EU chystá stavbu velkého vodního koridoru mezi Baltem a Černým mořem

Zpráva dne: Evropská unie je připravená poskytnout Bělorusku, Polsku a Ukrajině prostředky na vodní koridor mezi Baltským a Černým mořem. Názory ekologů budou přitom těžko brány v potaz, píše článek Denise Lavnikeviče pro ruský internetový deník Rosbalt.

Před návštěvou Petra Porošenka v Minsku letos 20. až 21. července se hovořilo o tom, že tématem rozhovorů budou „dopravně-logistické odvětví“ a „rozvoj meziregionálních vztahů“. A za těmi slovy se zřejmě skrýval velký východoevropský projekt – plán na stavbu vodného koridoru pod značnou E40, který chce sjednotit Baltské moře s Černám mořem pomocí jednoho systému říčních kanálů a sjízdných řek. Ten by vedl přes Polsko, Bělorusko a Ukrajina.

Koridor by měl být 2 000 km dlouhý, z čehož by 500 km připadlo na běloruskou část Polesí, u hranice mezi Běloruskem a Ukrajinou. Týká se tak řek Visla, Západní Bug, Pripjať a Dněpr, které se spojí několika kanály. Vedle toho dojde k budování další infrastruktury a k záborům pozemků, píše Lavnikevič.

Dopravní průmysl je nadšený představou, že by bylo možné přeorientovat náklady z Baltského moře na Černé moře nikoliv obchvatem (Severní moře – Atlantik – Středozemní moře), ale pomocí řek.

Polsko, Bělorusko a Ukrajina ale mohou jenom těžko takový projekt zafinancovat, nicméně tuto roli na sebe zřejmě vezme Evropská unie.

Dějiny projektu E40

Vlastní nápad má delší dějiny, které sahají do doby Rzeczi Pospolite v 18. století, kdy v oblasti začaly vznikat první říční kanály pro komerční účely. Dněprovsko-Bugský kanál byl postavený v roce 1784 a stal se součástí vodní cesty mezi Baltem a Černým mořem. Pravda, dostatečně ho později narušily války.

První reálné kroky k obnovení myšlenky sahají do roku 2013, kdy vznikla přeshraniční komise mezi třemi zeměmi. V březnu 2014 pak vznikl v Brestu koordinační orgán pro rozvoj vodního spoje E40. Následně začala příprava projektu, na kterou bylo vyděleno celkem 913 tisíc euro, z nichž 90 % zaplatila Evropská unie. Během tří let Mořský ústav v Gdaňsku připravil celkem tři varianty koridoru. Kritickou se zatím zdá část spoje mezi Vislou a Bugem, proto tu vzniklo několik variant projektu.

Méně problematická je část koridoru projektovaná v běloruském případě, kde by mělo jít o spojení řek Muchavec, Pina a Pripjať a Dněprovsko-Bugského kanálu.

V případě Ukrajiny je potřeba zmodernizovat hydrotechnické vybavení řeky Dněpr a Běloozerského správního systému.

Experti dále odhadují, že objem investic do celého objektu by byl ze strany EU okolo 12 miliard euro, z nichž velká část by šla na stavbu koridoru v Polsku – mezi Vislou a Brestem. Zde by ve skutečnosti vznikla nová vodní cesta. Ovšem nemalé investice se čekají i pro části projektu v Bělorusku – asi 200 milion euro, tvrdí odhady. A podle slov běloruského ministerstva dopravy země možnost vítá a vidí v něm stimul pro rozvoj ekonomiky země.

Pro a proti

Koridor by zajistil dlouhodobý rozvoj příhraničních regionů a mohl by z oblasti učinit bránu mezi EU a Eurasijskou ekonomickou unii, píše dále autor. Vedle toho by to pomohlo vyřešit problém povodní. Jako další argument pro zní to, že říční doprava je ekologičtější také například ve vztahu k nižším emisím.

Projekt má ale také svoje kritiky. Svjatoslav Volosjuk z Varšavské univerzity tvrdí, že projekt je příliš drahý a že hlavní výhody přinese soukromému podnikání a nikoliv státu. Další kritika říká, že vodní doprava má mnoho problémů a nemůže konkurovat nákladní dopravě po souši. Je také pochopitelné, že projekt kritizuje konkurence – železniční a automobilový dopravci. V Bělorusku by ztráty železnice čítaly dle odhadů 250 milionů euro a u autodopravců 80 milionů euro za rok.

Jsou tu ale také ekologické námitky. Koridor by měl zahrnout běloruské málo osídlené Pripjatské Polesí, které je přírodně jen málo dotčené civilizací a tím unikátní. Ekologové tak zdůrazňují negativní dopady celé stavby na řeky a přírodu. Hovoří se o tom, že projekt naruší oblasti lesů, kde přebývají některé druhy vzácných ptáků a také místní specifická blata. Všichni s tímto názorem ale nesouhlasí – blata budou projektem stále méně dotčená než sovětskou meliorací a těžbou rašeliny. Větším problémem je zde tak nelegální těžba jantaru, která v ukrajinském a částečně běloruském Polesí probíhá. Tak zní jiný názor z ekologické komunity.

Dá se ale předpokládat, že suma peněz, které projekt placený z rozpočtu EU přinese je moc velká, aby se od projektu ustoupilo. Platí to zvláště pro Bělorusko a Ukrajinu, kde je podíl investic do infrastruktury velmi malý a také velmi potřebný. Vodní cesta E40 potom bude představovat největší ekonomický projekt realizovaný Evropskou unii v rámci Východního partnerství.

Ilustrační obrázek: Autor – Aviateur · Moscow – http://fleetphoto.ru/photo/4263/, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=60712669

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.