Závěry z 19. sjezdu Čínské komunistické strany: Dobře si uvědomují rozpor mezi nevyváženým rozvojem a oprávněnými požadavky lidu, říká Oskar Krejčí.

Rozhovor: S politologem Oskarem Krejčím jsme mluvili o výsledcích a významu právě proběhlého sjezdu čínských komunistů.

I když se nyní největší pozornosti těší povolební vyjednávání, neměli bychom ignorovat zahraniční dění. V Číně proběhl sjezd Komunistické strany Číny, média obvykle informují jen o posílené pozici současného prezidenta Si. V rozhovoru s profesorem Oskarem Krejčím přinášíme podrobnější a hlubší vhled do sjezdu a fungování Čínské komunistické strany.

!Argument: Čím byl sjezd Čínské komunistické strany specifický?

Oskar Krejčí: Sjezd ukázal obrovský důraz kladený na teorii. Sjednotit tak obrovskou zemi a 89 milionů členů Komunistické strany Číny vyžaduje moderní ideový kompas. Čínská komunistická strana se pokouší zobecnit zkušenosti jak z období reforem a otvírání se světu, tak i z rozpadu socialismu v zemích východní a střední Evropy. Sjezdové materiály přibližují podrobné a rozsáhlé studium této problematiky. Měsíc před sjezdem se navíc konala konference věnovaná pěti staletím rozvoje socialistické teorie. A v jaké jiné zemi najdete v jednání sjezdu strany úvahy o takzvané Tacitově pasti? Tedy varování antického historika, že když vláda ztratí důvěru, ani dobrá politika ji nepomůže – v čínské kulturně-politické tradici by to znamenalo, že vláda ztratí mandát nebes, neboť nemá důvěru lidu.

Dochází k rozvíjení vlastní teorie – socialismu s čínskými charakteristikami pro novou etapu. V tuto chvíli má čínská koncepce již jasné kontury, ovšem k jejímu porozumění bude nutný čas na studium. To nejde pochopit z  tiskových zpráv. Materiály sjezdu ukazují, že se hledá holistické, systémové řešení, je to bohatě strukturované kolektivní dílo.

!A.: Ani my se nemůžeme nezeptat, jak se změnilo postavení prezidenta Si Ťin-pchinga?

O.K.: To souvisí s výše uvedeným. S tím, že komunistická strany Číny je připravována na  socialismus s čínskými charakteristikami pro novou etapu. Je zde obsažena zkušenost posledních dekád, jméno současného generálního tajemníka a prezidenta je zařazeno v ideových principech. Ty jsou: marxismus-leninismus, Mao Ce Tungovy myšlenky, teorie Teng Siao-pchinga, teorie tří reprezentací, vědecký podhled na vývoj  a nyní i myšlenky Si Ťin-pchinga. Tato škála ukazuje na čínský způsob myšlení, přičemž v každém tom bodě je skryta jedna etapa vývoje. Je tam vždy za tím něco konkrétního a zlomového, ale i kontinuita. Například teorie tří reprezentací znamená, že Komunistická strana Číny musí reprezentovat progresivní výrobní síly, nejnovější kulturu a nejširší masy. Tato koncepce, přijatá v roce 2000, otevřela dveře do komunistické strany pro uvědomělou buržoazii.

K postavení Si Ťin-pchinga je potřeba dodat, že 70 % členů Ústředního výboru bylo na sjezdu vyměněno. A opět to souvisí s etapou, která začíná. Dochází k omlazování řídících orgánů. Navíc se zpřísnila kritéria, je patrné pochopení rizik tržního hospodářství. Na sjezdu bylo připomenuto, že v uplynulých pěti letech bylo za porušení disciplíny a korupci vyšetřováno 440 funkcionářů na oblastní a vyšší úrovni, z toho 43 členů a kandidátů Ústředního výboru komunistické strany.

V nové etapě je patrný důraz na nové pojetí socialismu. Sjezd vymezil hlavní rozpor čínské společnosti jako „nevyvážený a neadekvátní rozvoj a stále rostoucí požadavky lidu na lepší život“.  Přijata sjezdová rezoluce v duchu vystoupení generálního tajemníka Si hovoří o dvou etapách vývoje: v období mezi lety 2020 a 2035 mají být vytvořeny základy moderní společnosti, do poloviny století pak se má Čína stát moderní socialistickou zemí, tedy „prosperující silnou, demokratickou, kulturně rozvinutou, harmonickou a krásnou“. Připomínám, že i podle západních propočtů se má v letech 2010 až 2020 čínský hrubý domácí produkt zdvojnásobit.

Celkově – když se podíváte na takovýto sjezd a na ty naše před rokem 1989, či dnes na sjezd demokratů či republikánů v USA, vidíte zcela odlišné světy.

!A.: Jaké budou globální dopady sjezdu?

O.K.: Ve stanovách najdeme důraz na tržní ekonomiku, ale i připomínku nové hedvábné stezky. A také jasné NE chaosu ve světě. A je patrné, že byla upevněna absolutní vlády strany nad armádou a dalšími ozbrojenými složkami. Čína se chce lišit od kapitalismu spojeného s kolonialismem, i od současných neoliberálních modelů. Přístup čínského prezidenta k zítřejšímu světu je jasný: je to úsilí o inkluzivní globalizaci, tedy globalizaci, z níž by měly mít prospěch všechny zúčastněné strany.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.