Tvrdá linie konfrontace s Katalánskem může posílit premiéra Rajoye

Aktuálně: V případě, že dojde k vyhlášení katalánské nezávislosti, mnozí očekávají, že Mariano Rajoy suspenduje autonomii regionu, píše Michael Stothard z Barcelony na stránkách deníku Financial Times. To by mohlo premiéra posílit.

Katalánský prezident Carles Puigdemont v pondělí v souvislosti s výsledky referenda, ve kterém volilo 2,26 milionů občanů a 90 % z nich podpořilo nezávislost, signalizoval, že jeho vláda výsledky referenda použije k deklaraci nezávislosti. A to navzdory tomu, že referendum je podle španělských zákonů nezákonné. To by mohlo zemi zavést do hlubokého politického a ústavní krize.

Puigdemont sdělil, že v nejbližších dnech pošle výsledky hlasování do katalánského parlamentu, na kterém leží suverenita lidu, aby mohl jednat v souladu se zákonem o referendu. Tento zákon prošel v katalánském parlamentu, ale nebyl přijat španělskými soudy. Zákon říká, že vláda by měla vyhlásit nezávislost v době 48 hodin, pokud zvítězí „ano“, a to bez ohledu na voličskou účast v hlasování.

Jaké jsou možnosti?

Parlament má řadu možností, jak postupovat při vyhlašování nezávislosti země. Nejextrémnější je jednostranná deklarace, která sdělí, že Katalánsko je od nyní de facto nezávislý stát. Některé státní instituce jsou na to už připraveny podle tvrzení katalánské vlády.

Nicméně existují také umírněnější možností. Vláda by mohla také říct, že Katalánsko má „právo“ na nezávislost a začít kolo rozhovorů s Madridem a s EU ohledně dalších kroků.

Vláda by také mohla využít situace a vyhlásit nové regionální volby k tomu, aby dostala silnější mandát k dalším rozhovorům.

Mnoho analytiků si myslí, že jednostranná deklarace nezávislosti povede vládu Mariana Rajoye k tomu, že suspenduje dle ústavy autonomii Katalánska. Tento paragraf nebyl nikdy použit a zavedl by vládu na neznámé území španělské ústavy. Rajoy už vyzval katalánské vedení, aby se přestalo vydávat směrem, který nikam nevede.

V případě, že Katalánsko bude mít více umírněné požadavky pro rozhovory s Madridem ohledně secese, nejspíš to vzbudí stejné reakce jako vždy, tedy tu, že o nezávislosti Katalánska Madrid jednat nebude.

Madridská centrální vláda a španělské soudy brzy rozhodnou, jak žalovat ty, kdo byli zainteresováni v nelegálním hlasování. Teoreticky se to týká stovek starostů Katalánska a také tisíců dobrovolníků. Vláda také hrozí akcí proti 17 tisícům členů policejních jednotek Katalánska, které odmítly v neděli jednat.

Jenže Madrid musí naleznout jemnou hranici mezi prosazením zákona a už nyní špatnými pocity Katalánců i odsouzením mezinárodního společenství.

Mnozí v Evropě jednání Madridu odsoudili s tím, že násilí není řešením a že situaci je třeba řešit jednáním a kompromisem.

Tvrdá linie by mohla posílit Rajoye

Vláda Mariana Rajoye je menšinová a spoléhá se na podporu baskických nacionalistů, kteří se ohledně vývoje v Katalánsku necítí příliš komfortně. Vláda odložila hlasování o daních a výdajích na rok 2018 v parlamentu, protože nemá dostatečnou podporu.

Nejde o katastrofu, ale ukazuje to na to, v jak choulostivé situaci se Rajoyova vláda ocitá. Opoziční socialisté podporovali Rajoye v katalánské otázce, ale to nemusí vydržet, tvrdí někteří analytici

Tvrdá linie proti Katalánsku, a tedy pozastavení autonomie, by na druhou stranu imponovala konzervativnímu křídlu Rajoyovy vlastní strany. Ta požaduje tvrdý zákrok proti Kataláncům. Ostatní politické strany by mohly Rajoye také podpořit než, že by stranily Kataláncům, kteří se ocitli na štíru se zákonem. Takže konfrontace by mohla Rajoye v určitém smyslu posílit.

Katalánsko a Španělsko

Katalánsko je součást Španělska od 16. století, předtím bylo součástí Aragonie. Ale mnoho Katalánců se cítí být národem s vlastními dějinami, jazykem a kulturou. Po desetiletí byla podpora samostatnosti mezi 15 až 20 %. Jenže tvrdá finanční krize ve Španělsku posílila myšlenku na nezávislost spolu s hněvem, který mířil proti elitám v Madridu. Velké emoce vzbudilo odmítnutí větší autonomie Katalánska v roce 2010, které odmítl ústavní soud Španělska.

Nejvyšší podporu měla nezávislost v roce 2013, kdy šlo o 49 % lidí. V roce 2014 nezávazné referendum podpořilo nezávislost: 80 % voličů podpořilo nezávislost, volební účast byla 50 % všech oprávněných voličů. Madrid prohlásil referendum za nelegální.

Od roku 2013 podpora nezávislosti klesala na asi 41 %. Ale podpora stačila na to, aby ve volbách v roce 2015 vznikla katalánská vládní koalice sil pro nezávislost.

Podle španělské ústavy z roku 1978, za kterou hlasovalo 90 % Katalánců, je Španělsko nedělitelné. Na tomto základě ústavní soud odmítl opakovaně referendum o nezávislosti. Naopak katalánský parlament referendum ospravedlnil argumentem o základním univerzálním právu na sebeurčení.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.