To podstatné o Severní Koreji

Komentář Ivo Šebestíka píše o tom, proč je severokorejská politika USA jen dalším krokem v demontáži světové bezpečnosti.

V souvislosti s americkými vojenskými manévry u korejských břehů, které jsou pravidelnou každoroční výhružkou Severní Koreji a manifestací vojenské převahy ze strany Spojených států, se dostává do popředí otázka možného „preventivního“ úderu USA vůči této zemi.

Nový americký prezident Donald Trump, respektive kruhy, které ovlivňují jeho kroky, vystupuje vůči Severní Koreji rozhodněji, nežli tak činil jeho předchůdce v Bílém domě. Severokorejský režim v odpovědi na americké provokace rovněž řinčí zbraněmi a vysílá do éteru silná slova o svém odhodlání přenést případnou válku na území agresora

Jak celou tuto „aktualitu“ číst, aby se z ní vylouplo nějaké smysluplné jádro? V každém případě platí, že severokorejský režim nezapadá do komplexu světa podle představ nadnárodních korporací. Je nejenom výrazně odlišný, což by v zásadě nevadilo, ale hlavně nespolupracuje, neposlouchá, orientuje se jiným směrem a využívá hospodářského i politického prostoru, který mu na světě ještě zůstává. Rusko a Čína jsou vůči Severní Koreji sice rovněž kritické, nicméně existence této země představuje v jejich vlastní geopolitické a ekonomické strategii poměrně nezanedbatelnou figuru. Přinejmenším je pro tyto velmoci důležité, že Severní Korea překáží Spojeným státům a jejich spojencům. Respektive, nadnárodním korporacím, které v západním světě hrají s nejvyššími kartami.

Jak vyrobit ze Severní Koreje jaderné planetární strašidlo?

Severní Korea, respektive její politický režim, se svým slabým geopolitickým potenciálem a ještě slabší ekonomikou, země dokonale izolovaná a uzavřená sama do sebe, může mít jediné přání. To jest: přežít a udržet se navzdory isolované, nedemokratické a neefektivní koncepci co nejdéle. Americká propaganda, která z ní dělá hrozbu a potenciálního útočníka, je ale dokonale absurdní. Dá se říci, že stoprocentně vylhaná. Severní Korea má potenciál pouze na přežití uvnitř vlastní izolace, přičemž může nanejvýš počítat s tím, že je nějakým způsobem „užitečná“ geopolitickým strategiím Číny a Ruska. Dál její ambice nesahají.

Jaké ambice by vlastně Severní Korea mohla mít? Sjednocení korejského poloostrova, který je na svém jihu lidnatější, hospodářsky daleko silnější a který je spojencem USA pod svou vládou? Nesmysl na první pohled! Anexe a vývoz nedemokratické totality do sousedních zemí? Další absurdita. Vyrobit ze Severní Koreje jaderné vojenské strašidlo planety musí být v podstatě nadlidský úkol. Přesto se o něj americká administrativa a jí poplatná média snaží.

Geograficky vzato se Severní Korea nachází na jih od Číny, se kterou sousedí po celé délce svých severních hranic. Jižní část poloostrova náleží spojenci Spojených států, tedy Jihokorejské republice. Území, které Severní Korea zaujímá, je tedy strategicky důležité. Kdyby se spojencem USA stal celý korejský poloostrov, sousedily by tak Spojené státy s Čínou – v jistém smyslu (skrze věrného spojence, jehož území mohou využít) – bezprostředně, což by jim umožnilo lepší „kontrolu“ jejich největšího světového hospodářského konkurenta.

Severokorejský režim, který je z našeho pohledu politováníhodný a poněkud tragikomický, ale dobře chápe základní gramatická pravidla přežití odlišných a nespolupracujících států nacházejících se nadto ve strategicky nebo hospodářsky důležitých regionech planety. Tím nejzákladnějším zákonem přežití odlišných elementů je, že musí disponovat takovou vojenskou výzbrojí, aby je nebylo možno „demokratizovat“ silou, jak se to děje státům, které také nespolupracují, ale nemohou strašit jadernými zbraněmi, s jejichž pomocí by „spravedlivé a demokratické misionáře“ odradily.

