Agenturní zaměstnávání a prekarizace práce. Co na to odbory?

Ekonom Pavel Janičko představuje pohled ČMKOS na problém agenturního zaměstnávání. Jak je to s touto formou zaměstnávání a co je třeba na ní změnit?

Docela často diskutovanou otázkou s velmi kontroverzním nádechem, pokud jde o situaci na českém trhu práce, je problém agenturního zaměstnávání. Nemám teď na mysli pouhé zprostředkování zaměstnání, ale přímo „zapůjčení“ pracovníka jako zaměstnance agentury do uživatelské firmy, které je u nás legální od roku 2004, tedy od přizpůsobení našeho právního rámce legislativě EU. Není určitě tajemstvím, že oblast agenturního zaměstnávání je ze strany odborů předmětem poměrně výrazné kritiky a pokusů o takové legislativní změny, které by přinesly vyšší stupeň ochrany agenturních zaměstnanců a také vyšší možnost odborových organizací tuto formu zaměstnávání ovlivňovat. Důvodem je fakt, že tento typ zaměstnanosti je velmi často zneužíván a nabývá výrazně tzv. prekérní charakter, tj. vede k oslabení pozice zaměstnanců nejen přímo zprostředkovaných agenturami, ale i těch ostatních, kteří jsou vystaveni určitému sociálnímu dumpingu. Pokusím se podat určitý přehled o současné situaci v ČR.

Podstata agenturního zaměstnávání

Účastníky právních vztahů při agenturním zaměstnávání – tj. při dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k uživateli jsou zaměstnanec, agentura práce, která je jeho zaměstnavatelem a uživatel (ten je nájemcem pracovní síly zaměstnance). Uvedené právní vztahy tak tvoří trojúhelník, jehož vrcholy jsou zmínění účastníci. Přitom vztahy mezi agenturou práce a zaměstnancem a mezi agenturou práce a uživatelem jsou smluvní a jsou upraveny dále uvedenými smlouvami či dohodami. Naopak, mezi uživatelem a k němu dočasně přiděleným zaměstnancem agentury práce žádná smlouva či dohoda uzavírána není – právní poměry v tomto vztahu jsou však vymezeny zákonem a smluvními dokumenty uzavřenými mezi zaměstnancem a agenturou práce a agenturou práce a uživatelem. Jde tedy sice o vztah bezesmluvní, ale ze smluv odvozený.

Tento triangl právních vztahů má velmi zvláštní povahu v tom, že se zde mísí vztahy pracovněprávní a obchodněprávní, respektive občanskoprávní. Ty se vzájemně doplňují a podmiňují. To by však v současnosti nemělo vyvolávat problémy, neboť i nový zákoník práce je ve svých všeobecných ustanoveních a společných ustanoveních navázán na občanský zákoník (§ 4 ZP), což platí i o zákoníku obchodním, takže například posuzování právních úkonů a jejich neplatnosti se řídí stejnými ustanoveními.

Grafické znázornění právních vztahů při agenturním zaměstnávání:

 

Právní úprava v ČR 

Česká právní úprava vychází z Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 181 o soukromých agenturách práce, kterou v roce 2000 ČR ratifikovala. Právní úprava agenturního zaměstnávání ČR vychází též ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES o agenturním zaměstnávání.

Právně je princip agenturního zaměstnávání zakotven především v § 307a až 309 zákoníku práce a v hlavě IV (Zprostředkování zaměstnání agenturami práce) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Vztah agentura práce –  zaměstnanec

Mezi agenturou práce a jejím zaměstnancem, který má být dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli, musí být uzavřena pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti. Zákon neumožňuje provádět agenturní zaměstnávání na základě dohody o provedení práce.

Pracovní poměr s agenturními zaměstnanci agentury práce zpravidla uzavírají na dobu určitou. Za tím účelem § 39 odst. 6 ZZ stanoví, že se omezení daná pro sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou na agenturní zaměstnance nevztahují. Agentury práce tak mohou s těmito zaměstnanci uzavírat pracovní poměry na dobu určitou i opakovaně bez omezení.

