Nedostatek dluhopisů představuje pro ECB dilema. A inflace zpomaluje

Přečetli jsme: Politika ECB připomíná nyní tanec mezi vejci. Možnosti nákupu dluhopisů zemí eurozóny se snižuje, ale potřebný výše inflace (2 %) se nedostavuje. Jaká řešené má ještě po ruce?

Evropská centrální banka (ECB) možná nemusí mít na výběr a bude muset tlumit svůj program nákupu dluhopisů ve výši 2 bilionů euro – ať už se inflace zvedne, či ne, píší Financial Times krátce před setkání centrálních bankéře v americkém Jackson Hole.

Nákupy dluhopisů se vrátily na hodnotu 60 mld. euro měsíčně, takže se posílilo očekávání dalšího omezování programu. A právě projev guvernéra ECB Mario Draghiho bude ostře sledován, neboť Jackson Hole by dodat další informace ohledně směru ECB.

Draghi ovšem čelí svému vlastnímu dilematu: dochází dluhopisy, které může centrální banka koupit. Její vlastní pravidla omezují možnost nákupu na třetinu dluhu každé země, který je v oběhu, a především nabídka německých a portugalských dluhopisů začíná být omezená. Někteří analytici proto říkají, že tento třetinový limit „Bundů“ (tj. německých dluhopisů) představuje směr odchodu z této politiky, ať bude inflační výhled jakýkoliv.

Tanec mezi vejci

ECB tančí mezi vejci – na jedné straně ekonomická data a trhy, když se snaží vrátit se k „normální“ monetární politice. Jenže sílící ekonomika eurozóny zatím nedodala udržitelnou inflaci, která je podle Draghiho nutná, než se banka ze stimulu stáhne.

Inflace v eurozóně byla v červenci 1,3 % a směřuje dolů, dále od cíle 2 %. a také síla eura má na ceny vliv. Jenže Draghi chce vidět „trvalý“ nárůst cenové hladiny. Analytici odhadují, že inflace bude během roku 2018 1,4 %. Pokud se toto číslo potvrdí, pak bude mít centrální banka ještě větší bolení hlavy než nyní.

Například německá ekonomická pozice vedla k tomu, že její zásoba dluhopisů se moc nezvýšila. Hrubý vládní dluh je 2,1 bilionů eur a ECB už drží více než 400 miliard eur. Takže ECB už může brzy (asi v únoru) dosáhnout limitu držení německého dluhu. A to by ji donutilo, aby odcházela ze svého programu kvantitativního uvolňování, protože by musela kupovat dluh periferních zemí, ale ne Německa. A práh se také blíží už menších zemí eurozóny, jako je Portugalsko, Nizozemsko a Irsko.

Pak by se totiž stalo, že by program byl dominantně zaměřen na Francii a Itálii. A to by bylo politicky velmi problematické. ECB se znovu dostala pod palbu německého nejvyššího soudu, který se domnívá, že je možné, že nákupy dluhopisů porušily evropské právo. A proto bude věc podstoupena Evropskému soudu. I když rozhodnutí přijde nejspíš až bude program u konce.

Jak dál?

Zdá se, že už ECB od německého dluhu ustupuje nyní. Například italské dluhopisy zabírají velký podíl nákupů. Ale nedostatek dluhopisů obecně znamená, že ECB bude nucena omezit stimul příliš brzy. Byla by ve hře možnost změnit pravidla ohledně toho, jaký dluh může ECB nakupovat? ECB už rozšířila počet subjektů, jejichž dluh splňuje kritéria k nákupu. Jenže právní tlak z Německa může znamenat těžkosti ve zvyšování stropu. Politicky by to bylo problematické.

ECB označila strop jako závazný limit a němečtí politici už vyhrožovali právní akcí, pokud by se tento postoj změnil. Draghi zatím mám podporu německé Bundesbanky a také Wolfganga Schäubleho, co se programu týká, a těžko ji bude chtít ztratit. ECB tedy musí našlapovat velice opatrně. Možná dojde ke snížení měsíčních nákupů na 30 mld. eur, což by dodalo ještě nějaké prostor k tomu, aby byly finanční podmínky v Itálii co nejvolnější. Tedy zaměření by směřovalo na italské, francouzské a belgické dluhopisy. Draghi má ještě jednu kartu v ruce – asi 50 mld. eur německých dluhopisů má být příští rok splaceno.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.