FA: Kyjev mluví jako Brusel, ale jedná jako Moskva

Přečetli jsme: Téma úspěšnosti ukrajinských reforem je klíčové i vzhledem k dnešnímu summitu EU – Ukrajina. Podle posledního článku v vlivného časopisu Foreign Affairs čelí země velkým problémům v jejich skutečné realizaci. A problémem má být dokonce sám prezident země.

Andrew Foxall a Lincoln Pigman, odborníci z King’s College ve Velké Británii, napsali pro Foreign Affairs svoje hodnocení reformní politiky současné vlády v Kyjevě. Podle článku platí, že „Kyjev může mluvit jako Brusel, ale jedná jako Moskva.“

Článek píše dále, že tři roky po Euromajdanu, který považuje článek a revoluci, se reformy na Ukrajině dostavují jen pomalu.  Prezident Petro Porošenko jistě musel čelit řadě nepříliš jednoduchých výzev: počínaje obranou země proti Rusku až k reformám, které měly posílit demokracii a právní stát v zemi.

Ruské metody a bruselský jazyk

Zatím ovšem řešení tohoto dilematu, píší Foxall a Pigman, nebylo ze strany ukrajinského prezidenta úspěšné. Podle nich Porošenko použil těžkou ruku ve snaze zlomit cokoliv ruského a paradoxně stále více přijímá autoritativní metody, které jsou typické pro Rusko.

I když přitom mluví jazykem Bruselu a zastává demokratickou změnu v rámci svojí rétoriky. Konflikt s Ruskem je nejenom otázkou bojů na východě země, ale má také rozměr propagandy, což znamená, že je Ukrajina pod tlakem nejrůznějších fake news, píší oba autoři. Nicméně Porošenkův přistup k propagandě je nešťastný: namísto, aby Ukrajincům, kteří ztratili iluze (a zvláště pak těm na východě země), ukázal, že představuje stát, který hájí jejich zájmy, snaží se o cenzurování čehokoliv ruského.

Minulý měsíc (v květnu – poznámka redakce), všímají si autoři, Porošenko dekretem zakázal celou řadu ruských webů a sociálních sítí, jako je například Vkontaktě. Ironii je, že postihy tohoto typu zasáhly také ruskou nezávislou televizi Dožď, která je kritická ke Kremlu i k válce na východní Ukrajině. Ukrajina je druhou zemí, hned za Ruskem, která vůči této televizi použila represi.

S ohledem na to, že popularita prezidenta Porošenka v zemi je slabá. International Republican Institute a jeho výzkum veřejného mínění ukazuje, že 76 % Ukrajinců je s jeho prací nespokojeno, vypadají podobné kroky zvláště drze, napsali autoři.

Tyto zákazy byly kritizovány poměrně široce na Ukrajině a také v zahraničí jako projev cenzury. Na druhou stranu jejich zastánci argumentují, že jde o kroky, jak se postavit ruskému vlivu, který prý sociální sítě hojně využívá. Nicméně tyto kroky, které omezují svobodu vyjadřování nejsou jediným a hlavním problémem.

Boj proti boji s korupcí?

Mnohem větší je palčivá otázka korupce a boje proti ní. Jak článek píše, ve skutečnosti dochází k tomu, že jsou na Ukrajině trestáni aktivisté a reformátoři za snahy korupci odhalovat.

Případ Romana Nasirova, který je nyní vyšetřován za daňové úniky v hodnotě 100 milionů dolarů, je považován za testovací balonek toho, jak vláda s korupcí naloží.  Ta ale udělala život těm, kdo s korupcí bojují, těžší. Podle autorů se ukrajinská Služba bezpečnosti zapojuje do „nájezdů“ na protikorupční aktivisty.  Podobně se bývalá gubernátorka Centrální banky Ukrajiny Valerija Gontarevová setkala v průběhu svojí práce s řadou výhružek za to, že se snažila očistit bankovní sektor země od „zombie bank“, které se zabývaly především praním špinavých peněz. Gontarevová na svojí pozici nakonec rezignovala po – jejími slovy – třech letech výhružek smrtí od oligarchů, kterých se tyto kroky dotkly.

Velmi malý pokrok zaznamenala Ukrajina v případě postavení před spravedlnost spojenců bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Tito bývalí spojenci – například Jurij Bojko nebo Jurij Čmyr – dnes podle antikorupčních aktivistů – uzavírají dohody v kancelářích generálního prokurátora.

Zpátky v minulosti

Toto ukrajinské upřednostňování boje proti antikorupčním aktivistům před bojem s korupcí nezůstalo nepovšimnuto v Evropské unii. Současný šéf delegace EU na Ukrajině Hughes Mingarelli už varoval Kyjev před tím, že Ukrajina vykazuje „znepokojující trend připomínající minulost a temné časy pro zemi“.

Foxall a Pigman konstatují, že je dnes jistě Ukrajině blíže členství EU než v době prezidenta Janukovyče.  Ukrajina v rámci své asociační dohody otevřela části svého trhu Evropské unie a přijala evropské normy a úpravy obchodního typu, získala bezvízový styk s EU. Západ by v podpoře země dle názoru autorů měl pokračovat, ale zvýšit tlak na prezidenta Porošenka a zabránit tak tomu, aby ukrajinská demokracie „nepadla za oběť kyjevskému imitování demokracie“. Západ má zdůraznit podmínečnost podpory Západu. Článek pro Foreign Affairs dochází k závěru, že: „Jak to nyní vypadá, Porošenkovo chování ohrožuje evropskou budoucnost Ukrajiny a riskuje návrat do neliberální minulosti.“

Texty zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační obrázek: Autor – By The Presidential Administration of Ukraine – Ukraine – NATO Commission chaired by the President, CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=60828520

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.