Nastává průmyslová revoluce v. 4.0 i v sektoru finančních služeb? 1. část

Ekonom Lubomír Civín seznámí čtenáře s revolučními inovacemi současnosti ve finančnictví, fintech, blokchainu a kryptoměnách. Jejich znalost je přitom stále nutnější pro pochopení dneška a nejbližší budoucnosti. Jak fungují a co nového přinášejí do finanční ekonomiky?

V jednom z předcházejících článků na tomto webu jsem psal o budoucnosti financializace globální ekonomiky a zmiňoval jsem očekávanou vlnu technologických a produktových inovací ve finančním průmyslu, způsobenou procesy digitalizace, která v podstatě už nastává. Někteří autoři ji dokonce nazývají přímo revolucí v sektoru financí. Jejich dynamika vede k rychlému rozšiřování a aplikaci ve finančním sektoru a implementaci zásadně nových modelů jeho fungování (jako digitalizace, robotizace, umělá inteligence, internet věcí, a pod). Za aktuální strategické technické inovace v tomto sektoru spojené s digitalizací, které budou do značné míry určovat jeho další fungování na globální úrovni v nejbližší budoucnosti je možné zejména považovat nárůst systémů tzv. plateb v reálném čase, distribuovaných účetních knih tzv. blokchain a integraci korporací z oblasti fintech do systému finančního zprostředkování s velkými důsledky, které tyto inovace tomuto systému přinášejí.

Jednou ze zásadních inovací, které se díky digitalizaci a internetu objevily v jednom z nejstarších odvětví, s kterým žije lidská společnost již několik století tj. finančnictví, je rychlé šíření nové technologie tzv. blokchain, které mnozí odborníci považují za zásadní revoluci v celém tomto tradičním odvětví. Jednou z jeho aplikací je od roku 2010 vznik nové tzv. kryptoměny – bitcoin, která si na několik let své existence našla nejen svoje uživatele, ale také řadu následovatelů využívajících stejný princip fungování. Dynamicky rostoucí zájem o tuto technologii se projevuje nejenom v rekordní ceně, které na finančních trzích dosáhla hodnota bitcoinu v posledních dnech (k 23.8. 2017) 4147 USD , tržní kapitalizací 68 mld USD (a indexem růstu za posledních 12 měsíců více než 580 %), ale taky dalšími jevy, které přinášejí revoluci do sféry měnových vztahů a celého finančního sektoru. Patří sem exploze využívání kryptoměn (nejenom Bitcoinu, ale i dalších např. Eretheum, kterých je v současnosti ve světě a používá se více než 1000) na různých úrovních platebního styku, či investování, využívání umělé inteligence, internetu věcí a robotizace v platebních systémech a dalších službách finančního sektoru.

Fintech a blockchain

Co vlastně tyto nové pojmy z oblasti finančnictví jako jsou fintech, kryptoměny a technologie blokchain představují?

Začněme pojem FinTech, což je v podstatě zkrácení a spojení slov „finance“ a „technologie“. Jedná se o fúzi sektoru finančního zprostředkování s technologickým sektorem, který zahrnuje informační technologie zejména jejich softwarové aplikace, internet a jeho aplikace, mobilní a sociální technologie a sítě, cloud computing a mnoho dalších. V podstatě jsou to tedy všechno prvky inovující současný finanční systém nejen v sektoru finančního zprostředkován, ale i sektorů s ním hraničících, či se s ním překrývající, jak z hlediska technologie, tak jeho uživatelů.
Když budeme pokračovat nejvýznamnějšími technologiemi, které fintech využívá, tak další inovativní pojem blockchain ( nepřesný překlad do češtiny jako blokový řetězec) je názvem pro decentralizovanou účetní knihu zachytávající veřejné záznamy všech finančních transakcí uskutečněných v chronologickém pořadí na bázi tzv. peer-to peer architektury počítačové sítě. Tento záznam je dostupný všem uživatelům sítě, takže informace o „vlastnictví“ finančních prostředků z pohledu majitelů jednotlivých účtů je známá všem uživatelům (graf č.1). Tato databáze obsahuje všechny transakce, a především zůstatky na všech uživatelských účtech, které jsou navíc veřejné a díky velmi sofistikovanému systému šifrování zatím zdá se nezfalšovatelné. Peer-to-peer architektura (P2P architektura) je běžně používanou architekturou počítačových sítí, v níž každá pracovní stanice nebo uzel má stejné schopnosti a odpovědnosti. To kontrastuje s klasickou architekturou tzv. klient/server, v níž jsou některé počítače – servery určené k obsluze ostatních.

