Rakousko: Naděje na zastavení dohody CETA?

Přečetli jsme: Dohoda CETA nebyla v Rakousku předložena parlamentu a o jejím osudu nejspíš rozhodnou říjnové volby. O co jde a jaké je rozložení odpůrců a podporovatelů této dohody o volném obchodě mezi EU a Kanadou?

Dohoda mezi EU a Kanadou (CETA) by měla odbourat obchodní bariéry, sjednotit předpisy a umožnit firmám, aby se účastnily veřejných soutěží i v jiných zemích. Také by se měly usnadnit investice a také lépe chránit duševní vlastnictví.

Jenže je tu i řada sporných bodů, protože rozdílné předpisy a normy mají své politické důvody, např. u zemědělství, ochraně životního prostředí, nebo právě u ochrany duševního vlastnictvím, upozorňuje dále článek Toma Schaffera pro rakouský deník Kurier.

Zásadní bod sporu u CETA je mechanismus řešení sporů. Koncerny se budou moci obrátit na mezinárodní soudy, když budou mít pocit, že s nimi bylo špatně zacházeno. Na rozdíl od jiných dohod CETA předjímá, že tyto soudy budou mít trvalé soudce, od obou stran ve spor a jednání by měla být veřejná.

Ale základní princip zůstává sporný: obcházejí národní soudy. Zdrojem kritiky je také to, že určité deregulace a privatizace již nemohou být zvráceny. A tím může být podle kritiků ohroženo zákonodárství v oblasti sociální a v oblasti ochrany životního prostředí. CETA sice uvádí právo na politické rozhodování v těchto oblastech, ale přesto přijde na výklad soudců a jistota tedy není.

Kromě toho je možné dohodu vnímat jako nástroj pro jiné země, protože 40 % kanadských firem má matku z USA. A tak se pak říká, že CETA vnesla zpět dohodu TTIP zadními dveřmi.

Další kritika upozorňuje na to, že CETA byla vyjednávána tajně, mezi lety 2009-2014 byla vyjednávána za zavřenými dveřmi.

Ideově je CETA dohoda o principech volného obchodu a hospodářské globalizaci. V Německu i Rakousku je vůči dohodám tohoto typu značný společenský odpor.

Vlády ale souhlasily s tím, že CETA vstoupí v platnost provizorně, což se již stalo. A tak je platný veškerý obsah smlouvy, který se netýká národních kompetencí. Žaloby koncernů jsou možné jen tehdy, až to schválí všechny národní parlamenty. I proto rakouský kancléř Christian Kern dohodu zatím nepředložil parlamentu ke schválení. Provizorní vstup v platnost se týká např. odbourání cel a obchodních omezení.

Důležitou roli může hrát rakouská sociální demokracie SPÖ, bez ní by v parlamentu Rakouska nebyla většina. A tím by celá dohoda mohla ztroskotat v celé EU. Ale je také nepravděpodobné, že by CETA mohla být dále vyjednávána a následně měněna.

Ale nejde jen o CETA, aktuálně se vyjednává dohoda JEFTA mezi EU a Japonskem, která má podobné sporné body. A Japonsko nechce ani akceptovat investiční soudy.

Postoje rakouských stran k CETA

Sociální demokracie, SPÖ:

  • Bude souhlasit, pokud budou „uspokojivě vysvětleny“ dodatečná prohlášení. Obavy jsou z rozhodčích soudů.

Lidovci, ÖVP:

  • S CETA souhlasí

Svobodní, FPÖ:

  • Jsou proti CETA, a chtějí o ní závazné lidové hlasování. Otázka je, do jaké míry to může být koaliční podmínka.

Zelení:

  • Zelení CETA nechtějí, je to jasné NE a podmínka vstupu do koalice.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.