Největší celosvětový příjemce čínské zahraniční pomoci? Rusko! Kvůli ropě

Přečetli jsme: Čína dává na zahraniční pomoc skoro stejně velkou částku jako Spojené státy. A jejím největším příjemcem se stalo mezi roky 2000 až 2014 celosvětově Rusko.

V posledních dvou dekádách rostla čínská ekonomika a spolu s ní potom snaha o posílení vlivu a zahraniční pomoci, píše Bethany Allen-Ebrahimian na stránkách Foreign Policy.

Od začátku 21. století Čína utratila v zahraniční finanční pomoci skoro stejné částky jako Spojené státy, byť bylo takové financování realizováno potichu a je těžko dohledatelné. Nicméně, tato pomoc nejde hlavním dílem rozvojovým zemím v Asii a v Africe, ale směřuje do Ruska.

V letech 2000 až 2014 Peking poskytl Moskvě celkově 36,6 miliard dolarů v půjčkách, grantech a dalších smlouvách. Tvrdí to studie americké univerzity College of William and Mary. Druhá největší země, která přijímala ve stejném období finanční pomoc z Číny, je Pákistán v rozsahu 24,3 miliardy dolarů. Na třetím místě je Angola s 16,6 miliardami dolarů. Naopak Severní Korea získala jen 272 milionů dolarů, což je malá částka. Aspoň oficiálně.

Největší část ruského balíku peněz byla 25 miliardová půjčka společnosti Rosněfť a Transněfť v roce 2009 a 6 miliard dolarů v rámci programu půjčka za uhlí z roku 2010. Zbylé částky se pak týkaly finančních toků mezi čínskou Export-import bankou a Bankou pro rozvoj a různými ruskými bankami, jako například Banka rozvoje, Sberbank, VTB a Vnešněkombank.

Zahraniční pomoc má dvě „příchutě“. Rozvojová asistence zahrnuje granty a půjčky pod tržní cenou, zatímco „jiné oficiální toky“ zahrnují půjčky za skoro tržní cenu s výdělečnými ohledy. V ruském případě se jedná ve většině případů o tu druhou kategorii – čínská ekonomika si tak otevírá cestu k ruské ropě, kterou potřebuje.

Mnoho z těchto půjček jsou půjčky k exportování ropy do Číny. Jsou poskytovány tak, že jsou blízké tržním podmínkám a směřují potom ke zvýšení vývozů ropy do Číny. Konzistentně.

140 zemí a 354 miliard dolarů

Rusko zabralo největší krajíc čínské zahraniční pomoci, ale Peking se v ní obecně široce rozkročil a v letech 2000 až 2014 pomohl celkem 140 zemím světa. A celkově se jednalo o sumu 354, 3 miliard dolarů. Tento obnos není moc pozadu za Spojenými státy s jejich 394 miliardami dolarů zahraniční pomoci. I když druhy podporovaných projektů obou zemí jsou velmi různé.

Severní Koreji poskytla Čína podle výzkumu 272 milionů dolarů v rámci celkem 20 projektů. Hlavně se týkala dodávek malého množství obilí a potravin. V roce 2000 potom o telekomunikační zařízení, meteorologické zařízení, nebo později o paliva do letadel a hotovosti, investice do továrny na sklo nebo pomoc pro stavbu dálnice mezi Juanem a Wong Jongem. Podle výzkumníků jsou tato čísla nekompletní a podceněná.

Na rozdíl od USA Čína informace o své zahraniční pomoci nepublikuje a je to politicky citlivé téma, blížící se státnímu tajemství. V případě vztahů Číny a Severní Koreji se Peking stal více citlivý a nechce, aby se čísla jeho pomoci Pchjongjangu stala veřejně dostupná.

Je také pravděpodobné, že by čínská veřejnost neviděla částky věnované na zahraniční pomoc ráda. Panuje názor, že v Číně je dostatečně velká chudoba na to, aby peníze zůstaly doma.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.