Implementace blockchainu se skládá ze dvou typů záznamů: transakce a bloků. Data transakce jsou vloženy do databáze uživatelů, bloky pak záznamy potvrdí, jak a kdy byla konkrétní transakce přidána do databáze blockchainu. Transakce jsou vytvářeny uživateli, kteří používají systém jako databáze (v případě kryptomeny jako účetní kniha.). Bloky, naproti tomu tvoří těžařské společnosti, kteří používají software nebo hardware, které jsou vytvořeny speciálně pro jejich tvorbu k získání nových jednotek této „měny“ . Těžařské společnosti se snaží vytvořit blok, který začleňuje jednotlivé transakce do blockchainu.

Blockchain tak vlastně představuje databázi účetních záznamů sdílenou po celém světě obrovským počtem uživatelů prostřednictvím peer-to-peer sítí, kterou představuje internet. Připomeňme si jen, že počet potenciálních uživatelů těchto technologií byl koncem roku 2016 asi 1 mld (což je celosvětový počet uživatelů širokopásmového internetového připojení nutného pro použití této technologie, které pokud se bude rozšiřovat stejným tempem jako doposud, může brzy dosáhnout podle odhadů Světové banky počtu 3,2 mld uživatelů , což jsou všichni současní uživatelé internetu, t.j. možní účastníci trhu o nějž sektor fintech usiluje). Potenciál tohoto trhu je tudíž obrovský a zájem o jeho využití roste jak z pohledu tradičních hráčů sektoru finančního zprostředkování, tak i pro úplně nové a netradiční hráče z jiných odvětví ekonomiky, a to právě z fintech.

To představuje rovněž obrovský potenciál pro hloubku i šířku průniku celého finančního průmyslu – tradičního i nového (finanční inkluzi), mezi obyvatelstvo světa, a to i pro ty, kteří byli z procesu financializace doprovázejícího globalizaci světové ekonomiky doposud vyloučeni. Proto se inovace spojené s rozvojem financializace stávají předmětem zájmu i dalších zájmových skupin, např. zastánců udržitelného a inkluzivního rozvoje reprezentovaných aktéry zapojenými do implementace Cílů udržitelného rozvoje OSN z roku 2015 (UN Sustainable Development Goals – SDG), např. UNEP – United Nations Environment Program.

Technologie blockchainu nevyužívají jen korporace fintech, případně firmy implementující kryptoměny, ale i banky a další účastníci ze sektoru finančního zprostředkování, kteří začali testovat obchodní peer-to-peer platformy, rovněž fungující na bázi technologie blockchain. Tato novinka by jim totiž měla ušetřit miliardy na nákladech, které jsou spojené s aktuálním způsobem celosvětového provádění devizových (forex) transakcí a tím je zrychlit a zlevnit.

V případě forexových obchodů by hlavní úspora měla vzniknout díky existenci jednoho záznamu o konkrétním obchodu, ke kterému budou mít přístup všechny strany, od nakupujícího a prodávajícího přes zprostředkovatele až po vypořádací jednotku.Dosud bylo potřeba záznam o transakci vytvářet jednotlivě pro všechny zmiňované účastníky. Nová platforma, jež by měla být oficiálně spuštěna v letošním roce, vytvoří pouze jeden záznam, ke kterému budou mít všichni oprávnění neomezený přístup.

