Stav německé infrastruktury se zhoršuje. Místo investic se vytvářely přebytky

Zpráva dne: Hospodářská politika v Německu vedla k pozvolnému úpadku německé infrastruktury, která je nyní ve špatném stavu díky nedostatku veřejných investic. Někteří už mluví dokonce o krizi. A to navzdory dobré reputaci země. 

Financial Times.  Místní úřady používají zdroje ke snížení deficitu, ne k investicím, píší o situaci v současném Německu Financial Times.

Most přes Rýn u Leverkusenu patří k důležitým dopravním tepnám, ale přesto na něm nenajdete nákladní auta. Je pro ně totiž zavřený už od roku 2012, kdy se našly problémy u betonu. Náhrada bude až v roce 2020. Do té doby musejí nákladní auta jezdit přes Rýn jinudy. Marcus Hover z místní dopravní lobbystické skupiny je ovšem rád. Říká, že to, že most se rozbil, je „budíček pro celou zemi, znamení krize německé infrastruktury“.

Pozorovatelům se někdy zdá, že Německo je takový dobře naolejovaný stroj. Jenže tato jeho pověst vzorové efektivity zakrývá, že silnice, mosty i veřejné budovy jsou často ve velmi špatném stavu. Roky se nedostavovaly investice a infrastruktura se rozpadá.

Minulý týden byl zavřen další most přes Rýn kvůli nedobrému stavu. Přes Neuenkamp denně přejede i 100 000 aut. Jsou stále větší obavy, že to zcela naruší fungování Severního Porýní – Vestfálska. Ministr dopravy spolkové země k tomu říká: „Když obchodník nemůže ze středního Německa dopravit turbínu zákazníkovi, protože mosty jsou poškozené, pak tedy máme skutečně problém.“

Volební téma

Náprava špatné infrastruktury je jedním z téma Martina Schulze ze sociální demokracie. Tvrdí, že je to lepší způsob vládních výdajů než daňové úlevy, které plánuje CDU Angely Merkelové. Německá rozvojová banka odhaduje, že německá města i venkovské oblasti mají „mezeru investic“ ve výši 126 miliard euro.

Příliš dlouho bylo Německo koncentrováno na vyrovnání rozpočtu a snižování deficitu, spíše než na investice a po čase se to vše sečetlo, říká Henrik Enderlein, který pomáhal psát program pro sociální demokracii. Statistika to potvrzuje: veřejné investice klesly z téměř 5 % HDP v roce 1970 na nejnižší úroveň 1,9 % v roce 2005. Investice se mají prý zvýšit na 5 % do roku 2020.

Jenže zdroje navíc, které už byly poskytnuty místním úřadům moc nových investic nepřinesly. Místo toho byly zdroje použity na snížení deficitů a vytvoření přebytků. Ekonomové proto říkají, že na vině je dluhová brzda, ústavní dodatek z roku 2009, který omezil ve svěrací kazajce německý stát i místní vlády tím, že jim zakázal mít strukturální deficit.

I proto Schulz navrhuje „investiční povinnost“, jako určité zrcadlo dluhové brzdy. Souhlasí s ním i MMF, který také naléhá na to, aby Německo více utrácelo na veřejnou infrastrukturu, povzbudilo tak i soukromé investice a snížilo obrovský přebytek běžného účtu.

Jenže kancléřka Merkelová k tomu říká, že hlavní problém je, že nejsou plány. „Nemůžeme utratit peníze, které teď máme.“ Peníze nejsou problém. Stačí se podívat na nové berlínské letiště. Mělo být otevřeno v roce 2011 a stále není hotovo. Jenže důvody byly technické problémy, špatné plánování a časté změny managementu. Podobně je to s případem mostu v Leverkusenu. Ten byl otevřen v roce 1965, v roce 2012 přes něj denně jelo 128 000 aut, 14 000 náklaďáků denně, na což nikdy nebyl dimenzován.

A jeho zavření pro náklaďáky a následné objížďky mají své ekologické dopady. Jsou obavy, že se most u Leverkusenu bude muset zavřít úplně a „pak nastane totální chaos.“ Jen v Severním Porýní – Vestfálsku je to asi 300 mostů, které musejí být kompletně přestaveny. Je to infrastruktura ze 60. a 70. let, která nebyla stavěná na dnešní provoz.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.