Centrální banky drží pětinu vládního dluhu

Zpráva dne: Velké centrální banky mají nyní v rukách pětinu dluhu svých vlád. Aktuální otázkou je: co dělat dál po desetiletí stimulační politiky?

Vedoucí centrální banky nyní drží pětinu dluhu svých vlád. Toto číslo znamená velkou výzvu pro politiku směřující k ukončení stimulace, která byla prováděna v minulém desetiletí. Jak se objevila finanční krize, začaly největší centrální banky světa ve velkém nakupovat dluhopisy, aby přispěly k oživení ekonomiky snížením nákladů na půjčování.

Celkově šest centrálních bank provádělo politiku kvantitativního uvolňování: americký FED, Evropská centrální banka, banka Japonska, Bank of England, a také švýcarská a švédská centrální banka – ty všechny nyní drží více než 15 bilionů dolarů v aktivech. A to je čtyřikrát více než před krizí. Z této částky více než 9 bilionů dolarů jsou vládní dluhopisy, přičemž dluh příslušných vlád je 46 bilionů dolarů.

Rozvaha ECB nedávno překonala tu americkou (vyjádřeno v dolarech). Nyní drží 4,9 bilionů dolarů aktiv, včetně skoro 2 bilionů eurozonových obligací. Ale i rozvaha japonské centrální banky překonala FED, a drží dokonce z 85 % japonské vládní obligace.

Americká centrální banka už má zkušenost s „nafouknutím své bilance“ za druhé světové války. Jenže tentokrát je to poprvé v historii, když tak velká skupina centrální bank podnikla tak objemově velký, koordinovaný nákup v jedné dekádě.

Co bylo původně považováno za nouzové opatření se nyní stalo zvláštní výzvou – je totiž otázka, jak se globální ekonomika vrátí k normálním měnovým podmínkám. Příští setkání v Jackson Hole, kde se setkávají centrální bankéři, bude velká pozornost věnována guvernéru ECB Mario Draghimu. Bude se očekávat indikace, jak se ECB stáhne ze svého programu nakupování dluhopisů.

Program centrálních bank spočívající s nakupování dluhopisů silně ovlivnil trhy – investoři se honí za výnosy, takže zde máme éru nízké volatility a tzv. junk bonds (tedy dluhopisy pochybné kvality) jsou dobře oceňovanými aktiv, zdroje tečou do rozvíjejících se trhů a roste cena aktiv celkově.

Kvantitativní uvolňování bezesporu nafouklo ceny aktiv, ale asi nebude jediným faktorem, který působí na ceny vládních dluhopisů. Jsou zde i změny regulace, které vedou k tomu, že je někteří investoři musejí držet aktiva vysoké kvality, ale také tu je nízká produktivita i růst ekonomiky (pod trendem), vysoké úrovně úspor hlavně na rozvíjejících se trzích. Očekávání prý jsou, že výnosy postupně porostou a „normalizace“ politiky bude velice postupný proces.

Více než polovina bilance FEDu (4,47 bilionů dolarů) se skládá z vládních cenných papírů a přidáme-li cenné papíry kryté hypotékami (Fannie Mae, Freddie Mac), dostaneme se na ještě výš 

Nakupování dluhopisů pomohlo stlačit výnosy na rekordní úrovně, v některých případech i do záporu – tedy držitelé obligací platili za to, že drží obligaci vlády. Výnosy v případě evropských vládních dluhopisů klesly asi o 13 základních bodů.

Ilustrační obrázek: Autor – Diliff – Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=40912212 (budova Bank of England, Londýn)

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.