Kryptoměny

Další z radikálních a dynamicky se šířících inovací finančního sektoru představují kryptoměny, které jsou druhem digitálních platidel, vytvořených na bázi kryptografie během řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů, peer-to-peer sítě a decentralizace.  Jejich hodnota nemá žádný materiální základ, hodnota kryptoměn je odvozena čistě z důvěry lidí, o tom, že ony měny nějakou hodnotu mají, či budou mít, a odvozuje se od nabídky a poptávky na kryptoměnových burzách. Lze je získat buďto na základě vytváření (těžby) prostřednictvím IT (těžařů) a inkasa poplatků za jejich služby, výměnou za zboží a služby v reálné ekonomice, případně investováním na speciálních burzách. Princip decentralizace představuje nejvýznamnější specifikum a jedinečnost kryptoměn. Tento princip značí, že jejich získávání a distribuce je navržena tak, aby ji nemohl ani autor, ani jiný jednotlivec ovlivňovat (což zajišťuje právě technologie blockchainu). Neexistuje zde žádný centrální bod (uzel), který by měnu řídil a ovládal. Tím se zásadně liší od národních, či nadnárodních měn, které jsou od roku 1971 po pádu zlatého standardu amerického dolaru sice taky bez reálné hodnotové kotvy, obdobně jako kryptoměny, ale jsou úplně pod kontrolou centrálních bank, které je využívají jako nástroj svojí měnové politiky.

Dalšími výhodami kryptoměn jsou, že vytváření (těžbu mincí) i potvrzování transakcí zajišťují jednotliví členové sítě kolektivně. Peněžní prostředky jsou z účtu na účet posílány prostřednictvím sítě přímo a ihned, bez prostředníků, bank, platebních či kreditních společností. Klíčové kryptoměny představují alternativní celosvětové peníze, nejen tím, že je lze okamžitě poslat na druhý konec světa, anebo že jsou volně směnitelné za národní měny, ale i tím, že v podstatě plní všechny základní funkce peněz: umožňují transfer hodnot, ve stále širším měřítku jejich výměnu za zboží a služby, čímž plní jak funkci platidla i oběživa v intratemporálním (vnitročasovém ) a intertemporálním (mezičasovém)  styku, jelikož umožňují  uchovávání hodnoty,  financování a investování,  tak prostředek i zajištění hodnoty , tezauraci bohatství a řízení rizik. Síť kryptoměn je (pseudo)anonymní – všechny transakce i prostředky v peněžence jsou definovány pomocí adres, (což je v případě nejšíře využívané měny bitcoinu napr. řetězec 34 znaků), přičemž adresa neobsahuje žádné osobní údaje.  Využívá otevřený zdrojový kód, který je veřejný, což umožňuje jeho veřejnou kontrolu a přesné vnitřní fungování.  Síť kryptoměny by měla být díky kryptografii a silnému šifrování neprolomitelná.

Bitcoin a ti další

Nejznámější a nejstarší kryptoměnou je Bitcoin, není však už v současnosti jedinou, ve skutečnosti je jich mnohem více, dnes (konec srpna 2017) existuje dnes přibližně 1070 dalších kryptoměn. Některé jsou téměř přesnou kopií bitcoinu s drobnými vylepšeními, jiné jako například Ethereum, nabízejí zcela nové funkce a potenciální vylepšení fungování. Jejich společným znakem je právě technologie blockchainu. Bitcoin je deflační měnou jejíž celkové množství je konečné a je předem známé.  Její uvolňování do oběhu je definované pouze matematickými zákony, čímž se liší od papírových národních měn. V jeho síti probíhají platby a úročení pohledávek za minimální náklady. Bitcoin má zatím ze všech kryptoměn největší infrastrukturu, největší uživatelskou základnu a díky tomu je lépe chráněný proti napadnutí ze strany hackerů a logicky tedy disponuje nejsilnějším síťovým efektem, který je pro každou kryptoměnu naprosto zásadní výhodou. Od 1.8. 2017 byl základní Bitcoin doplněn o paralelní Bitcoin cash, který navzdory některým pesimistickým očekáváním zatím velice rychle následuje růst ceny původní digitální měny a za krátkou dobu od svého oddělení už dosáhl 25 % hodnoty svého staršího bratra. Spolu s Ethereum dosahují v současnosti (poslední dekáda srpna 2017) tyto tři kryptoměny  aktuálně největší tržní kapitalizace kolem 100 mld. USD. Pro srovnání celková tržní kapitalizace všech kryptoměn je k tomuto datu asi 153 mld USD, takže první tři kryptoměny představují 2/3 celkové kapitalizace trhu. K dalším významnějším kryptoměnám s tržní kapitalizací každé větší než 1 mld. USD a ještě lepšími vlastnostmi (bezpečnost, operatibilita, anonymita, rychlost a pod.) se řadí např. Ripple, Litcoin, Monero, Dash, IOTA a pod.

(Konec první části.)

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.