G7: USA otáčí v zahraničí politice o 180 stupňů

Přečetli jsme: Jednání ministrů zahraničí G7 v Itálii ukazuje na obrat USA a jejich návrat do staronové zahraničněpolitické role ve světové politice.

ARD Tagesschau. Financial Times. Hlavní linií setkání ministrů zahraničí zemí G7 je obrat zahraniční politiky USA. Je zde značný rozdíl oproti původním vyjádřením prezidenta Trumpa. Zdá se, píše Tagesschau, že USA přeci jen budou „dělat pořádek.“ Oznámil to při setkání G7 ministr zahraničí Rex Tillerson. A to nebylo jediné překvapení summitu.

Tillerson se vyjádřil takto: „Zavazujeme se k cíli každého na celém světě, kdo spáchal zločin na nevinných, povolat k zodpovědnosti.“

Není přitom tak daleko od doby, kdy Trump ve volební kampani oznámil, že už nechce, aby USA vystupovaly jako světový četník.

Sylke Tempelová, expertka na zahraniční politiku a šéfredaktorka časopisu „Mezinárodní Politika“ uvedla, že „se jedná o zahraničně-politický obrat o 180 stupňů.“

Možná, píše dále Tagesschau, prezidentovi došlo, že pokud by se USA stáhly, mohlo by vzniknout vakuum, které by nebylo v jeho zájmu.

Jak se dalo očekávat, silný tlak na Rusko vykonávají především Britové. Britský ministr zahraničí Boris Johnson uvedl, že by se mělo hovořit o možnosti dalších sankcí. Uvedl také, že „Rusko má na výběr. Buď bude nadále podporovat „jedovatý“ režim Assada, nebo spolupracovat se zbytkem světa na politickém řešení pro Sýrii.“

Naopak, německý ministr zahraničí, Sigmar Gabriel volá po zmírnění. Další vojenské eskalaci musí být zabráněno, uvedl. „Myslím, že bychom měly mít jednotnou pozici. A že ve vyjednáváních bychom měli udělat vše pro to, abychom dostali Rusy z koutu podpory Asada.“

Tagesschau připomíná, že Rusko bylo z formátu G8 vyčleněno po tzv. anexi Krymu. Od té doby se odehrávají setkání opět ve formátu G7.

Financial Times také informují o setkání ministrů zahraničí v G7 formátu s tím, že hledají společný postoj, ale jsou rozděleni ohledně použití sankcí proti Rusku.

Financial Times potom také uvádějí další z výroku Borise Johnsona vůči Rusku: „Je tu výběr, buď se nalepí jako lepidlo na Asadův režim – toxický režim, který tráví své vlastní lidi a tráví také reputaci Ruska – nebo budou pracovat se zbytkem světa na politickém řešení.“

Tillerson v Sant´Anna di Stazemma, v místě, kde nacisté zmasakrovali více než pět set civilistů, uvedl, že „toto místo bude inspirací pro naše činy.“

FT také uvádějí, že Trump a britská premiérka Mayová se shodly, že je zde „okno příležitosti“, jak přesvědčit Rusko, že podpora Assada není v jejich strategickém zájmu.“

Tón se vyostřil, ale není zde jednotná linie k dalším sankcím, které navrhují Britové. Naopak, řada diplomatů se staví proti. Ať již takticky v souvislosti s plánovanou návštěvou Tillersona v Moskvě, či strategicky v „zahánění Rusů do kouta, což by dále podpořilo jejich vazbu na syrský režim“, uvedl jeden z diplomatů pro FT.

Italové se domnívají, že je potřeba povzbudit mírové rozhovory pod záštitou OSN v Ženevě a vynutit příměří. Itálie o situaci komunikovala jak se zeměmi jako Saúdská Arábie, či Turecko, ale také s iránským ministrem zahraničí.

Situace v Sýrii zastínila opět problémovou Libyi, v níž se Itálie snaží vyjednat podporu pro slabou vládou v Tripolisu. Rostou ovšem obavy, že i zde roste ruský intervencionismus, píše FT. Rusové podporují anti-islamistického generála Chalífa Haftara, který ovládá východní část země. Trumpova administrativa prozatím žádnou jasnou linii vůči Libyi nepředvedla.

Ilustrační obrázek: Autor: ubahnverleih – Vlastní dílo, CC0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=40543891

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.