Dánská sociální demokracie hledá novou politiku

Zpráva dne:  Dánská sociálně-demokratická strana od vedením Mette Frederiksenové hledá novou politiku. Překvapivě přibližováním se některým politickým názorům dánských populistů. Podle vedení stojí otázka: jak konkurovat a přežít v době populistických politiků?

Dánští sociální demokraté se sbližují s anti-imigrantskou stranou, píší o dánské situaci britské Financial Times. Předsedkyní dánské sociální demokracie je Mette Fredriksenová. Její strana podpořila politiku Dánské lidové strany např. v podobě zákazu modliteben na univerzitách a školách. Strany společně zablokovaly vládní reformu směřující ke zvýšení věku odchodu do důchodu a nevylučují ani budoucí koalici.

Fredriksenová říká, že tyto vztahy vytvářejí pokus, jak zodpovědět klíčovou otázku: jak může středolevicová strana přežít v době populistických politiků?

Ve Francii a Nizozemsku byla levice téměř zcela smetena. Severské země se sice zdají být baštou liberálně-sociálních hodnot, jenže poprvé od druhé světové války jsou sociální demokraté u moci jen v jedné zemi – ve Švédsku.

Fredriksenová Financial Times také řekla, že když v politice začínala, tak z patnácti zemí EU jich 13 mělo lídra ze sociální demokracie. No a pak to porovnejme s dneškem, dodala. Je možné, že její řešení bude prostudováno dalšími středolevicovými stranami, které se snaží zastavit zdánlivě nevyhnutelný pád. Zatím má jejich přístup úspěch. Sociální demokracie je v Dánsku v opozici, vládu tvoří tři pravicové strany. Ale sociální demokraté zatím v průzkumech vedou. Fredriksenová k tomu říká, že není ani proti ani pro migraci, ale hledá prostě realistický přístup v zemi, která má velký sociální stát. Dánsko přijalo méně imigrantů než Švédsko a je již drahně skeptické ohledně výhod, které to může přinést. Migrační krize vedla k přísným pravidlům.

Fredriksenová k tomu zdůrazňuje, že když migranti vstoupí do Švédska, Norska či Dánska, mají hned ke všemu přístup…Je tak velkorysé podmínky zkombinovat s tím, když přichází hodně lidí. Jinak tento systém nebude držet pohromadě.

Tento přístup je prý možné chápat jako návrat ke kořenům sociální demokracie, kdy v 80. letech tyto strany chápaly imigraci prostě jako zdroj levné práce. Peter Nedergaard, politolog z Kodaňské univerzity, se domnívá, že v příštích třech čtyřech letech uvidíme v severských zemích posun k restriktivnějšímu přístupu. A to je také jediná šance, jak se mohou němečtí sociální demokraté znovu dostat k moci, dodává.

I ve Švédsku vládnoucí sociální demokraté v roce 2015 zavedli hraniční kontroly, aby poněkud zmírnily rekordní čísla žadatelů o azyl.

Vytvoření mostu

Jenže mezi severskými populisty je rozdíl. Švédští demokraté, to je něco jiného než Dánská lidová strana. Švédští demokraté mají své kořeny v neo-nacistickém hnutí. Ale v Dánsku je představa spolupráce nad stranickými liniemi dlouhodobá a Dánská lidová strana imigrační debatu značně ovlivnila. Fredriksenová k tomu říká, že příliš mnoho středolevicových stran se ke svým voličům otočilo zády. Říká, že je důležité, „vytvořit most“ mezi kosmopolitními elitami a často venkovskými a nespokojenými voliči.

Uvádí také: „Je naprosto jasné, že pokud se sociální demokraté neumí napojit na ty, kteří mají z budoucnosti nejvíce obav, nebo na způsob, jak se naše společnost vyvíjí, pak to není pravá sociální demokracie. Je mi smutno, když vidím, jak chudí, nezaměstnaní lidé v USA, volí Trumpa. Volí ho, protože nenašli hlas, který by vyjadřoval jejich potřeb v Demokratické straně. A tomuhle se musíme v Dánsku vyhnout.“

A to znamená? „Bojovat proti nerovnosti, nepřijímat víc lidí z jiných oblastí, než jste schopni zvládnout, ovládnout globalizaci.“

V určitých ohledech to její stranu přibližuje Dánské lidové straně, protože je neobvyklé, aby populistická strana měla středolevicovou ekonomickou politiku, která podporuje stát blahobytu.

Profesor Nedergaard k tomu uvádí, že pro populisty je to sice šance, ale není bez rizik. Mohou si zvýšit vliv, hlavně u otázek imigrace. Na druhé straně, když takovou politiku nabídnou i ostatní, proč pak volit Dánskou lidovou stranu.

Fredriksenová nechce odpovídat na to, že se může Dánsko stát vzorem pro evropskou levici, ale přesně ví, kde se stala chyba. „Co je nejdůležitějšího na tom, být sociálně demokratickou stranou – to je být významný. Jste schopni najít odpovědi na problémy, kterým lidé čelí?“

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.