závislost na ruském plynu snížit, a rezervy v Severním moři jsou vyčerpány.

Izraelský ministr energetiky, Steinitz, také uvedl, že doposud objevené množství plynu je „jen špička ledovce.“

Slavnostního ceremoniálu se rovněž zúčastnil komisař EU pro energetiku, Arias Canete, který „vysoce oceňuje dodávky plynu z tohoto regionu…může se jednat o cenný příspěvek ke strategii diverzifikace zdrojů a dodavatelů.“

I ostatní účastníci se předháněli v superlativech. Italský ministr pro ekonomický rozvoj řekl, že tento projekt je jedna z hlavních priorit Itálie. A řecký ministr energetiky označil Izrael za nejspolehlivější exportní možnosti.

Vládní dohody by měly být dokončeny do konce roku a celý projekt by měl být uzavřen do roku 2025.

Plynovod by měl velký význam i pro Izrael, neboť by se stal jeho doposud největším pokusem o získání pozice významného vývozce energie. Podle Steinitze by byl plynovod také podstatně levnější, než původně plánované závody na zkapalňování zemního plynu a zásobníky.

Dohoda vzbuzuje nicméně skepsi jak kvůli nízkým cenám plynu, geopolitickým rizikům, ale také kvůli tomu, že Izrael má u investorů nevyrovnanou pověst.

Zpřístupnění pole Leviathan bylo opožděno o více než rok. Izrael navíc také diskutuje o podmořském plynovodu do Turecka, které má ovšem nevyřešený spor s Kyprem. A navržená cesta plynovodu by vedla kyperskými teritoriálními vodami.

Někteří experti anonymně dodali, že průmysl těmto projektům nevěří. „Vláda by udělala lépe, kdyby obsloužila domácí trh a plyn dodávala do Egypta, Jordánska a Turecka“.

„Realizovaní takovýchto projektů může trvat i dekády,“ uvedl Amit Mor, konzultant v oblasti izraelské energetiky. „Je také třeba ukázat více prověřených rezerv.“

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.