Finský tradiční symbol svastiky budí otázky ohledně image země

Přečetli jsme: Finská svastika, kterou země dodnes používá na vojenských insigniích, se stala centrem nového zájmu. Symbol má ve Finsku starší dějiny než svastika spojená s nacistickým Německem. Jenže navzdory tomu je tu otázka, zda něco takového prospívá image Finska a jeho vojáků?

Finsko používá symbol starodávné svastiky už skoro století, píše článek veřejnoprávní finské televize Yle. Dnes je většinou znázorněna na pomnících, vojenských praporech a insigniích, ale nyní vznikla otázka, zda je takové použití, i když tradiční, v zájmu image Finska jako země.

Tento symbol je nejvíce spojován s nacistickým Německem a s moderními skupinami prosazujícími nenávist, které jsou živé také ve Finsku a které symbol používají. Americký profesor Keegan Elmer, který žije v Helsinkách, se Yle svěřil, že když poprvé viděl tento symbol, byl šokován.

Jak k tomu řekl profesor mezinárodních vztahů Teivo Teivainen, jedná se o velmi obvyklou reakci cizinců. Ti se ptají, zda Finové necestují za hranice a neuvědomují si, jak to vypadá. Další reakcí je, zda mají ve Finsku dobré školy a znají vůbec dějiny. Další reakce je, že jsou Fini exotičtí lidé z lesa, kteří používají symbol, který západní svět odmítl.

Teivainen nyní vznesl následující otázku ve vztahu k vojenskému použití svastiky ve své knize o dějinách Finska. Ptá se na to, jestli v dnešní době dává pro finskou armádu smysl tento symbol dnes nebo zítra používat. Podle jeho názoru se mu nepodařilo najít přesvědčující argument, jak použití svastiky na vojenských symbolem finské armády může armádě svědčit, obzvláště pak v konfliktních situacích. Jeho otázky se ale setkávají s ledovou reakcí ve finské armádě a mezi politiky. Odpověď je jedna: tento symbol je starší než nacistický a nemá s nacisty nic společného. Tečka.

Finská svastika není nacistická

Finská armáda užívá symbol od roku 1918, je symbolem svobody a nezávislosti země, takže to nemá nic společného s nacisty, říká k tomu Kai Mecklin, ředitel muzea vojenského letectva. Vlastní symbol svastiky je starodávný a používala ho celá řada kultur po tisíce let. Ve Finsku se používala už v rané době železné, někdy ve formě Tursasova srdce, stylizovaného zobrazení růže spojené s bohem finského pohanského náboženství. Středové linie jasně tvoří svastiku.

V 19. století zastánci finského nacionalismu vyhledávali staré příběhy a mýty jako inspiraci pro vlastní hnutí. Svastika se stala oblíbeným motivem malíře Akseli Gallen-Kallely, ilustrátora slavné Kalevaly. A v roce 1918 se zase objevila na prvních státních vyznamenáních nově vzniklého Finska – na Kříži svobody. Najdete ji také na pomnících i na standartě prezidenta republiky a také jako symbol vojenského letectva finských ozbrojených složek.

Další, více kontroverzní typ svastikové tradice je spojený se švédským letcem hrabětem Ericem von Rosenem, který svastiku začal používat jako symbol štěstí v roce 1901 na svých letadlech. Jedno z nich se ocitlo jako dar ve finské bílé armádě v době občanské války v roce 1918 a na finských letadlech zůstaly svastiky do roku 1945.

Jsou tu tvrzení, že tento symbol štěstí von Rosena byl inspirací pro německé nacisty prostřednictvím Hermanna Göringa, která se oženil se sestrou manželky von Rosena. Nicméně nacistická strana přijala tento symbol dva roky před tím, než se Göring poprvé setkal s Hitlerem.

Neonacisté ve Finsku svastiku jako symbol nepoužívají a dávají přednost symbolům v runách a finská policie nyní žádá soud o zákaz finské neonacistické skupiny Nordic Resistance, což povede i k zákazu nacistických symbolů.

V letech 1939-40 bojovalo Finsko v zimní válce proti SSSR, a to samo. Válka ale znovu začala v roce 1941, tentokrát bylo Finsko spojenec Německa, následně v roce 1944 uzavřelo dohodu o klidu zbraní s SSSR a v roce 1945 jako součást podmínek mírové smlouvy se SSSR vstoupilo do třetího konfliktu – do Laponské války proti německým jednotkám na svém území. Na dodržování podmínek dohlížela britsko-sovětská komise v Helsinkách a právě v roce 1945 sovětská strana vyjádřila neoficiálně námitky vůči používání svastiky ve finské armádě. A na základě toho tyto symboly zmizely.

Letitý prezident země Urho Kekkonen měl k symbolu ambivalentní vztah, v roce 1952 je znovu povolil jako symboly vojenského letectva, ale o pět let později je nechal odstranit z nejvyššího finského řádu Řádu bílé růže.

Pomáhá dnes symbol image Finska a jeho vojáků?

Profesor Teivainen dodává, že mnoho Finů říká, proč bychom měli nechat Rusy zasahovat do naších věcí a prezentují svastiku na uniformách jako symbol toho, že Finsko patří na Západ. Pokud se zeptáte Němce, Francouze, Nizozemce, zda je to symbol příslušnosti k Západu, dostanete vynikající odpověď, míní Teivainen. Podle něj, když přijde na svastiky, hodně Finů se odvolává na „falešnou paměť“ a upozorňuje, že finská svastika je orientovaná jiným směrem, než ta nacistická.

Mecklin z muzea vojenského letectva přiznává, že ve Finsku proběhla diskuze, zda neodstranit symbolů svastiky z vojenských uniforem vojáků na zahraničních misiích. Ty totiž budí otázky či jenom šepot za zády. Ale symbol překvapuje často i samotné Finy, například děti ve škole, které ho chápou jako nacistický. A je třeba jeho význam vysvětlovat.

Podle Mecklina ale bude znamenat odstranění svastik ve Finsku vlastně přiznání, že se jedná o nacistický symbol. Což není pravda. Finové mají podle něj právo na svoje vlastní dějiny.

Teivainen vidí celou věc jako kontroverzní z hlediska image země v případě, že by potenciálně potřebovala pomoc. Jak dodává, nejde mu o to svastiku ve Finsku zakázat, ale ptá se po užitečnosti takového symbolu na vojenských insigniích pro dnešek a budoucnost. A na ní zatím dostal jen málo odpovědí.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.