Nové americké sankce proti Íránu nedávají smysl

Přečetli jsme: Nové sankce USA se vedle Ruska dotkly také Iránu. Proč nedávají smysl a jaké jsou jejich okolnosti a možné důsledky jsme se dočetli v textu indického diplomata pro noviny Asia Times.

M. K. Bhadrakumar, bývalý indický kariérní diplomat s téměř třicetiletou profesní kariérou, píše na  stránkách novin Asia Times o tom, že nové americké sankce proti Íránu jsou nesmyslné a že Irán rozhodně nebude izolován.

Nová legislativa proti Rusku, Severní Koreji a Íránu se zdála být nevyhnutelná, konstatuje Bhadrakumar. Jenže to, co se může zdát nevyhnutelným, nemusí být vždy logické.

Zásadní otázka je, jak moc budou tyto sankce efektivní. Írán má s americkými sankcemi zkušenost a jeho ekonomika na obchodu či investicích s USA nezávisí. Jde tedy o to, že američtí zákonodárci chtějí uvalit sankce přes mezinárodní společenství.

Jenže ve srovnání s bývalými sankcemi, je tu nyní Trump. A světové společenství ho posuzuje se značnou skepsí, která hraničí s údivem. Světové veřejné mínění se za Trumpem nespojí – ani u Iránu, ani u jiného tématu.

V Trumpově administrativě je vůči Íránu značný rozpor. Na jedné straně sankce, na druhé straně potvrzení toho, že Írán dodržuje jadernou dohodu z roku 2015 (tzv. JCPOA). Jenže pro světové společenství je JCPOA zásadní platformou pro mezinárodní bezpečnost a hlavní prioritou.

Trump nemá ani minimální šanci, že by mohl na svou stranu dostat Radu bezpečnosti, aby nové sankce proti Íránu schválila (ať už pod jakoukoliv výmluvou). A protože mandát OSN bude chybět, tak to bude téma jeho politiky „America First.“

Mohlo by to být těžké, pokud se Írán uchýlí k odplatě za sankce, např. tím, že by z JCPOA odešel. Jenže Írán místo toho hraje mazanou hru. Ministr zahraničí Mohammad Zarif uvedl, že takový „dárek“ Írán Trumpovi nedá.

Jaké jsou priority Íránu?

Zarif tak signalizoval, že: a) Írán může s Trumpovými sankcemi žít, b) Írán získat víc tím, že bude dodržovat JCPOA a získá tak mezinárodní dobrou pověst (především mezi světovými velmocemi), c) Írán má volnost pokračovat se svým raketovým programem (který je jeho vlastní a nezávisí na západní technologii).

Pro Írán je důležité, aby jeho úspěšná „reintegrace“ s mezinárodním společenství neutrpěla žádné komplikace. Dokud může Írán prodávat ropu a zemní plyn na světovém trhu (a dokud nebudou zavedeny sankce a la Obama, kterému se podařilo získat na svou stranu i Rusko a Čínu), pak může Irán pokračovat ve své rozvojové agendě.

Například ruský Gazprom podepsal dohodu s iránskou firmou k rozvoji ropných polí. A nyní když jsou vztahy mezi Ruskem a USA tak špatné – a těžko očekávat zlepšení v dohledné době – pak se ruská vojenská technika dostane do Iránu velmi snadno. Íránský strategický odpor vůči USA je pro ruskou strategii důležitý.

Podobně vnímá Čína Írán jako důležité místo pro svou iniciativu Pásu a stezky. Čína např. bude financovat 1,5 mld. dolarů do zlepšení železnice, která spojuje střední Asii a vede do Teheránu.

Zkrátka a dobře, pokud může Irán prodávat ropu na mezinárodních trzích a dostat tak příjem a se spoluprací s Ruskem a Čínou (a také některými zeměmi EU), Teheránu se povede docela dobře proti nejlepším Trumpovým plánům, které ho chtějí „izolovat.“

EU už také dala Trumpovi jasný signál oznámením, že Federica Mogherini pocestuje do Teheránu a zúčastní se inauguračního ceremoniálu prezidenta Hasana Ruháního. Kromě toho se má zúčastnit také francouzský ministr zahraničí.

Trump  se zřejmě nevzdá

Ovšem to neznamená, že Trump ustoupí ze svého cíle potrestat Irán a způsobit „změnu režimu.“ Trump je klidně schopen odvolat JCPOA nějaký trikem někdy kolem září, kdy má proběhnout další certifikace ohledně toho, jak Írán dohodu dodržuje – čímž by dokončil trojici stažení se z mezinárodních důležitých dohod – TPP a Pařížská klimatická dohoda.

Jaký to dává smysl?

Stažením ze smlouvy JCPOA bude Trump USA v mezinárodním mínění izolovat. Politická optika bude „strašná“, abychom použili oblíbené Trumpovo slovo. USA budou trčet osamoceně.

I když američtí spojenci podporují striktní a ověřitelnou realizaci  dohody JCPOA Íránem, tak nesouhlasí s Trumpovým plánem vytvořit záminku pro to, aby dohoda byla zničena či znovu vyjednána. I pro nové vyjednání dohody JCPOA by USA potřebovaly pět z osmi členů společné komise (a ta se skládá z USA, Velké Británie, Francie, Británie, Německa, EU, Ruska a Číny).

Nelze vyloučit, že Írán signalizuje zájem o tichou konverzaci o možných politických vězních (někteří Íránci mají být v amerických vězeních kvůli porušení sankcí), podobně jako byla výměna, kterou vyjednala Obamova administrativa. Ale to by znamenalo pro Trumpa přímý dialog s íránskou vládou.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.