Kampaň nedisponuje velkými tématy, politické strany degenerují, popisuje českou předvolební kampaň Oskar Krejčí.

Rozhovor: Na několik otázek !Argumentu odpovídá politolog Oskar Krejčí. Ptali jsme se na jeho hodnocení dosavadní průběh předvolební kampaně v České republice.

!Argument: Jak hodnotíte průběh volební kampaně? Není poněkud ospalá?

Oskar Krejčí: Kampaň nezačala velkými tématy. Objevila se sice jako kauza Čapí hnízdo, ale to je téma příliš úzké, na tom se nemůže strana profilovat. Ukazuje se, jak politické strany degenerují: úměrně růstu role mediálních agentur, odumírá programová aktivita. Politické strany začínají připomínat kluby na podporu budoucích poslanců.

Nudnost kampaně souvisí i s tím, že vůdcové zestárli. Působí unaveně, nemají vize, chybí jim jiskra. Nejlépe je to vidět na Lubomíru Zaorálkovi. Takoví lidé měli být už dávno vyměněni. Je tam zřetelný generační problém. Navíc u stran jako je sociální demokracie, když někdy začal trochu přečnívat – ať už je to Miloš Zeman, Jiří Paroubek nebo Michal Hašek – zformuje se smečka průměrných a podprůměrných a začne štvanice.

!A.: Která témata kampaně považujete za důležitá?

O.K.: Vidím tu dvě zajímavá témata. Jedno je bezesporu lithium. Podle mého názoru kauza lithium srozumitelně naznačuje, proč musel být odvolán Jan Mládek. Je to kauza podobná výprodeji rezervního zlata, bakalovským privatizačním aktivitám či církevním restitucím. Vypadá to jako zločin na národě. Někteří lidé z ČSSD se zřejmě řídí heslem: po nás potopa. I načasování těsně před volbami znamená, že jsou buď neuvěřitelně hloupí, nebo je jim už všechno jedno.

Druhé téma je pirátské. Piráti jsou vidět a jsou na cestě vstupu do Sněmovny. Ovšem své ústřední globální téma, autorský zákon, nejsou schopni v rámci propagandy v Česku dostatečně zviditelnit. Piráti jsou tak trochu jako Zelení v 60. letech. Strana monotematického charakteru, pionýři v určité oblasti. Jenže takové strany končí, když jejich téma uchopí jiné strany. Autorský zákon je zásadní námět, který by mohl zcela nově nastavit vztahy k rozvojovým zemím. Je to téma, které – na rozdíl od ekologie – nemohou převzít všechny zavedené univerzalistické strany. Některé ale ano. Je ostuda levice, že toto významné téma nepřevzala. Hned by bylo vidět, že dělení na levo-pravé škále nezastaralo, že ustrnuli jen někteří politici.

!A.: Jaké strany si podle Vás vedou v kampani zdatně?

O.K.: Zmíním se jen o dvou krajních pozicích. Zajímavá je bezesporu TOP 09, která se potácí nad propastí. Má v čele glosátora-baviče, který dostává všemožnou podporu od veřejnoprávních médií. Miroslav Kalousek ví, že mu budou stačit čtyři procenta oprávněných voličů, aby se pomocí neúčasti přešplhal přes pětiprocentní hranici nutnou ke vstupu do Poslanecké sněmovny. Tomio Okamura se naopak těší nepřízni oficiózních medií, ale situaci zvládá, a to i díky hrubým chybám vládnoucích elit jak na domácí, tak i na evropské scéně. Zatím nudná kampaň naznačuje, že skuteční vášně se rozhoří až po volbách při sporech o složení vlády.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.