FT: Zavedením trumpovských cel proti Číně by se USA samy střelily do nohy

Přečetli jsme: Komentář Maxe Zengleina na okraj klíčové schůzky D. Trumpa s Si Ťin-pchingem, který odmítl zavedení cel jako recept na zlepšení ekonomiky USA.

Financial Times. Návrhy odvetných cel by poškodily americký průmysl a podpořily čínské odhodlání. Tweety prezidenta Trumpa před setkáním s čínským prezidentem Si Ting-pchingem byly vůči Číně spíše nepřátelské, píše Max Zenglein pro Financial Times. Vyhrožovat Číně je kontraproduktivní strategií a nepomůže snížit obchodní deficit, ani vytvořit nová pracovní místa.

Eskalace jen přibouchne dveře pro příležitosti, kterých by bylo možno dosáhnout vyjednáváním. Zdá se, že Trump je příznivcem hry s nulovým součtem – místo podpory vzájemně prospěšných vztahů, jde na hranu, zvyšuje sázky, a tím i pravděpodobnost, že prohrají obě dvě strany.

Návrhy Trumpovy administrativy, které počítají se zavedením odvetných cel vůči Číně, nepředstavují jen špatnou ekonomickou úvahu. Ukazují také na chabé pochopení americko-čínských vztahů. Mohly by spustit obchodní válku, která by poškodila nejen Čínu, ale i americké firmy a spotřebitele. Mohly by navíc urychlit čínské státní ambice, které míří na snižování závislosti Číny na zahraničních technologiích.

Kdybychom si pohled na americko-čínské vztahy příliš zjednodušili, mohli bychom dojít k závěru, že čínské firmy a pracovníci jsou konkurenceschopnější než američtí a přispěli ke zničení pracovních míst v USA. Jenže podrobnější pohled ukáže, jak propojený je čínský a americký průmysl.

Podívejme se na informační technologie. USA vyvážejí polovodiče a další klíčové komponenty do Číny, kde jsou smontovány do tabletů, mobilů a počítačů určených pro globální trh. I další kreativní komponenty, jako design, jsou obvykle z jiných zemí. Zavedení cla na čínské zboží by tím silně poškodilo americké spotřebitele, ale i americké IT firmy, designéry a další.

Cílení na zpracovatelský průmysl nemůže fungovat

Trumpova administrativa zacílená na obchodní deficit s Čínou navíc ignoruje globální výzvy pro zpracovatelský průmysl, který představuje technologická revoluce, např. 3D tisk a robotizace. Země na nižším stupni v žebříčku přidané hodnoty jako je Čína, jsou nyní vystaveny automatizaci více než USA. USA si už do značné míry prošly bolestivým procesem snižování pracovní síly v pracovně-náročných odvětvích. Je pravda, že USA ztratily pracovní místa ve zpracovatelském průmyslu i kvůli Číně, ale také exportovaly potenciálně masové propouštění částečně kvalifikovaných pracovníků kvůli automatizaci.

Proto ta představa, že cla jsou zázračně rychlým opravným nástrojem, díky kterému budou znovu Američané stát v továrnách a montovat spotřební zboží. To je směšně zjednodušující. Pokud se chce vysoce rozvinutá ekonomika vrátit ke zpracovatelským pracovním místům s nižší přidanou hodnotou, pak to může udělat jen za cenu snížení produktivity a životního standardu.  

I kdyby snad cla vedla k návratu nějakého průmyslu do USA, pak můžeme očekávat spíše více automatizace, než více modrých límečků. A za sporné benefity takovéto politiky by Američané zaplatili víc za své mobily a počítače.

Takováto politika by poškodila i americké firmy, které jsou součástí globálních řetězců. Sankce proti čínskému exportu by vyvolaly bumerangový efekt. Neboli: USA by se samy střelily do nohy a poškodily své technologické firmy.

I jiné sektory by mohly být poškozeny čínskou odvetou. Od gigantů jako je Boeing, po pěstitele kukuřice na Středozápadě. A americké firmy, které v Číně silně investovaly, by se staly předmětem čínské odvety.

Obchodní válka je krátkodobá strategie

Obchodní válka založená na masivním obchodním deficitu je nejen neznalost základní ekonomie, ale je to také krátkodobá strategie pro jednání s Čínou. Bez obalu: hájit zpracovatelský průmysl s nižší přidanou hodnotou nedává smysl.

Čínský mistrovský plán „Made in China 2025“ chce rozvíjet klíčová high-tech odvětví, v nichž jsou Spojené státy dnes ještě konkurenceschopné. Čínská vláda uvažuje dlouhodobě, nejen v relaci krátkodobých oprav a zisků. Pro USA je důležitější zajistit si, jak konkurovat v dlouhodobém horizontu, a ne uvažovat o technologiích včerejška.

Jenže takový přístup vyžaduje odlišnou strategii, a to kooperativní. Tyto přístupy zahrnují např. mít s Čínou investiční dohodu, požadovat, aby Čína otevřela svůj sektor služeb pro zahraniční firmy, tlačit na čínské státem vlastněné firmy. Toto je mnohem konstruktivnější přístup, jak transformovat a zlepšit bilaterální vztahy než sankce, cla a obchodní války.

Očekávat udržitelné zisky od merkantilistické politiky nelze. Ta oživení amerického zpracovatelského průmyslu nepřinese. A ani není v americkém zájmu pomocí protekcionistických politik znovu zavádět zpracovatelský průmysl s nízkou přidanou hodnotou. Z čínsko-amerických vztahů lze získat mnoho pomocí podpory konkurenceschopnosti a inovace. Izolace vyústí v promeškané příležitosti.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.