Přečetli jsme: Jak dlouho může Katar „v obklíčení“ hospodářských sankcí vlastně vydržet a jaké jsou pro zatím hospodářské dopady této krize?
Syrský historik Sami Moubayed rozebírá pro noviny Asia Times současnou katarskou kauzu a slabé stránky katarské ekonomiky.
Politika stranou, Kataru se zatím podařilo přežít blokádu, kterou na něj uvalily státy Perského zálivu: Saúdská Arábie, Bahrajn a Spojené arabské emiráty. Do země přiletěly iránská letadla napěchovaná potravinami, která omezila škody uzavřením hranice se Saúdskou Arábií. Což je jediná pozemní hranice, kterou Katar má.
Burza země nejprve spadla, ale pak se stabilizovala, zdroje v suverénním fondu – 335 mld. dolarů – zatím zůstaly nedotčeny. Katar stále může vyvážet plyn ve formě LNG, což je téměř 2,7 mld. dolarů za měsíc. Makroúroveň téměř beze škod, ale co když se krize potáhne?
Sankce se brzy začnou zahryzávat do sektorů ekonomiky: cestovního ruchu, služeb i bankovnictví, i budoucích investic. Už měly špatný dopad na reputaci země na globálních trzích. Mezinárodní firmy si mohou rozmyslet dělat s Katarem obchody, a to se zemí, která se z blyštivého centra pro zahraniční investice stala přes noc vyvrhelem Perského zálivu.
Ti, kteří žili v Dauhá a nebyli tam doma, už se sbalili a vrátili domů, cena nemovitostí a objem finančních toků tak klesl. Peníze, které nepatří rezidentům, tvoří celých 24 % vkladů, což je opravdu velká částka. Rezidentů je sice 2,7 milionů, ovšem Katařanů jen 10 %.
Obchod se Saúdy tvořil i 2 mld. dolarů, a nyní je na nule. Obchod s Perským zálivem znamenal 8 6% obchodu s arabskými zeměmi a 12 % jejich zahraničního obchodu. V delším horizontu budu mít situace dopad na katarskou ekonomiku a na životní standard obyvatel. Dostaví se nedostatek komodit, které Irán nemůže dodat, pokles exportů, což může poškodit továrny a dovést je až k bankrotu.
Některé firmy ovšem vazby s Katarem nepřerušily, např. Drake and Scull International, kteří mají postavit v Dauhá metro, které má být dokončeno před světovým fotbalovým šampionátem. Funguje i firmy stavící luxusní 31patrovou věž či firma přenášející zemní plyn z Kataru do Ománu.
Až do sankcí probíhalo mezi Katarem a těmi třemi zeměmi Perského zálivu až 70 letů denně. A nyní je toto číslo na nule. Qatar Airways nesmějí přistávat v Dubaji, Abu Zábí, Manamě a Rijádu. Aerolinky jsou přitom velkým přispěvovatelem ke katarskému HDP a uzavření leteckého prostoru je nutí nacházet alternativní cesty pro lety, což zvyšuje náklady. A na její místo už se hrnou jiní, např. FlyDubai, Emirates a další, kteří chtějí ukořistit její tržní podíl.
Moubayed upozorňuje, Saúdové nejsou zvyklí prohrávat své ekonomické války. Ale mnoho lidí stále věří tomu, že Katar bouři přežije a mezinárodní firmy, ale i zástupci sektoru ropy, plynu, bankovnictví a stavebnictví budou intervenovat a donutí Saúdy, aby krizi ukončili.
Texty zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Ilustrační obrázek: Autor – Steven Byles from Singapore, Singapore – Dusk at the Pearl Qatar, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30823034