Rusko díky sankcím ztrácí budoucnost

Přečetli jsme: Rusko nebude bezprostředně ovlivněno sankcemi, ale ty budou mít dlouhodobější dopad v oblasti volného přenosu technologii a investic. To je jeden z názorů, který uveřejnila ruská média k novému kolu sankcí.

Prezident Donald Trump podepsal tento týden proruské sankce, které mimo jiné zkracují dobu kreditování těch ruských bank, jež jsou v sankčních seznamech, z 90 na 14 dní a ruských energetických firem do 30 dní. Na krátkodobé a dlouhodobé důsledky nových sankcí se ptal článek novin Gazeta.ru.

Zvláštnímu zájmu nového amerického zákona o sankcích se dostalo projektu Severní proud 2 a jeho podle amerických zákonodárců negativnímu vlivu na rozvoj plynového trhu pro střední a východní Evropu a na energetické reformy na Ukrajině.

Ruská vláda nepropadla panice, i když premiér Dmitrij Medveděv už připustil, že jestli se nestane zázrak, sankce tu budou desítky let. Ministr hospodářství Maxim Oreškin tvrdí, že sankce neovlivní kurz rublu a jeho resort odmítl upravit svoji hospodářskou prognózu.

Podobně v klidu jsou také státní korporace, které jsou zařazeny pod sankce. Šéf Rosněfti Igor Sečin se nechal slyšet, že sankce spíš míří na amerického prezidenta Donalda Trumpa a litoval firmu ExxonMobil za její ztráty, které zaznamenala kvůli spolupráci s Rosněftí. Sečin řekl, že jeho firma najde způsoby, jak minimalizovat dopady sankcí.

Slabý rubl realitou

Sankce jsou hlavní zprávou pro Rusy v televizi a jejich dopady zatím běžný občan zaznamenal jen zprostředkovaně – tedy oslabením kurzu rublu, který podle mínění analytiků zůstane slabým v nejbližší době. Proti rublu hrají podle hodnocení analytika Gregorije Vaščenka sankce, slabost valut rozvojových ekonomik a situace na trhu s energetickými zdroji.

Předpoklad jiného analytika hovoří, že kurz rublu k dolaru se bude pohybovat na podzim v rozměru 61 až 63 rublů za dolar (nyní je středeční kurz na 59,87 rublů za dolar – poznámka redakce). Nicméně pokud nedojde k nějakému prudkému propadu na energetickém trhu, nedá se čekat ani prudká devalvace rublu. Znamená to také, že sankce nevnesou zásadní korektivy do současných životních nákladů běžných Rusů po stabilizaci růstu cen v roce 2016.

Odborníci také tvrdí, že ruské banky, které jsou zařazeny pod sankce, se už adaptovaly tomu, že nemají přístup k půjčkám. Tady nebude vliv nových sankcí také dramatický. Podle Pavla Samijeva z Národní ratingové agentury není rozdíl mezi 3 měsíci a 14 dny zásadní. Nicméně věc se dotýká podle slov dalšího ruského odborníka Antona Danilova-Daniljana jen velkých bank jako je Sberbanka, nicméně horší to bude pro menší banky, kde dopad bude citlivý a povede k poklesu ziskovosti, což banky budou řešit na úkor svých střadatelů. Pod sankcemi se ocitla řada menších bank na Krymu, dodává článek.

Celkově tedy sankce nepřinesou velkou ránu pro ruskou ekonomiku, která se už přizpůsobila nízkým cenám ropy a plynu a dalším omezením, státní finance jsou stabilní a dluh nízký.  Nemohou také ovlivnit suverénní kreditní ratingy, tvrdí zpráva společnosti S&P Global Ratings. Podle této zprávy odborníci očekávají návrat růstu ruské ekonomiky, který souvisí s navýšením cen ropy a plynu, růstem reálných mezd a s ulehčením peněžně-kreditní politiky.

Problémem jsou technologie a investice

Nicméně problém Ruska spočívá v to, že země ztrácí volný přístup k západním technologiím v klíčovém ropném a plynovém sektoru a je investičně nepřitažlivou v dlouhodobé perspektivě.

Zahraniční investoři odvádějí z Ruska svoje peníze. Podle posledních informací EPFR odešlo ze země okolo 2 miliard dolarů za posledních pět měsíců. Ani ne za celý červenec fondy přišly o 300 milionů dolarů. V reálném sektoru je málo nových projektů.

Podle slov Antona Danilova-Daniljana si investoři budou vybírat raději jiné země, než je Rusko. Rusko nebude mít přitažlivost. Podle něj se tato situace neprojeví na společných projektech s Čínou, ale bude mít dopady na dalších projektech s Hongkongem, Vietnamem, Malajsií, Japonskem, Indonésií, které aktivně spolupracují s USA.

Celkově tak sankce brání v tom, aby se obchodní aktivita mohla realizovat normálně. Za zmínku stojí, že Rusko samo přilévá do ohně olej. Například, pokus o to obejít sankce s dovozem turbín firmy Siemens na Krym může skončit ukončením spolupráce německého byznysu v Rusku, i když každý investor má dnes váhu zlata.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.