Jedna třetina Evropanů se ráda vzdá hotovosti

Bloombeg. Průzkum ukázal, že 21 % Evropanů jen zřídkakdy používá bankovky či mince. Ale tři čtvrtiny říkají, že se nikdy hotovosti nevzdají.

Průzkum ING ukázal, že 21 % lidí u sebe jen zřídkakdy má bankovky a mince a jedno procento tvrdí, že hotovost vůbec minulý rok nepotřebovalo. Více než polovina respondentů uvedla, že používá méně hotovosti a dále tvrdí, že ji budou používat ještě méně v roce příštím.

Budoucnost peněz je stále žhavějším tématem, neboť se rozvíjejí bezhotovostní platební systémy, vzájemné půjčování a digitální peníze.

Ian Bright, ekonom, se domnívá, že „společnost bez hotovosti je nejen možná, ale měla by být přijata alespoň částí populace v řadě evropských zemí.“ Zdůraznil ovšem, že mezi těmi, kteří mění způsob placení a těmi, kteří se drží bankovek a mincí, zeje skutečná propast.

Asi polovina dotazovaných si dovede představit život bez hotovosti alespoň na týden. 29 % uvedlo, že by se bez hotovosti obešlo na neomezenou dobu. Jenže tři čtvrtiny se nechystají se bankovek a mincí zcela vzdát. Ve Velké Británii, která si chce zachovat reputaci progresivně finančního místa, byli respondenti nejméně ochotni se obejít bez hotovosti.

Zkoumáno bylo také to, jak se Evropané vypořádají se zrušením bankovek velkých denominací. ECB přestala emitovat 500-eurovou bankovku, aby se vypořádala se zločinem. Kenneth Rogoff, americký ekonom, zase navrhnul, aby USA zrušily bankovky ve výši 50 a 100 dolarů.

Jen 6 % Evropanů uvedlo, že zbavení se nejvyšší bankovky ovlivni jejich finance, zatímco Turecko se ukázalo být s velkými denominacemi více spjaté – až 15 % Turků uvedlo, že to jejich finance ovlivní. V USA to ovšem bylo 18 %.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.