Ty státy, které neměly po ruce hořící atomovou pochodeň, s jejíž pomocí by zahnaly dobře to s nimi myslícího a jen humanitárně bombardujícího tygra na útěk, dnes už v podstatě jako suverénní státy neexistují. Viz například Irák nebo Libye. A toho se severokorejský, pochopitelně nijak demokratický ani sympatický režim, obává.

Je to krajně nešťastný zákon naší přítomnosti, že stát, který – ať už má jakýkoliv politický systém (mohl by mít dokonce i velice mravný a spravedlivý řád) – nechce hrát společnou hru s globálním kapitálem, tedy nechce se mu podrobit, musí disponovat obrovskou energetickou zásobárnou a vojenskou silou jako Rusko nebo mít mimořádně silnou ekonomiku a být v pozici největšího světového věřitele jako Čína nebo vyvinout alespoň pár atomových zbraní, s jejichž pomocí může agresora a nejbližší geografické sousedy strašit.

Hospodářská převaha USA vůči Severní Koreji je nevyčíslitelně obrovská a stejně tak převaha vojenská, přesto i drobné zvířátko (omlouvám se za ten příměr), je-li zahnáno do kouta, dokáže škrábat a kousat.

Několik možných důvodů, pro které se Severní Korea ocitá v centru pozornosti

Pokud Spojené státy v současné době provokují severokorejský režim a svými aktivitami jej posunují do středu světové pozornosti, může to mít několik možných důvodů. Vojenský útok proti Severní Koreji by ohrozil jižní část poloostrova a dost možná i Japonsko a některé další země v regionu. Zemi, která disponuje nukleárními zbraněmi, není možno vojensky zničit, aniž by se to obešlo bez obrovských následků. Na druhé straně je ale pravda, že Spojené státy, jako jediná země na světě, už atomové zbraně k útoku na civilní cíle použily. USA obecně, rády užívají nepřiměřených vojenských prostředků k dosažení svých cílů. Takže, ani vojenský útok proti Severní Koreji nelze s jistotou vyloučit.

Přesto je pravděpodobnější, že se Donald Trump v Severní Koreji snaží pouze demonstrovat americké odhodlání užít síly, a tím chce donutit Rusko a Čínu k užší spolupráci, která v pojetí USA znamená vždy rezignaci na některé vlastní zájmy. Zároveň platí, že Spojené státy nikdy nemyslely úplně vážně svou tolik deklarovanou „válku proti terorismu“, neboť během této americké „války“ islámský terorismus ve světě spíše posílil a zmnožil své aktivity, na což doplatila zejména Evropská unie, respektive obyvatelé některých jejích zemí. Tudíž současné americké války ve světě zřejmě nepřinášejí očekávaný efekt zbrojním koncernům a kapitálu na něj navazujícímu, takže nové vojenské aktivity, byť třeba nakonec i platonické, mohou být jistě alespoň drobnou náplastí na dočasně neuspokojující výši zisků.

V každém případě platí, že současná hra s kartou Severní Koreje je opět, jako tomu bylo s Iránem, takzvaným arabským jarem nebo Ukrajinou, velmi cynickou záležitostí a nemá opět nic společného s humanitou a demokratickými hodnotami. Kapitál rozhodně nemá na srdci blaho a demokracii pro Severokorejce. Tato skepse má v současném světě již dokonale platnost axiómu. Stejně jako pochopitelně platí, že ani cynismus na americké straně ze severokorejského režimu nečiní nic obdivuhodného nebo dokonce hrdinného. Je to prostě další velice hloupý a smutný příběh, který může mít ovšem i tragické důsledky.

Každopádně Donald Trump a jeho administrativa (rozumějme, kruhy, které vedou jejich kroky) tímto postupem nedělají nic dobrého pro zvýšení bezpečnosti na Zemi. Právě a přesně naopak. Takže náš svět i nadále pokračuje tragickým krokem, kterým nečekaně, překvapivě a dokonale nesmyslně vykročil po pádu sovětského impéria a který vede od krize ke krizi, od konfliktu ke konfliktu, od války a krveprolití k válce a krveprolití. Výsledkem tohoto šíleného pochodu je dokonale demontovaná bezpečnost celé planety.

 

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.