Sebastian Kurz: Přísnější postoj vůči migrantům

Přečetli jsme: Jaké názory má konkrétně vítěz rakouských voleb Sebastian Kurz na politiku EU, migraci i na koaliční spolupráci nové vlády?

Noviny Financial Times dodávají informace o vítězi rakouských voleb, Sebastianu Kurzovi z lidovecké strany. Přinášíme to hlavní z rozhovoru.

Kurz se možná již brzy stane kancléřem a nejmladším lídrem v Evropě. Ale zdá se, že svůj styl hovořit otevřeně o migrace nezmění. Tvrdí, že uprchlická krize přivedla do Rakouska lidi, kteří „někdy přinesli myšlenky, které v naší zemi nemají co dělat.“ I to uvedl Kurz pro Financial Times.

Je to podle něj nová forma antisemitismu. Lidé, kteří odmítají náš způsob života, kteří jsou proti rovnosti mužů a žen. Podle FT uspěl Kurz i díky tomu, že pochopil úzkosti Rakušanů.

V roce 2015 registrovalo Rakousko, které má devět milionů obyvatel, celých 130 000 žádostí o azyl.

Kurzova otevřenost může způsobit v Evropě problémy, domnívají se FT. Požaduje aktivní obranu externích hranice EU, zastavení ilegální migrace a také omezení přístupu cizinců k sociálním dávkám.

Nyní ovšem Kurz musí sestavit vládu. Uvádí zatím, že bude hovořit se všemi stranami. Ovšem, i když jsou zde různé možnosti, pak vídeňští pozorovatelé tvrdí, že nejpravděpodobnějším výsledkem je koalice se Svobodnými. Když se tato strana dostala v roce 2000 do vlády, Rakousko bylo ostrakizováno svými sousedy.

Kurz ovšem dbá na to, aby zdůrazňoval politiku nulové tolerance vůči antisemitismu. To prý bude také podmínka pro koaliční dohodu. Někteří mají rovněž obavy z možných ruských vazeb strany Svobodných. Je zde také spojení s pravicovými vládami v Maďarsku a Polsku. V diplomatických kruzích Vídně je prý představa, že by zástupce strany Svobodných mohl být ministrem zahraničí, přijímána se zděšením.

Kurz ovšem uvedl, že zahraničí musí chápat, že rakouští politici jsou demokraticky zvoleni lidem. A dodal, že zahraničí spekuluje o koaliční dohodě, aniž by znalo „detailně naši zemi, naši politickou situaci, naši politickou kulturu.“

Nebude se prý účastnit spekulací, zda bude někdo ze Svobodných ministrem zahraničí, či ne.

Ovšem v rovině domácí politiky, uvádějí FT, tam by to mělo být jasné. Obě dvě strany chtějí snížení daní i menší veřejný sektor, který by měl povzbudit růst. Kruz také uvedl, že Strache (předseda FPÖ) má pravdu v tom, když varuje před islamifikací Rakouska. Kurz uvádí, že s politickým islámem je v Rakousku problém. Pro politický islám podle Kurze není v Evropě místo.

Ovšem neshody by se stranou Svobodným mohly být v oblasti evropské politiky. FPÖ sice poněkud utlumila svou kritiku EU a například už neříká, že by Rakousko mělo odejít z eurozóny. Ale jistě je euroskeptická. Na druhou stranu podle Kurze, je „proevropský postoj“ další podmínku pro koaliční dohodu.

Kurz pochválil Macrona obzvláště v otázkách imigrace a posílení obrany a bezpečnosti.

Jako kancléř, píší FT, se Kurz bude snažit sloužit jako „most“ mezi západní Evropou a zeměmi jak je Polsko a Maďarsko.

Co se týče ruských sankcí, uvedl, že je potřeba být flexibilnější v procesu, ale ne v principech.

Rakousko bude brzy zastávat rotační předsednictví EU – ve druhé polovině roku 2018. Pokud do té doby nebude vyřešena migrační otázka, pak Kurz z ní udělá prioritu.

Říká: Jsem pro Evropu bez vnitřních hranic, ale to jde jen s fungujícími vnějšími hranicemi. A za to budeme masivně bojovat.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační obrázek: Autor – European People’s Party – IMG_7299, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=61922582

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.