Agenturní zaměstnání je svojí povahou atypickým a tzv. prekérním pracovním vztahem, v němž si zaměstnanec bezpochyby uvědomuje, že jeho pracovněprávní jistoty jsou omezenější, než je tomu u standardního pracovního poměru, uzavíraného se zaměstnavatelem, u něhož je práce konána, na druhé straně často s ohledem na vysokou nezaměstnanost často nemá jinou volbu než tuto formu zaměstnání spojenou s vysokou mírou flexibility a mnoha riziky přijmout.

Statistika

Pokud jde o vývoj počtu agentur práce počtu zaměstnanců, kteří jsou prostřednictvím tohoto mechanismu zaměstnáváni, jsou k dispozici následující údaje:

Uvedené údaje ilustrují, že v posledních několika letech došlo k poměrně razantnímu nárůstu počtu osob, jež jsou prostřednictvím těchto agentur zaměstnávány. I když je v porovnání s průměrem EU podíl agenturního zaměstnávání v ČR stále nízký, i tak spatřuje ČMKOS v této formě zaměstnávání velký potenciál pro prosazování negativních jevů jako je sociální dumping nebo prekarizace práce. ČMKOS proto v minulých letech iniciovala a aktivně se účastnila práce Komise pro agenturní zaměstnávání při MPSV, jejímž výsledkem byl návrh novely zákona o zaměstnanosti č.435/2004 Sb. (dále jen ZoZ) a také zákoníku práce č.262/2006 (ZP) v této oblasti, jenž byl schválena ve třetím čtení PS 11. dubna 2017.

Tato novela přinesla tyto základní změny:

– zpřísnění podmínek pro tzv. odpovědného zástupce, a to tak, že funkci odpovědného zástupce lze vykonávat pouze v pracovním poměru s pracovní dobou sjednanou v rozsahu nejméně 20 hodin týdně

– spoluúčast MV, které je při zpracování svého závazného stanoviska oprávněno za účelem posouzení udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a dodržování práv třetích osob vyžadovat listiny prokazující právní důvod užívání prostor, do nichž je umístěno sídlo právnické osoby, sídlo fyzické osoby

– kauce: právnická nebo fyzická osoba žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání je povinna poskytnout složit kauci ve výši 500 000 Kč.

– postih zastřeného zaměstnávání, což je pojem označující jev, kdy některé „pseudoagentury“ realizují tímto způsobem dočasné pracovní výpomoci, které je v rozporu se zákonem a nejčastěji maskují tento fakt formou zajištění „služeb“.

– zvýšení pokut za správní delikty, kdy za přestupek lze uložit pokutu až do 5 mil. Kč

– změna ZP v tom smyslu, že zaměstnanec agentury práce nesmí být dočasně přidělen k výkonu práce u uživatele, u něhož je současně zaměstnán v základním pracovněprávním vztahu, nebo konal anebo koná v témže kalendářním měsíci práci na základě dočasného přidělení jinou agenturou práce.

Všechny výše uvedené změny ČMKOS podpořila, nicméně v procesu posuzování a přijímání této novely byl nakonec ještě akceptován pozměňovací návrh, která vrátil do zákona zrušení výslovného zákazu pro agentury práce dočasně přidělovat cizince ze třetích zemí, což ČMKOS důrazně kritizovala.

Naopak odborům se nepodařilo prosadit návrh na zavedení informování, projednání a spolurozhodování odborů s agenturním zaměstnáváním u

Agenturní zaměstnávání a postoj ČMKOS

ČMKOS vnímá agenturní zaměstnávání jako doplňkovou službu k veřejným službám zaměstnanosti, jejímž smyslem má být řešení „krizových“ problémů na trhu práce, zejména pokud jde o operativní zajištění zaměstnanců v oborech, které jsou v dané době a v daném místě nedostatkové.

