Jakou ekonomiku zdědí příští francouzský prezident?

V jakém stavu je francouzská ekonomika před volbami? Přinášíme pohled Financial Times na stav francouzské ekonomiky. Z povahy deníku se bude jednat o pohled spíše pravicový, přesto relevantní.

Financial Times. Po pěti letech v úřadě bude Francois Hollande opouštět Elysejský palác jako nejméně oblíbený prezident. Jeho nízká obliba se týká také neschopnosti splnit slib ohledně oživení ekonomiky, snížit nezaměstnanost a zkrotit veřejné výdaje.

Je situace skutečně tak špatná, jak by ukazovaly průzkumy? Odpověď je důležitá především pro Emmanuela Macrona, který byl nejprve Hollandovým ekonomickým poradcem a následně také ministrem pro ekonomiku.

Vítěz voleb tohoto roku zdědí ekonomiku, která sice roste pomalu, ale roste. Na začátku volebního období sršel prezident Hollande optimismem, že ekonomika Francie se plně vzpamatuju z krize 2008/2009. Navzdory mírnému růstu ovšem ekonomika Francie roste pomaleji, než německá či britská. I tak se ale ekonomická situace na konci Hollandova volebního období začala zlepšovat. Minulý rok dosáhl růst 1,1 % – nejrychlejší tempo za jeho úřadu, i když stále pod průměrem EU ve výši 1,8 %.

Trh práce je politicky výbušné téma. Hollande byl zvolen i díky slibu navýšení pracovních příležitostí v době, když nezaměstnanost rostla. Během jeho úřadu ovšem nezaměstnanost rostla dále na více než deset procent – což prezidenta pobídlo k tomu, aby učinil rozhodnější kroky k „ekonomickému stavu nouze.“ Zavedl daňové bonusy pro snížení nákladů práce, obešel v roce 2016 parlament, aby protlačil zákon, který vedl ke snazšímu najímání i propouštění. Hájil 35-hodinový pracovní týden, také zvýšil možnosti rekvalifikace a pobídky k návratu do práce.

Zdá se, uvádí Financial Times, že tato opatření nyní přinášejí ovoce. Čísla nezaměstnanosti zaznamenala minulý rok menší zlepšení. Původní návrhy Hollanda ovšem neuspěly. Reformám se nepodařilo rozbít francouzský dvou-patrový trh práce. Jen minulý rok 86,4 % nových míst bylo dočasných – a z těch asi 80 % bylo na smlouvu kratší než jeden měsíc. A dlouhodobá nezaměstnanost zůstává velmi vysoká: více než 45 % nezaměstnaných bylo bez práce více než rok. Je to nejvyšší číslo od roku 2003. Mezi nejzranitelnější skupiny patří mladí lidé, imigranti a lidé s nízkou kvalifikací.

Nezaměstnanost mladých ve Francii je dvakrát vyšší než britská a dále roste – na rozdíl od poklesu ve většině vyspělých zemí.

OECD ve své zprávě z roku 2015 shrnuje, že „fiskální situace je nadále slabá, s chronickými deficity, velkými vládními výdaji, podobně velkými daněmi a rostoucím veřejným dluhem.“ Hollande přijal vyšší míru austerity (politiky škrtů) a snažil se zefektivnit státní mašinérii, kterou nazval „příliš těžkou, příliš pomalou, příliš nákladnou.“

Francie má ovšem stále jedny z největších výdajů k HDP mezi vyspělými zeměmi – 57 % HDP. A uvnitř tohoto ukazatele výdaje na zdravotnictví, sociální systém a penze jako poměr k HDP zůstávají dost vysoké a od roku 2012 dále vzrostly. Spolu s pomalým ekonomickým růstem roste břemeno francouzského dluhu. Fiskální deficit se za Hollanda zmenšil, což byl ovšem výsledek poklesu úrokových sazeb a škrtů ve veřejných investicích, i když vyšší daňové příjmy o něco pomohly.  Pro další navýšení daní není moc prostoru, zlepšení veřejných financí by vyžadovalo škrty ve výdajích. Což také říká Evropská komise.

Zatímco daně na spotřebu jsou nízké, vysoké daňové břemeno pro francouzské firmy je bariérou pro investice a růst firem. Hollande učinil několik menších kroků ke zlepšení situace, včetně daňových úlev a snížení daní jako procenta z pracovních nákladů o několik procentních bodů. Také byl přijat tzv. Macronův zákon v roce 2015, jehož účelem byla podpora konkurenceschopnosti např. tím, že obchody měly dovoleno zůstávat déle otevřené.

Ale i tak zůstává např. francouzská firemní daň nejvyšší v Evropě. Aktuální růst francouzské ekonomiky je dán spíše spotřebou, než investicemi. A přitom investice ještě nedosáhly vrcholu před krizí. Investice se sice vrátily k růstu, ale je to dáno i nízkou základnou předchozího období.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.