Nepřátelství mezi Saúdy a Katarem: 22 let historie.  Jde o zemní plyn

Přečetli jsme: Jaké jsou kořeny sporu mezi Saúdskou Arábii a Katarem? Světová média se obšírně zabývají poslední politickou krizí v Perském zálivu.

Spor o plyn rozdělil dvě země, píše ke krizi  v Perském zálivu agentura Bloomberg. Saúdská Arábie se chystala exkomunikovat Katar už od roku 1995 a dlouhá historie sporu, který zřejmě dále přetrvá, má své kořeny u zemního plynu.

Rok 1995 byl ve znamení politické změny v Kataru. Otec současného emíra svrhnul svého vlastního pro-saúdského otce. Jenže v tom roce se také maličký Katar odhodlal k první dodávce zkapalnělého zemního plynu z obřího naleziště. Severní Pole, které poskytuje Kataru zemní plyn, je sdílené s Iránem, nenáviděným rivalem Saúdů.

Bohatství, které pak do Kataru přišlo, ho učinilo nejen jednou z nejbohatších zemí světa, s ročním příjmem na hlavu 130 000 dolarů (!), ale také největším světovým exportérem LNG, tedy zkapalněného zemního plynu. Důraz na zemní plyn tuto zemi oddělil od svých sousedů, kteří těžili ropu a dovolil této zemičce oddělení se od Saúdské Arábie. Saúdové ve vyjádření o přerušení diplomatických styků a uzavření hranic koneckonců Katařany označili za „své další bratry v království.“

Místo toho začal Katar rozvíjet vazby na jiné mocnosti – včetně Iránu a USA – Katar má na svém území centrální americké velitelství – a nově má vazby také s Ruskem. Vždyť katarský suverénní fond se rozhodl investovat do ruské firmy Rosněfť 2,7 mld. dolarů.

„Katar bývával takovým vazalským státem Saúdů, ale využil autonomii díky bohatství ze zemního plynu a vytvořil si svou vlastní nezávislou roli,“ uvádí energetik Jim Krane z Houstonu. „Zbytek regionu už dlouho čekal na možnost, jak přistřihnout Kataru křidýlka.“

A tato příležitost přišla s návštěvou Donalda Trumpa v Saúdské Arábii, kdy vyzval „všechny země, které mají mravní přesvědčení“, aby izolovaly Irán. Když Katar veřejně nesouhlasil v dokumentu, který byl následně uveden jako produkt hackerství, Saúdy vedená pomsta následovala.

Katarský plyn je mimo OPEC

Zásadní je, že těžba katarského zemního plynu není spojena s OPEC, s ropným kartelem, kterému Saúdové dominují. Nový emír, který přežil pokus o kontra-puč v roce 1996, totiž nepostavil plynovod, který by integroval Katar do trhu svých sousedů v Perském zálivu. Zdá se, že do pokusu o puč byl zapleten Bahrajn, se souhlasem Saúdů.

V té době totiž mnohem bohatší ropné země vnímaly zemní plyn jako něco téměř bezcenného, co se tak jen pouští do ropných vrtů, aby se zlepšila výtěžnost. Byli ochotni zaplatit jen maličkou část světové ceny za LNG.

Je tu jeden plynovod spojující Katar se Spojenými arabskými emiráty a Ománem, který ale funguje z poloviny až tří čtvrtin. Smlouvy z minulého roku by ho měly vytížit, ale i tak většina katarského exportu jde na trhy v Evropě a Asii.

V poslední době poptávka po LNG – k výrobě elektřiny a také energetického průmyslu jako celku -v zemích Perského zálivu roste. Musejí se ovšem uchýlit k importům LNG, které jsou vysokonákladové, nebo se pokusit o vlastní těžbu, která je ale dražší. Katar má údajně nejnižší náklady na těžbu plynu na světě.

Bohatství Kataru mu umožnilo vytvořit si zahraniční politiku, která rozčiluje jeho sousedy. Podporoval Muslimské bratrstvo v Egyptě, Hamas v Pásmu Gazy a ozbrojené frakce v opozici proti Spojeným arabským emirátům, či Saúdům v Libyi a Sýrii. A zemní plyn také zaplatil globální televizi – Al Jazeeru, která v různou dobu rozčilovala či ponižovala většinu vlád na Blízkém východě.

A navíc, zemní plyn vedl k tomu, že Katar podporoval politiku šíitského Iránu, aby si zajistil zdroj svého bohatství.

Zemní plyn není přímo příčinou současné konfrontace, ale je možné si klást otázku, proč Katar nebyl ochoten dodávat plyn sousedním zemím. Asi se očekávalo, že by jim Katar prodával zemní plyn za hubičku.

A aby toho nebylo málo, tak se v roce 2005 Katar rozhodl uvalit moratorium na další rozvoj Severního pole, které by bývalo mohlo dodat více plynu pro místní export.

Katar k tomu uvedl, že se musí ujistit, jak pole reaguje na těžbu a odmítl obvinění, že se tak sklání před Iránem, kterému jde těžba z „jeho strany pole“ podstatně pomaleji. Dvouleté moratorium bylo před desetiletím zrušeno. Poté, co se Iránu poprvé podařilo dohnat v míře těžby Katar.

Gerd Nonneman, profesor studií Perského zálivu z Georgetown univerzity k tomu uvádí, že „lidé přemýšlejí, co vlastně Saúdové očekávají, že Katar udělá. Chtějí, aby se Katar zcela podvolil, ale Muslimské bratrstvo teroristy nenazvou, protože oni teroristickou organizací nejsou. A k exkomunikaci Iránu ze strany Kataru taky nedojde, protože to by ohrozilo vztah, který je pro katarský ekonomický vývoj prostě zásadní.“  

Ilustrační obrázek: Autor – Jaseem Hamza, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=57474291 (město Doha, Katar).

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.