Erdogan a Putin se shodli na návratu k normálním vztahům a projednali bezletové zóny v Sýrii

Gazeta.ru., Reuters. Kreml. AP. Hned den poté, co Vladimir Putin přijal v Soči německou kancléřku Angelu Merkelovou, přiletěl na pracovní návštěvu Ruska turecký rezident Recep Tayyip Erdogan.

Jejich schůzka potvrdila pokrok ohledně obnovení normálních obchodních vztahů a také potvrdila rusko-tureckou spolupráci v Sýrii. Jakto vyjádřil ruský prezident, jedním z výsledků jednání je normalizace vztahů mezi Ruskem a Tureckem po krizi způsobené sestřelením ruského vojenského letadla Tureckem.

Nicméně některé pozůstatky omezení zůstaly, i přes to, že turecký prezident před cestou mluvil o tom, že bude chtít omezení odstranit co nejrychleji.

Všechno mimo rajčat a víz

Na prvním místě Rusko odmítlo na svůj trh zpátky pustit turecká rajčata a zrušit vízovou povinnost pro turecké občany. Oba kroky Moskva zvolila v reakci na sestřelení svého vojenského letadla v listopadu 2015.

Putin objasnil, že ochranářská opatření ohledně rajčat a jejich dovozu souvisí se stavem ruského zemědělství, které do domácí produkce investovalo značné obnosy, a to včetně půjček. Toto opatření se týká nicméně ruské sezóny, která odpovídá klimatickým možnostem země. Mimo ni budou mít turečtí dovozci na ruský trh přístup. Putin také řekl, že ruský trh nebude věčně uzavřený a že se jedná o cyklické opatření. Podle odhadů ruské strany bude ale trvat nejspíš 3 až 5 let.

Nicméně, jak napsala Gazeta.ru, rajčatová otázka nebyla to hlavní, co Erdogana zajímalo. Skutečností je, že se turečtí producenti situaci uměli už přizpůsobit a jednou z alternativ se stal vývoz do Běloruska a reexporty odsud.

Erdogana a tureckou stranu více zajímal ruský zákaz použití turecké pracovní síly v Rusku. Bez práce se totiž ocitlo na 50 000 tureckých zaměstnanců v tureckých firmách v Rusku. Obrat těchto firem dělá 6 až 7 miliard dolarů. Tyto práce zahrnují především stavebnictví, ale také turismus a další.

Další otázkou jednání byl tím pádem bezvízový režim, který Rusko zavedlo. Ten sice ruská strana slibovala zrušit, ale ukazuje se, že je v této otázce méně pružná a dává přednost bezpečnostním ohledům. Problém terorismu je tu hlavní překážkou, naznačil na tiskové konferenci s Erdoganem Putin.

Ve výsledku to znamená to, že turečtí pracovníci se můžou do Ruska vrátit, ale až poté co dostanou ruské vízum. Pro představitele podnikatelských kruhů ale Rusko nabídlo určité úlevy. Ti z tureckých podnikatelů, kteří do Ruska cestují často a dostanou se na seznam ministerstva zahraničí Turecka, budou mít bezvízový styk.

Ve vztahu k otázce bezpečnosti nebylo překvapením, že Putin zdůraznil bezpečnost ruských turistů v Turecku a také bližší spolupráci ruských a tureckých tajných služeb jako prevence terorismu.

Rovněž turecká strana přistoupila k postupnému zrušení některých omezení: ta se týkala omezení dovozu ruského obilí, ale také dalších produktů jako slunečnicový olej a šrot či kukuřice.  Erdogan v Soči potvrdil, že obě strany zruší všechny obchodní omezení, kromě těch, která se týkají rajčat.

Bezletové zóny v Sýrii

Tématem dalších rozhovorů mezi Erdoganem a Putinem byla samozřejmě otázka Sýrie a řešení syrské krize. Schůzka potvrdila trvanlivost spolupráce Turecka a Ruska. Oba lídři jednali o vzniku bezpečných zón v oblasti provincie Idlib. Tyto zóny by měly před válkou chránit civilní obyvatelstvo provincie, kde probíhají boje. Na pořádek by zde měli dohlížet vojenské jednotky neutrálních stran a jak Putin potvrdil tyto zóny by měly být bezletové.

Podle komentáře expertů by se jednalo o průlom. Bezletové zón totiž, pokud Putin Erdogana přesvědčil, spojují pozice Ankary, Moskvy a Washingtonu v syrské otázce. K tomu je nutno přičíst i fakt, že USA tentokrát poslali svého zástupce na astanská jednání, což může znamenat nárůst zájmu o tento formát jednání, který sponzoruje trojka – Rusko, Turecko a Írán.

Otázka nákupu S-400

Rusko-turecké jednání se potom týkalo, vedle ruské účasti na stavbě atomové elektrárny v Akkuyu, tureckého nákupu ruského protiraketového systému PRO S-400, o kterém se jedná v poslední době. Systém by měl nahradit protiraketový systém Patriot, který měla v Turecku armáda USA a který v době B. Obamy ze země odvezla.

V případě, že Turecko tento systém od Ruska nakoupí, bude druhá země v NATO s ruským protiraketovým systémem. S-300 má ve výzbroji řecká armáda, která jej dostala od Kypru a Kypr jej nakoupil v Rusku.

Připomeneme, že vedle předešlého jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou 2. května a setkání s tureckým prezidentem Erdoganem 3. května, došlo ve středu večer k telefonnímu rozhovoru Vladimira Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Oba politici mluvili o Sýrii s tím, že projevili zájem o vytvoření podmínek pro skutečný proces vyřešení situace v Sýrii, včetně prvního kroku, kterým je posílení a ustanovení příměří a jeho kontrola. Ruská strana hodnotila rozhovor jako „konstruktivní“. Bílý dům hovor zhodnotil jako „velmi dobrý“.

Ilustrační obrázek: Oficiální stránky prezidenta Ruské federace. Kremlin.ru. http://www.kremlin.ru/events/president/news/54442/photos/48124

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.