Jak se Trump postaví k jihovýchodní Asii?

Přečetli jsme: Co očekávat od probíhajícího turné amerického prezidenta Donalda Trumpa ve strategicky významném regionu jihovýchodní Asie?

Návštěva amerického prezidenta v regionu jihovýchodní Asie má ujistit regionální představitele, že jeho vláda má vůči regionu, kde Čína získala náskok, závazky, míní aktuální komentář novin Asia Times.

Naposledy to bylo v 90. letech, za George Bushe, kdy prezident USA strávil na asijské cestě více než deset dní.

Trumpovo třináctidenní turné zahrnuje Japonsko, Jižní Koreu, Čínu, Vietnam a Filipíny, včetně účasti na dvou velkých summitech.

První tři zastávky budou asi nejdůležitější, protože jeho administrativa se koncentruje na severovýchodní Asii, především na krizi ohledně Severní Koreje. Ta zůstává hlavní obavou jeho zahraniční politiky.

Ovšem, když už bude ve Vietnamu, bude mít Trump možnost ukázat lídrům jihovýchodní Asie, že Obamova politika „rovnováhy“ a „středového bodu“ vůči Asii nebyla zcela opuštěna.

Vietnamský premiér už Trumpa zná osobně, protože už pobyl v Bílém domě. I další premiéři už se s ním setkali, ať je to Malajsie, Thajsko, či Singapur. Prezident Filipín Duterte byl pozván, i když zatím nabídku nevyužil, ale oba dva lídři se na Trumpově turné setkají.

Trump prozatím o představitelích regionu mluvil velmi vstřícně. Například navzdory pochybám amerického ministerstva spravedlnosti ohledně rozkrádání státního rozvojového fondu. Duterte podle Trumpa „udělal neuvěřitelnou práci“ ve svém boji proti drogám. Vztahy s Thajskem, respektive s juntou, „jsou za posledních devět měsíců stále silnější“, říká americký prezident.

Lidská práva Trumpa nezajímají

Stav lidských práv se v oblasti rychle zhoršuje, ale nedá se očekávat, že by se tím Trump nějak zaobíral. Tato témata spíše přenechává ministru zahraničí. Očekává se tedy spíše od Rexe Tillersona, že k tématu promluví. Tillerson je rovněž na návštěvě po Asii a navštíví také Myanmar. Zde se zřejmě bude věnovat persekuci muslimských Rohingů.

Trumpova návštěva zahrnuje také účast na summitech: Asijsko-pacifického summitu ekonomické spolupráce (APEC) a Asociace zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), které se bude konat v Manile. Očekává se, že Trump se bude věnovat velkým geopolitickým sporům, tedy Severní Koreji, Jihočínskému moři a také obchodu.

Čtyři země jsou signatáři TPP, neboli Transpacifické smlouvy, z níž Trump USA hned v lednu stáhnul. Dohoda sice není mrtvá, ale netýká se už USA.

Vietnam měl údajně z TPP nejvíce profitovat a snaží se nahradit ztrátu dohody. Návštěva vietnamského prezidenta u Trumpa sloužila i k ujištění, že Vietnam bude něco dělat s obchodním přebytkem.

Očekává se, že přesnější body se budou diskutovat „za scénou“ a bilaterálně.

Duterte se s Trumpem setká ještě před osobní schůzkou v Manile, už slíbil, že bude s Trumpem jednat „čestně“, což je silný kontrast k tomu, jaký měl vztah s Obamou, jehož nazval „zkurvysynem“ v reakci na americkou kritiku jeho boje proti drogám.

Duterte chce diskutovat o terorismu, vzájemné spolupráci a boji proti drogám. Trump jeho válku proti drogám už vychválil a nedá se očekávat, že by tuto pozici změnil. A naopak, Duterte, alespoň rétoricky podpořil USA proti Severní Koreji. Lídra Severní Koreje nazval „synem děvky“ a uvedl, že „si hraje s nebezpečnými hračkami.“

Otázka terorismu a Čína

Společným tématem je také boj proti islámskému terorismu. Někteří se přímo domnívají, že vojenská pomoc z USA a Austrálie bylo pro Duterteho klíčová v případě obléhání města Marawi.

Americká obrana doufá, že Trump dohodne spolupráci proti terorismu obzvláště u jižního ostrova Mindanao, u něhož panuje obava, že by ho Islámský stát mohl využít jako základnu regionálních džihádistů, kteří se vracejí ze Sýrie a Iráku. Trumpova účast na summitech APEC a ASEAN jistě ukáže prezidenta, který má raději bilaterální jednání.

Trumpova návštěva Číny a její výsledky ovlivní to, co bude na regionálních summitech diskutováno. Neboť obou summitů se bude účastnit i čínský prezident Si.

Trumpova administrativa je rétoricky proti tomu, aby Peking militarizoval námořní území – tedy podobně jako administrativa předchozí. Ministr obrany Jim Mattis již tento rok v Singapuru zopakoval americký závazek „létat, plout a fungovat kdekoliv, kde to dovolí mezinárodní právo“ a to včetně „akceschopné účasti v Jihočínském moři.“

Mattis uvedl také, že americké operace v regionu jsou vyjádřením americké ochoty bránit jak své zájmy, tak i svobody zakotvené v mezinárodním právu. Očekává se, že Trump v tomto ohledu „dodrží scénář.“

Jsou zde obavy, zakončují Asia Times, že Trumpa může velmi ovlivnit schůzka s čínským prezidentem Si a následně by dle své „transakční diplomacie“ mohl přimhouřit oko nad čínskými akcemi v Jihočínském moři. Někteří představitelé jihovýchodní Asie tento nový přístup mohou využít, ale jiní budou zmateni častým odpojením mezi tím, co Trump veřejně říká a mezi tím, co jeho vláda skutečně zamýšlí.

 Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační obrázek: Autor –  内閣官房内閣広報室 – kantei.go.jp – トランプ米国大統領とのゴルフ及び両夫妻夕食会, CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=63900263

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.