Rusko na prvním místě: Moskva tlačí na Minsk ohledně vývozu ropných výrobků

Přečetli jsme: Rusko chce, aby běloruské exporty ropných výrobků směřovaly na západní trhy prostřednictvím ruské železniční infrastruktury a přístavů. Minsk takový nápad nevítá. Proč a co jde?

Moskva dala Minsku ultimátum, které po Bělorusku vyžaduje, aby k transportu ropných výrobků používala přístavy Ruské federace. V rámci snahy o rozvoj dopravní infrastruktury Severo-Západu Ruska Vladimir Putin navrhnul, aby běloruské závody na zpracování ropy používaly ruskou železnici a přístavy k exportu svých výrobků na západoevropské trhy. Jak k tomu Putin dodal, v těchto závodech se zpracovává ruská ropa a celou věc je tak nutné hodnotit v širším formátu.

Iniciátorem celé věci byl šéf Ruských drah Oleg Bělozerov. Ten si stěžoval, že běloruské společnosti odmítají služby Ruskych drah (RŽD) a upřednostňují baltské země. Přitom Ruské dráhy nabídly 50 % slevu na převoz běloruské ropné produkce. Putin potom konstatoval, že nejde o nějaké politické řešení, ale o snahu o zabezpečení pracovních míst v Rusku. Podtrhl ale také to, že by ruské přístavy měly být konkurenceschopné a dodal, že mohou být nabídnuty další slevy pro dopravu na železnici.

Zpracování ruské ropy – jedna z os běloruské ekonomiky

Právě zpracování ropy na ropné produkty a jejich vývoz na Západ je jednou ze dvou os běloruské ekonomiky. V roce 2016 země exportovala na Západ na 13 milionů tun ropných výrobků. Na roku 2018 se počítá s 23 miliony tun a s tím, že toto odvětví bude činit 2,7 % HDP Běloruska.

Prakticky po 25 let svojí existence směřuje běloruský export těchto výrobků na Západ prostřednictvím pobaltských přístavů. Je to zeměpisně výhodné. Například v roce 2016 bylo přes Lotyšsko po dráze dovezeno asi 15,6 milionů tun nákladů, z čehož 79 % byly právě ropné výrobky.

Navíc běloruské společnosti investují nemalé částky do transportní infrastruktury Pobaltí. Zároveň Moskva, na pozadí konfliktu se Západem, rozhodla k roku 2018 ukončit export ruských ropných výrobků přes pobaltské přístavy Klajpeda, Ventspils a Riga a přesunout je do vlastních přístavů na Baltském a Černém moři.

A nyní se o totéž pokouší v případě běloruských exportérů, a to za použití politického tlaku.

Další v řadě pokusů

Z hlediska pokusů o to převzít železniční dopravu těchto běloruských výrobků se nejedná o první takové kroky. RŽD se o to snažily už v minulosti. Běloruská strana ale zatím odolávala, protože doprava přes Pobaltí je pro ní výhodnější a slevy, které ruská strana nabízí jsou časově omezené třeba jen na dva rok. A pak?, řekl k tomu novinám Rosbalt běloruský politolog Anton Platov.

V září 2016 ruská firma Transněfť požádala, aby mezivládní dohoda, která upravuje bezcelní dodávky ruské ropy do Běloruska, stanovila povinnost Běloruska používat dopravu přes ruské přístavy. Na tuto dopravu byla nabídnuta napřed sleva 25 % a následně 50 %.

Nyní Minsk dostal ale fakticky ultimátum: pokud chce i nadále bez cel importovat ruskou ropu, musí přestat exportovat přes baltské přístavy. A tento tlak ze strany Ruska je v přímém protikladu s běloruskou snahou o diverzifikaci exportu.

Exporty prostřednictvím pobaltských zemí také umožňují posilovat vztahy s EU, na čemž je Bělorusko zainteresováno na pozadí periodických složitostí ve vztazích s Ruskem.

Moskva se může pokusit vyřešit situaci nepolitickým tlakem na Minsk. Například tím, že vytvoří podmínky, které budou pro běloruské ropu zpracující závody výhodné. Například nejenom snížením tarifů na železnici, ale i v přístavech. Až se stane monopolním exportním místem pro běloruské ropné produkty, bude to také zakotveno v dohodách. Není to neznámá praxe jinde ve světě.

Celá věc má delší historii, která sahá do roku 2012, kdy sama běloruská strana přeorientování z Litvy a Lotyšska na Rusko iniciovala v rámci veřejných úvah. Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko tehdy mluvil o petrohradském přístavu jako o novém exportním centru vývozů.

Lukašenko se bude snažit odolávat

Nicméně k tomu nikdy nedošlo, protože slovy ekonoma Lva Margolina v tomto případě „logistika prohrává dokonce i při 50 % slevě“. Pro Bělorusko je tu i další problém: nebude moci jednoduše nahradit levnou ruskou ropu a přitom je právě zpracování ropy jedním z mála fungujících hospodářských odvětví v zemi. Dá se očekávat, že Lukašenko se bude snažit odolat ruskému tlaku jak jen to půjde, dodal Margolin.

Podle názoru ekonomického experta Andreje Aksenova, Putinovo ultimátum nepadlo náhodou v době, kdy se chystá vojenské cvičení Zapad-2017, a tedy na dobu, kdy ruská armády bude na území Běloruska.

Tato skutečnost podle jeho hodnocení zvyšuje napětí v regionu. Nicméně i Minsk má svoje „argumenty“ po ruce. Minulý rok v době ropného a plynového sporu s Ruskem Minsk zvedl tarify na tranzit ruské ropy přes svoje území. A až když došlo k dohodě, Minsk tyto tarify snížil.

Ve skutečnosti nyní přes území Běloruska jde 25 % ruského zemního plynu a 30 % ropy. To znamená, že by se tranzitní válka stala nepříjemnou pro obě země. Druhá věc je, že pro Rusko by to byly jen dočasné nepříjemnosti a pro Bělorusko velký hospodářský problém.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.