Líbánky mezi Čínou a USA jsou u konce

Zpráva dne:  Vztahy mezi oběma zeměmi ledovatí kvůli obchodu, prodeji zbraní a sankcím vůči Severní Koreji. Načasování posledních kroků Trumpovy administrativy vůči Číně se ukazuje jako další problém.

Čína se ohradila proti USA, protože Donald Trump provedl obrat v politice proti Číně. Bílý dům připravuje restrikce na čínské dovozy oceli, dohodl prodej zbraní Tchaj-wanu a sankcionoval čínskou banku. Čínský velvyslanec v USA kritizoval dohodu s Tchaj-wanem ve výši 1,4 mld. dolarů. Uvedl, že i sankce vůči čínské bance podrývají společnou důvěru vytvořenou na summitu Mar-a-Lago. Zhoršení vztahů přichází sto dní poté, co Trump hostil čínského prezidenta ve své rezidenci a oba lídři uvedli, že „budou mít skvělé vztahy.“

Od té doby byl ale Bílý dům frustrován tím, že Čína prý netlačí dost na Severní Koreu. Ale následně i když bylo přiznáno, že Čína je aktivnější než dříve, včetně zastavení importu uhlí ze Severní Koreje, nic dalšího se už nestalo.

Analytici tvrdí, že celá situace je dána tím, že „Trump slyšel, co chtěl slyšet“, ale nebyl to vzkaz, který skutečně vyslal čínský prezident. Vždyť zavedení cla či omezení importu oceli by bylo považováno za velmi agresivní krok. O oceli již mělo být rozhodnuto, ale zatím se tak nestalo, nicméně Trump už zase vydal signál, že je připraven jít do obchodního sporu s Čínou i dalšími producenty oceli jako je Německo a Kanada. Jihokorejskému prezidentovi řekl, že „má přestat s exportem dumpingované oceli.“ Wilbur Ross, zodpovědný za obchod, k tomu uvádí, že zahraniční ocel ničí americkou bezpečnost – což je prý záminka k tomu, aby USA zavedly cla, a ty mohou odstartovat obchodní válku.

Obchodní komisařka EU Malmströmová už pohrozila, že by EU uplatnila odvetu, kdyby snad USA zavedly cla na ocel.

A ještě k tomu je tu prodej zbraní v hodnotě 1,4 mld. dolarů Tchaj-wanu, první prodej zbraní od té doby, kdy ho Čína od roku 2015 považuje za své území. Také banka Dandong, která leží na hranici se Severní Koreou bude odstřižena od amerického finančního systému, protože prý pomáhá Severní Koreji prát peníze. Banka je sice malá, ale má symbolický význam. Naposledy, když USA sankcionovaly nějakou čínskou banku pro údajné machinace se Severní Koreou, to bylo v roce 2005. Týkalo se to banky Delta Asia v Macau.

Načasování hraje roli

Takovéto kroky jistě Čínu rozčílí, ale nyní jde i o načasování – přesně, když měl čínský prezident přijet do Hongkongu, tedy na oslovy výročí 20 let od převzetí britské kolonie Čínou. A také jde o kroky jen týden předtím, než se Trump a Si setkají na summitu G20 v Hamburku.

Je možné, uvádějí analytici, že Čína s tím tak nějak počítala, ale rozčiluje ji načasování. Číňané chtějí, aby se média soustředila na pompu návštěvy čínského prezident v Hong Kongu, ne na otázky Severní Koreje.

Stojí za upozornění, že na rozdíl od bývalých prezidentů Trump přímo spojil americko-čínské bezpečnostní hovory s obchodem a ekonomickými spory. Vždyť např. uvedl, že „slíbil“ Číně mnohem lepší obchodní dohodu, když bude Peking více tlačit na Severní Koreu. Ale pak nelze vyloučit, že Čína zareaguje na bezpečností problémy odvetou v oblasti obchodu a ekonomických vztahů.

„Unilaterální akce nebudou fungovat a mohou se zpět vrátit jako bumerang,“ uvedl čínský analytik Che Wej-wen. Čína podle něj zavede sankce jen schválené Radou bezpečnosti OSN. Čína by neměla být podle něj viněna z toho, že nebude zavádět další speciální sankce vůči Severní Koreji.

I jiní se domnívají, že Čína již udělala dost, ale že Severní Koreu nekontroluje.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.