Nové sankce jsou návrat do obvyklého stavu nenormálních vztahů posledních skoro padesáti let

Přečetli jsme: Jak vidí nové protiruské sankce v Rusku? Přinášíme to hlavní z článku zveřejněném na webu Ruské rady pro mezinárodní záležitosti.

Kongres USA přijal 25. července nové sankce vůči Rusku, které je rozšiřují o další oblasti a po přijetí Senátem se zákon přesune na stůl prezidenta Donalda Trumpa. O širších okolnostech nového omezení vůči Rusku napsal na stránkách prestižní Ruské rady pro mezinárodní záležitosti Sergej Sokolov, jehož  článek představuje jeden z názorů a nálad panujících v ruské expertní komunitě.

Zákon omezuje zmražení aktiv a zákaz spolupráce široké skupině ruských bank, obranných a energetických společností, obchodníků a vládních úředníků a také uvaluje sankce proti účastníkům výstavby plynovodu Severní proud 2. Ve srovnání s předešlými sankcemi ale tento zákon také omezuje možnosti Bílého domu a prezidenta zrušit sankce vůči Rusku, Severní Koreji a Íránu.

Jak Sokolov dále píše, prezident Trump tak bude veřejně ponížen a jeho možnosti utvářet zahraniční politiku vůči Rusku omezeny. Trump snad může zákon vetovat, ale nepůjde o nic jiného než o časové zpoždění. Sankce mají tak širokou podporu v Kongresu, že bude jeho veto přehlasováno. Zákon tak či tak bude platit a prezident bude oslabený.

Bílému domu a americkým kapitánům průmyslu se ale podařilo poněkud změkčit původní znění návrhu zákona. Podle nového zákona bude možné sice stále obchodovat s hlavními ropnými společnosti jako jsou Rosněfť, Gazprom Něfť nebo NOVATEK a Transněfť s kreditováním na 90 dní. Lhůta byla omezena na 2 měsíce.

Pro americké firmy je zakázáno dodávat materiál či technologie pro těžbu ropy v hlubokých vodách, v arktické oblasti nebo z břidlic, pokud je provozují společnosti Rosněfť, Gazprom, Gazprom Něfť, Surgutněftgaz a LUKOIL, nyní tam spadají i projekty v nichž mají ony společnosti podíl nad 33 %.

Původní návrh zakazoval účast s jakoukoliv ruskou společností, ne s vybranými, a také se měl týkat nikoliv jen nových, ale už rozjetých projektů. Ty byly nakonec ze sankcí vyjmuty. Podobně jako mořský transport a firma Sovkomflot, která se zabývá dopravou ropy a která byla v původním návrhu.

O změkčení se zasadila celá řada amerických společnosti, například Exxon, BP, General Electric, Boeing, Citigroup, MasterCard, Visa, Ford, Dow Chemical, P&G, International Paper, Caterpillar a Cummins. Tyto společnosti si najaly lobbyisty, aby návrh zákona v konečné podobě ovlivnili.

Obvykle nenormální vztahy

Cílem návrhu bylo protiruské sankce kodifikovat na další desítky let, myslí si dále autor. Znamená to, že se americko-ruské vztahy dostávají do stádia obvyklých nenormálních vztahů. Proč obvyklých? Pohled do dějin vysvětluje víc.

V roce 1974 přijal Kongres USA zákon o omezení obchodu se zeměmi, které brání emigraci či jinak narušují lidská práva. Konkrétně v případě SSSR byl důvod spojen se zákazem židovské emigrace ze SSSR. Šlo o dodatek Jacksona-Vanika, který omezoval obchodní vztahy, kreditování a také obchodní tarify s těmito zeměmi, což se týkalo dovozů do USA. Zákon se týkal SSSR a rovněž také Vietnamu, Albánie nebo Číny.

Když v roce 1987 SSSR umožnil svobodu emigrovat, zákon nebyl zrušen a platil dále, i když na něj každoročně vyhlašovali moratorium a v roce 1994 dal prezident USA Rusku garanci automatického prodloužení režimu doložky nejvyšších výhod v obchodě. Tím moratorium ztratilo smysl. Georg Bush mladší požádal v roce 2002 Kongres o zrušení Jackson-Vanikova dodatku, ale neprosadil ho, a to navzdory tomu, že ve stejné době mezi Izraelem a Ruskem už panoval dokonce bezvízový režim.

Nakonec byl dodatek opravdu zrušen v roce 2012, ale nahradil ho Magnického seznam, který znamenal další protiruské sankce ze strany USA a který pomohl prosadit senátor John McCain.

Jinak řečeno, od roku 1974 nebylo mezi USA, SSSR a potom Ruskem jediného dne bez nějakého sankčního omezení ze strany USA.

To znamená, že skoro za posledního půl století neviděl americký establishment v Rusku (a v SSSR) přátelskou zemi, z čehož plyne několik věcí, myslí si autor.

Sankce tu jsou na dlouho

Na prvním místě je tu podle něj realita protiruských sankcí na dlouho.

Na druhém místě z nové várky sankcí vyplývá, že snahy o to přesvědčit establishment USA o tom, že sankční omezení jsou bezperspektivní, nemají smysl. Vyplývá z toho pro Rusko, že má co do činění z principiálně nepřátelským partnerem.

Na rozdíl od USA bude EU největším kolektivním obchodně-ekonomickým partnerem Ruska a totální výbuch těchto vztahů by Rusku velmi uškodil. Zde je nutné jednat podle Sokolova opatrně a s ohledy, k nimž patří rovněž otázka „obratu na Východ“ a skutečnost, že plánované nahrazení evropských a amerických firem těmi asijskými zůstalo fantazii.

Na druhou stranu podíl amerických investic v Rusku je malý, dokonce menší než ten polský, což je důsledkem – jak si autor myslí – alergie amerického mainstreamu vůči SSSR a Rusku.

Mezi možnosti, jak reagovat na stávající situaci, Sokolov zmiňuje kromě vyhoštění diplomatů a záboru majetku americké ambasády v Rusku (k čemuž došlo – poznámka redakce) také další kroky.

Jedním z nich je využít tlak velkých firem se zájmy v Rusku jako tlak na establishment v USA. Dále omezit možnost členů Kongresu a celkem asi tisícovce amerických politiků létat do Ruska leteckými speciály. Nabídla by se jim možnost komerčních letadel do Ruska a pokud odmítnou o nic nejde, protože, jak vidno, je dosavadní spolupráce nekonstruktivní a k ničemu nevedla.

Někteří experti také navrhují, aby Rusko z USA stáhlo značnou (asi 25 %) svých zlatých rezerv uložených ve státních obligacích USA. Rusko by tak fakticky přestalo financovat americkou ekonomiku, včetně vojenských výdajů.

Na konci textu volí Sokolov poměrné ostrá slova, když odkazuje k hollywoodskému filmu, kde postava britského premiéra říká americkému prezidentovi, že „přítel, který ponižuje a pere se, už není přítel“ A protože násilníci prý nerozumí ničemu jinému než jazyku síly, premiér je ochoten ho použít. A prezident na to má být připraven.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.