Jaká je bilance vlády velké koalice v Německu?

Přečetli jsme: Velká koalice se stala tématem volební kampaně v německých volbách. Otázkou je nejen to, jak byla úspěšná v koaliční práci, ale také to, kdo z ní skutečně politicky profitoval a jak pomohla politické profilaci německé pravice a levice? Také o tom jsou letošní volby do Bundestagu.

Od začátku volební kampaně platí, že CDU i sociální demokraté si přejí brzký konec velké koalice. Přitom, domnívá se Tom Schneider pro ARD Tagesschau, tento svazek nefungoval tak špatně.

Sigmar Gabriel uvedl, že „Angela Merkelová je dobrou kancléřkou jen tehdy, když na ní SPD dává pozor.“ Gabriel si dal pozor, aby jedovatost dobře zazněla. Jenže to byl právě on, kdo před čtyřmi lety usiloval o koalici s CDU a kdo z velké míry vyjednal koaliční smlouvu.

Právě Gabriel velkou koalici v roce 2013 prosadil, i když uvnitř strany panovaly obavy. A také pak velkou koalici prodával na celém „turné“, kdy zdůrazňoval, že hodnoty sociální demokracie zůstávají a jsou přítomny v koaliční smlouvě. Rovněž říkal, že právě velká koalici sociální demokracii posílí.

Nu a sociální demokracie nyní vidí, že na konci tohoto legislativního období, ji účast ve velké koalici neposílila. Naopak, hrozí ji, že se její role smrskne na jedinou možnost – menšího partnera v koalici, pokud by chtěla být ve vládě.

Ale také CDU reaguje střízlivě s tím, že pokračování velké koalice by nastat nemělo, i když s SPD vycházejí dobře.

Velká koalici prosadila více než 500 zákonů, realizovalo se 80-90 % koaliční smlouvy. Ekonomicky viděno zažívá Německo etapu růstu a stability. Navzdory steskům probíhal interní provoz dle odpracování jednotlivých bodů. Na rozdíl od koalice černo-žluté (tj. CDU a FDP) to bylo profesionální a klidné. A vzájemné urážky jako mezi CDU a FDP byly minulostí.

Ve volbách není velká koalice plusem

Jenže teď ve volební kampani se obě dvě strany snaží, aby velká koalice nevypadala tak růžově. Byly to čtyři roky účelového svazku, a to může pro obě strany znamenat také ohrožení. Angela Merkelová se stala „uprchlickou kancléřkou“, což zrovna pro konzervativní křídlo nebylo příznivé, a řada z konzervativců se domnívá, že tak posílila AfD. Výtky uvnitř CDU říkají, že na pravém křídle je příliš „volno“ a že svazek se sociálními demokraty posunul stranu příliš do středu.

A sociální demokracii je zase podezřelé, jak si kancléřka z CDU přivlastňuje část jejich témat. A v takovém klimatu je pro obě strany těžké se profilovat. I proto byla nálada v jediném televizním duelu mezi Angelou Merkelovou a vyzyvatelem  Martinem Schulzem tak málo kontroverzní.

No a když si hlavní kandidáti ještě ve volební kampani nabízejí vzájemně pomoc, pak je tedy problém ukázat na rozdíly. Jeden z poslanců SPD pak říká, že „u všech otázek, které se týkají více spravedlnosti, narážíme na ideologické hranice Unie.“ A naopak druhá strana kontruje, že „by se toho udělalo ještě víc, kdyby tu nebyly přehnané požadavky SPD.“

Je pokračování velké koalice vyloučeno? Nu, do volebního dne se to zdá být jisté. Jenže den poté si sociální demokraté mohou připomenout slova jednoho ze svých soudruhů, Franze Munteferinga, který v roce 2004 řekl, že „opozice je chyba.“ Předsedou strany se sice nestal, ale o rok později byl vicekancléřem v první velké koalici s Angelou Merkelovou.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační obrázek: Autor – Tischbeinahe – Vlastní dílo, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10555229

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.