ČMKOS nesouhlasí s vnímáním agenturního zaměstnávání jako zvláštní preferované formy podnikání, jejímž důsledkem by mělo být deformování trhu práce mzdovým a sociálním dumpingem, či snahou některých zaměstnavatelů získat konkurenční výhodu na trhu nevýhodnými pracovními podmínkami, zejména nepřijatelným režimem pracovní doby, nižší ochranou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci apod.

Konečně ČMKOS zcela odmítá praktiky, které se v naší zemi vyskytovaly pod hlavičkou agenturního zaměstnávání, a které ve své podstatě představovaly podobu novodobého nevolnictví či otroctví. Přivítala přitom kroky ze strany příslušných státních orgánů, které vedly k omezení rozsahu takových nelegálních aktivit a vedly i ke zlepšení kontrolní činnosti v této oblasti a přípravě návrhů legislativních a nelegislativních opatření, která mají potenciál zneužívání agenturního zaměstnávání výrazně omezit.

Důvod tohoto postoje ČMKOS je zřejmý. Hlavní obětí zneužívání agenturního zaměstnání je jak agenturní zaměstnanec, který je nucen pracovat v rozporu se zákonem za velmi nízkou mzdu, často bez sociálního pojištění a v nedůstojných pracovních podmínkách, tak ostatní zaměstnanci uživatele, na které je vyvíjen touto formou nátlak zejména cílem dosáhnout snížení jejich mezd, popř. zvýšit jejich „flexibilitu“ či zbavit je jistoty zaměstnání a důstojných pracovních podmínek. ČMKOS dlouhodobě usiluje o nápravu stavu, kdy agenturním zaměstnancům je upírána jistota zaměstnání, jistota spolehlivého výdělku srovnatelného s kmenovými zaměstnanci, ochrana, která vyplývá z kolektivní smlouvy, popř. kdy je na ně přenášeno v rozporu s kogentním zákonným zákazem riziko podnikání.

Oběťmi zneužívání agenturního zaměstnání jsou rovněž české sociální systémy, které přicházejí o pojistné, ale i férově postupující agentury práce, jejichž pozice na trhu tyto nekalé praktiky ohrožují a zaměstnavatelé, kteří se vystavují rizikům správních či trestněprávních sankcí spojených s využíváním nezákonných forem “agenturního“ zaměstnávání.

Z pohledu odborů není smyslem agenturního zaměstnání nahrazovat standardní zaměstnávání zaměstnanců v pracovním poměru na dobu neurčitou opakovanými krátkodobými pracovními vztahy, které možná vyhovují některým zaměstnavatelům z hlediska flexibility pracovněprávních vztahů či získání konkurenční výhody na trhu, ale které především neumožňují zaměstnancům, kterým je tato forma vnucována pod tlakem rizika dlouhodobé nezaměstnanosti, vést důstojný život, založit si rodinu, vzít si hypotéku na bydlení apod.

ČMKOS vnímá agenturní zaměstnávání za prospěšné pouze za předpokladu, že bude důsledně dodržen jeho základní smysl a účel, kterým je získání vhodného zaměstnance pro zaměstnavatele na místo, pro které si zaměstnavatel není schopen zaměstnance zabezpečit sám, a to za takových mzdových i pracovních podmínek, za kterých pracují kmenoví zaměstnanci zaměstnavatele.

Samozřejmě očekáváme, že by měl být naplněn i druhý podstatný rys agenturního zaměstnávání, kterým je jeho dočasnost – agenturní zaměstnanec by se měl stát kmenovým zaměstnancem zaměstnavatele tak brzy, jak je to jen možné. Nelze akceptovat stav, kdy pro řadu agenturních zaměstnanců je standardní pracovní poměr na dobu určitou s plným pracovním úvazkem nedosažitelným snem.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.