Kde asi nyní leží Sobotka, když prý ležel politikům v žaludku?

Glosa Jana Schneidera k nové personální situaci v české sociální demokracii a změnám, které přinesla.

Sociální demokracie je politický směr, který má potíže se svou sebedefinicí v 21. století. To není omluva, ale jeden z možných důvodů amébovitosti toho, co se nazývá ČSSD. Dalším jsou nesporná politická anticharismata lídrů.

Poslední, skutečně vynikající postavou české sociální demokracie byl Rudolf Battěk, který v jasné předtuše, ve vězení dobře koncentrován na to podstatné, vložil do úst svého fiktivního kazatele Johna Bakera například tuto sentenci: „Dámy a pánové, takto praví člověk nadnárodně monopolní: já velmi cítím s chudými lidmi a chci jim pomáhat, ale abych jim pomáhat mohl, musím já být bohatý a k tomu mi zase mohou pomoci právě ti chudí, jichž si vážím a mám je rád.“

ČSSD projevuje až výstřední smysl pro absurditu, když staví zradivšího spiklence Milana Chovance do role sjednotitele strany. Možná se spoléhá na to, že k tomu použije ze svého rezortu onen odbor proti hybridním hrozbám, tentokrát z nitra samotné strany?

Jediný, kdo na věci může vydělat, je Lubomír Zaorálek, navykne-li si mluvit tak nezvykle krátce a jasně jako při vyhlášení „triumvirátu“, kdy zcela jednoznačně jakýkoliv triumvirát – už kvůli historickým asociacím – odmítl a vymezil a doslova uzurpoval svou odpovědnost právě a jen za přesně vymezený úkol, volební výsledek. Podaří-li se Zaorálkovi trochu lépe (stručně a jasně) definovat, co je programem sociální demokracie, a jak konzistentně posuzuje svět v souvislostech, a nikoliv oportunně pod diktátem nějakých Velkých bratrů, a udrží-li tuto linii, pak má šanci vyhrát, i když se podzimní volební výsledek sociální demokracii příliš nepovede.

Sociální demokracie by tak konečně nejenom mohla získat tvář, ale dokonce lidskou tvář, čitelnou a ne podrazáckou. Musela by ale podržet v čele Zaorálka, nehledě na podzimní volební výsledek, protože dát straně charakter, to je běh na dlouhou vzdálenost. V tom je šance Lubomíra Zaorálka.

Co se pak Bohuslava Sobotky týče, sám si naaranžoval situaci, v níž se lze tázat, kde asi nyní leží, když prý ležel politikům v žaludku – a nyní se věci hnuly – ?

Ilustrační obrázek: Autor – Olaf Kosinsky – Own work, CC BY-SA 3.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=45721354

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.