Velká čínská strategie: Nová Hedvábná stezka v kostce

V neděli a v pondělí se koná v Pekingu mezinárodní summit k čínské investiční iniciativě Nová Hedvábná stezka. !Argument bude toto téma pro naše čtenáře sledovat.

Reuters. Bloomberg. V neděli a také v pondělí se na summitu v čínském Pekingu sejde celkem 28 lídrů států světa na jednání o čínské iniciativě „Nové Hedvábné stezky“.

Ambiciózní projekt začala vláda prezidenta Si Ťing-pchinga v roce 2013 jako vizi, která chce podpořit spojení mezi Asii, Afrikou a Evropou prostřednictvím investic miliard dolarů do infrastrukturních projektů. Stezka má pozemní i námořní rámce a navazuje na dějiny staré Hedvábné stezky, která po století spojovala Čínu a Evropu.

Čína už dala na projekt 40 miliard dolarů ze zvláštního fondu a k tomu je k dispozici sto miliardová kapitalizace v Asijské bance pro infrastrukturu a investice. V letech 2014 až 2016, jak Čína tvrdí, byly podepsány projekty v hodnotě 304,9 miliard dolarů v zemích zapojených do této iniciativy.

Čína a její globalizace

Nástup prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu a s ním více protekcionistické agendy do politiky USA vedl k tomu, že čínský investiční projekt získal na novém významu. Podle diplomatického zdroje letos účastnické země ve skutečnosti tlačily na to, aby byly k jednání na summit přizvány a nikoliv naopak.

Podle Bloombergu je nyní iniciativa spojená s čínskou koncepcí globalizace, jak ji hájil na Davoském ekonomickém fóru současný prezident Číny. Si Ťin-pching se zde situoval do „protikladu“ současného prezidenta USA Donalda Trumpa.

Čína odmítá názory, které vidí Novou Hedvábnou stezku jako součást její strategie ovládnout svět. Oficiální agentura Číny Xinhua k tomu komentuje, že západní skeptici nevidí, že Čína nemá mentalitu hry s nulovým součtem s odkazem na učení Konfucia, čínského filosofa, který řekl, že „Ti, kdo chtějí být úspěšní by měli umožnit úspěch druhým.“

Nicméně podle všechno je letošní summit prestižní otázkou a šancí pro Čínu na to stát se „řešením pro globální hospodářské obrození“, napsala Xinhua dále.

Jak upozornil Reuters, s projektem stezky jsou také spojena některá rizika. Například na Srí Lance, kde došlo k protestům proti projektům Hedvábné stezky nebo také v případě Pákistánu a v koridoru Kašmíru, kde se vede územní spor mezi Indii a Čínou.

Na jednání v Pekingu se chystá podepsat a projednat na 50 memorand porozumění, plánů, dohod o spolupráci a projektů o spolupráci v oblastech jako je doprava, energetika a komunikace.

Někteří čínští experti hodnotí projekt jako otázku, ve které má politika rozhodující slovo a ekonomika až druhotné. Podle nejmenovaného ekonoma z Čínského centra pro mezinárodní ekonomickou výměnu je „národní strategie prioritou a ekonomické faktory jsou sekundární.“

V některých asijských zemích panuje ve vztahu k projektu opatrnost, zatímco další tvrdí, že hodnotit projekt, který má zatím jenom vizí, je předčasné. Západní diplomaté potom vyjadřují obavy z účasti zemí, které mají podle jejich hodnocení špatný stav lidských práv, jako jsou Filipíny a Rusko.

Projekt Nové Hedvábné stezky v bodech

Podle informací z ledna 2017 podepsalo s Čínou v rámci projektu dohody celkem 40 zemí světa. Celkově má být zapojeno zatím na 65 zemí.

Summitu v Pekingu se má zúčastnit 28 lídrů zemí světa. Vedle prezidenta Ruska Vladimira Putina, Turecka Recepa Tayyipa Erdogana a Česka Miloše Zemana uvítá Peking také premiéry Španělska, Polska a Itálie či Řecka. Německo vyslalo do Číny ministryni hospodářství Brigitte Zypries.

Finanční zdroje na projekt zahrnují čínské investice ve fondu projektu v hodnotě 40 miliard dolarů, kapitalizace 100 miliard dolarů v Asijské bance pro infrastrukturní investice a navíc také zdroje Banky rozvoje zemí BRICS. Celkově se mluví zatím snad až o částce 926 miliard dolarů.

Návrh podal v roce 2013 současný čínský prezident Si Ťin-pching v návaznosti na tradici Hedvábné stezky před 2000 let.

Projekt zdůrazňuje význam industrializace v rozvojovým světě, který je zeměpisně umístěn mezi Západem a Východem. K jejím rizikům patří špatné vládnutí a politická nestabilita.

Stezka má pozemní a námořní rozměry a počítá s investicemi do dopravních a komunikačních infrastruktur: do dálnic a silnic, do železnic, letišť a přístavů či do elektrických sítí.

Kritici mluví o tom, že projekt je snahou o proniknutí čínského vlivu dále na Západ a poukazují na to, že Čína v posledních letech zaujímá stále agresivnější vojenskou pozici, například v Jihočínském moři.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.