G20: Některá témata budou chybět

Přečetli jsme: Klima a G20 bude nejspíš jedno z témat, který nadcházející summit skupiny G20 řešit nebude. Proč a co to znamená dál pro otázky klimatu?

Původně měla být ochrana klimatu ve středu summitu G20. Jenže to je „vyřízeno“ odstoupením USA od klimatické dohody. A Washington se svým postojem není v G20 osamocen, komentuje nadcházející summit skupin dvaceti největších ekonomik světa G20 německá ARD Tagesschau.

Ještě před zahájením summitu G20 Merkelová, jejíž země G20 nyní předsedá, že „žádné komuniké nebude, když s ním nebudou všichni souhlasit.“ Situace bude ale ještě komplikovanější a nejde jen o USA.

Při setkání G7 v italské Taormině bylo možné zdůraznit izolaci USA společným postojem, což se stalo poprvé v dějinách fóra. Jenže v rámci G20 to tak snadné nebude. Vždyť ke skupině patří Saúdská Arábie, Turecko, Indie, Indonésie či Rusko. Rusko navíc Pařížskou dohodu ani neratifikovalo. Konfrontace u tématu klimatu je tedy nepravděpodobná, neboť amerického prezidenta bude potřeba i u jiných témat. Zdá se tedy, pokračuje komentář Tagesschau, že téma klima prostě v oficiálních závěrečných dokumentech nebude uvedeno. Státy budou moci svou vůli vyjádřit v jiných dokumentech při jiných příležitostech.

Jak dál s klimatem?

Koneckonců o závěrečné komuniké zas tak nejde – resp. to klima nezachrání. Ale je tu jiná otázka, ptá se Tagesschau: podaří se USA u klimatických vyjednávání izolovat? Budou ostatní držet spolu?

V Bonnu se bude konat v listopadu klimatická konference. Výstup USA z klimatické dohody totiž není sám o sobě problém. Roky se na skleníkových plynech nic měnit nebude. USA už teď produkují méně CO2. Boom v oblasti frakování, který vedl k nahrazení uhlí za zemní plyn, i rozvoj obnovitelných zdrojů to potvrzují.

Ale některé státy USA i americká města chtějí dál pokračovat v ochraně klimatu, celá země tedy není ze hry. Ale těžší je to s vyjednáváními: fakticky bude vláda Trumpa až do konce svého období členem Pařížské dohody. Teprve později bude odstoupení účinné. A zdá se, že se Trumpova vláda bude chtít na jednáních dále podílet.

Američané prý hráli vždy konstruktivní roli, doplňuje  komentář, když šlo o povzbuzení ekonomiky. Ve hře jsou velké zdroje, od roku 2020 je zde slib mobilizovat každý rok 100 mld. dolarů. Měly by to být soukromé investice do obnovitelných zdrojů, efektivity, ale i přizpůsobení infrastruktury. A to americké firmy dál zajímá. Ale proti odporu vlády to bude těžké.

Otázka je, zda Trumpova administrativa dovolí tyto investice poskytnout, či se jim bude snažit zabránit.

USA také kladly důraz na přesná měření a klimatická data. V tom měli vždy podporu Evropanů. Jenže země jako Čína nechtějí být jinými kontrolovány.

Teď, uzavírá Tagesschau, jde o to minimalizovat škody. O to se prý bude kancléřka snažit. Jenže dalších 19 zemí za sebou mít nebude. Nemluvě o tom, že samotné Německo klimatický cíl pro rok 2020 jistě nesplní.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.