Čínské hedvábné investice ve východní Evropě znervózňují Západ

Přečetli jsme:  Jako otázku stažení se USA a jejich kapitálu a nástupu Číny do uvolněného prostoru ve východní Evropě hodnotí čínské investice a projekt Hedvábné stezky v regionu článek agentury Bloomberg.

Bývalý ministr zahraničí Srbska Ivan Mrkić očekává desítky milionů euro v investicích z Hongkongu a z Pekingu do východní Evropy a chce, aby bylo Srbsko, jedna z nejchudších zemí regionu, připraveno. Celé desítky let, tvrdí Bloomberg, do postkomunistické Evropy tekly americké peníze do výroby aut nebo oceláren, nyní se region připravuje na to, jak Čína zaplní vakuum vzniklé Trumpovým izolacionistickým obratem.

Mrkić k tomu říká, že někdy trvá delší dobu, než se Číňané rozhodnou, ale následně je podle něj rychlost realizace fascinující.

Počínaje Polskem na Baltském moři, přes Slovensko, Maďarsko a Bulharsko při řece Dunaji se vlády snaží přilákat čínské investice, v některých případech namísto těch amerických, které odcházejí. Je to, podle autora článku, znamení americkému ústupu z lídrovské role, počínaje klimatem a konče volným obchodem.

Brána do EU

Pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga je 16 zemí střední a východní Evropy s jejími 110 miliony spotřebitelů branou do Evropské unie. Celkem 11 z nich má už členství a země jako Srbsko na něj čekají. Utvořit si cestu na kontinent je součást plánu soudobé Hedvábné stezky spolu s vytvořením nových exportních odbytišť v době, kdy čínská ekonomika zpomaluje. Peking už slíbil, že v listopadu uvolní 10 miliard euro kapitálu pro země regionu.

Česko, Maďarsko, Slovensko i Polsko jsou podle článku země hladovějící po penězích v hotovosti a na hedvábnou iniciativu už odpověděly vysláním vysokých reprezentantů na fórum a jednání do Pekingu.

Starosta slovenské vesnice Velká Ida na východě země Julius Belusčák doufá, že Číňané pomohou dát práci místním občanům. Americká společnost Steel Corp. tu 17 let vlastnila a provozovala továrnu, která nyní přechází do čínských rukou. Belusčák řekl, že podmínky i stav továrny se roky zhoršovaly, a to včetně ničení životního prostředí v okolí vesnice a věří, že noví vlastníci zainvestují do zelenějších technologii. Stejná firma jako ve Velké Idě Hesteel z Hong Kongu už investovala v Srbsku, a to v hodnotě 46 milionů euro. Nyní plánuje nákup další americké ocelárny v Košicích.

Regionální lídři se proto snaží naladit vztahy s Pekingem. Minulý rok byl Si Ťin-pching v Praze uvítán s poctami, i když ty se setkaly s kritikou a protesty kvůli čínské politice v Tibetu. Jak k tomu řekl Ian Bond, bývalý britský diplomat a nyní expert v Centru pro evropskou reformu, je tu tendence dát lidská práva stranou a posílit byznys s Čínou.  A k tomu také směr Trumpovy politiky vyvolává v Evropě obavy, dodává.

V západní Evropě je nové přátelství mezi východním regionem a Čínou vnímáno s obavami. Jsou tu obavy, že Peking chce tímto způsobem rozdělit EU a její členy. V Bruselu také marně požadují po Pekingu změnit ochranářskou politiku v přístupu, nyní nerovném, evropských firem na čínský trh.

Evropská komise je s Pekingem ve křížku ve věcech právního státu a migrační politiky. Nicméně polská vládní strana Právo a spravedlnost si notovala s Trumpem, v době jeho návštěvy ve Varšavě. Mezitím ale český prezident Miloš Zeman chce silnější vazby s Čínou a Ruskem, než s NATO a EU, tvrdí Bloomberg.

Britský expert varuje: Východ je nerealistický

Britský expert Kerry Brown je toho názoru, že odcizování se východní části EU od té západní kvůli Číně se nakonec nemusí vyplatit.

Čínské investice jsou ve srovnání s těmi z EU a USA malé. Do Polska nalily USA 62,2 miliard euro v roce 2015, zatímco v čínském případě se jednalo o čistý odliv. Z celkem 3,6 miliard dolarů investic z Číny se sotva nějaké materializovaly v případě Česka.

Podle Browna má Východ moc vysoká očekávání a panuje představa, která není realistická, že Čína je charita. Navíc jsou prý čínské investice sice v rozvojovém světě vítány, ale mají špatný rating. Dalším problémem je také to, že čínské společnosti nejsou dobré v mezikulturní adaptaci, což komplikuje jejich management i výhledy, aby se staly skutečnými multinacionály.

Navzdory tomu je tu ale stabilní proud nových dohod. Číňané vyjednávají v Polsku o nákupu továrny na LED světla a uhelného důlu, investují do moderních železnic v hlavním městě Srbska a Maďarska, maďarská vláda se dohodla o čínském vstupu do továren na automobilové komponenty a výfuky a čínský konglomerát CEFC nakoupil podíl v české firmě Travel Service a v pivovarech Lobkowicz.

V Srbsku bývalý ministr Mrkić a jeho kolegové plánují další projekty s Čínou a chtějí prosadit informace o Srbsku a jeho investičních možnostech v Číně. Jednou z dohod, která je v jednání, je vstup Číňanů do podniku nového vybavení bělehradského letiště, nákup podílu v dolech na měď RTB Bor nebo investice do sítě srbských lázní. Podle Mrkiće je byznys s Čínou v tomto ohledu v „embryonickém stádiu“. Nicméně i přesto jsou dosavadní srbské projekty s Čínou úspěchem.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.