Německá pracující třída se odvrací od sociální demokracie

Přečetli jsme: Jak německá sociální demokracie ztrácí svojí sociální základnu a co to může znamenat pro výsledek letošních voleb? Proč stále více pracujících dává od strany, která roky jejich zájmy představovala, ruce pryč?

Podle článku v britských novinách Financial Times německá sociální demokracie ztrácí příznivce i mezi svými tradičními voliči.

Penzionovaný horník z Porúří Dietmar Ehlert je typickým voličem sociální demokracie. Ale i on má o straně, kterou podporoval celý život, pochyby. Domnívá se, že sociální demokracie je mnohém méně sociální, než byla.

Před německými volbami tito voliči mění německou politiku, uvádí článek dále. Celá desetiletí to byla sociální demokracie, kdo byl stranou pro pracující třídu. Generace loajálních horníků a pracovníků v ocelářství znamenaly, že SPD dominovala regionům jako je Porúří. Jenže stále více modrých límečků se ke straně obrací zády.

Někteří přestali volit úplně, jiní nyní podporují pravicovou Alternativu pro Německo (AfD). Mnoho lidí v Porúří má pocit, že se na ně zapomnělo a že viníkem je právě SPD.

Viníkem je Schröder

Pan Ehlert si myslí, že velký podíl na tom má bývalý kancléř a předseda sociálních demokratů Gerhart Schröder a jeho reformy trhu práce a státu blahobytu. Následovala ztráta pracovní jistoty a hluboké škrty dávek, které skutečně zasáhly mnoho lidí v tomto regionu. Rovněž politolog doplňuje, že řada lidí zde Schröderovy jeho reformy nikdy neodpustila.

Severní Porýní-Vestfálsko je nejlidnatějším německou spolkovou zemí a bylo dlouho baštou sociální demokracie. SPD byla u moci 46 let z 51. Nyní je to právě tato strana, která je trestána za problémy země. V květnových volbách byla poražena křesťanskými demokraty. Propad byl velice silný v Gelsenkirchenu, městem s vysokou nezaměstnaností a vysokou imigrací.

Vždyť v roce 2012 zde sociální demokraté získali 57 % hlasů, tento rok jen 38 % a AfD vyhrála 15 %.

Pokles sociální demokracie v Německu je dalším ze znaků širší krize sociální demokracie v Evropě. S výjimkou Jeremy Corbyna a jeho Labouristy, se středolevicovým stranám volby nedaří, dopadají katastrofálně – od Francie, po Nizozemsko, Dánsko a Španělsko.

Místo toho sílí anti-establishmentové strany jako Národní fronta ve Francii, Podemos ve Španělsku a AfD v Německu.

A symbolem této změny, uvádí příklad FT, je Guido Reil, horník z Essenu. Dříve býval zastupitelem za SPD, nyní přešel k AfD.

Reil říká: sociální demokracie už není stranou dělníků, teď je to Alternativa pro Německo.

Radikální změna struktury voličů

A něco na tom je. Poslední studie think-tanku DIW ukázala, že strukturu voličů německé sociální demokracie se změnila radikálněji, než u jiných stran. Nastal značný posun od manuálních pracovníků směrem k bílým límečkům a důchodcům.

Dělníci nyní tvoří jen asi 17 % elektorátu sociální demokracie, ale 34 % elektorátu AfD. A to je pořádně hořká pilulka pro organizaci, která od svého vzniku v Lipsku 1863 se viděla jako standardní nositel německého hnutí pracujících.

Jenže místní ekonomika se změnila a s ní i moc SPD. Vždyť Německo mívalo 173 uhelných dolů, které zaměstnávaly 600 000 lidí a produkovaly 150 milionů tun černého uhlí. Uhlí, to byla krev pro Gelsenkirchen. Jenže od 70. let většina dolů zmizela a s nimi i 60 000 pracovních míst. A příští rok se budou zavírat poslední dva doly. Hodně lidí bude plakat, říká pan Ehlert.

Jsou tu další problémy. Nokia zavřela továrnu v Bochumi, která je nedaleko, v roce 2008 a podobně dopadl i Open. A zavřely i ocelárny a sklárny. V Gelsenkirchenu je nezaměstnanost 14 %, v celém Německu jen 3,8 %.

Pracovní místa na celý život byla nahrazena nízko placenými „mini-jobs“, úvazky na dobu určitou a částečnými úvazky. Všechna dobrá, dobře placená pracovní místa s jistotou zmizela a nejsou nahrazována pracovními místy se stejnou kvalitou.

27 000 členů odborů mají místní organizace, polovině je nad 60 let. Každý rok jich 600 zemře a nahradit je, je velice obtížné. A to poškozuje sociální demokraty. Za starých dobrých časů, byli dělníci automaticky odboráři i členové SPD. Nicméně nyní už nic takto automatického není.

Bylo to sociální prostředí, které bylo propojeno se stranou, ale ta vazba už neexistuje.

Guido Reil říká, že sociální demokracie ztratila své napojení na skutečné lidi a nemluví jejich jazykem. Tihle lidé z té nynější sociální demokracie, ti nikdy nepracovali, to jsou jen kariéristi a profesionální politici, myslí si.

Právě to zamlžilo hluboké sociální problémy regiony, hlavně ty způsobené imigrací. A někteří aktivisté SPD tento názor sdílejí. My v organizacích dole, říká Dirk Smaczny, předseda sociální demokracie v Rehinhausen-Mitte, nechápeme, proč jsou lidé tak ustrašení se o těchto tématech bavit. Je zde pocit, že jakmile začnete probírat problémy s integrací, budete obviněn z toho, že jste nacista. Není tu žádná poctivá diskuse.

Reil svého rozhodnutí opustit sociální demokracii nelituje. Říká, že dělníci mají pocit, že s nimi nebylo zacházeno spravedlivě – a mají pravdu. SPD se jen dívala stranou, když se Porůří stalo chudobincem Německa, píše článek FT v závěru.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.