Trumpův pošetilý přístup ohrožuje obchod v Asii

Aktuálně: Trumpovo tvrdošíjné trvání na špatném hodnocení obchodní politiky jako hry s nulovým součtem může přijít Spojeným státům v Asii draho.

Trump nechápe obchodní deficity a je v zajetí obchodní politiky jako hry s nulovým součtem.

Realisticky viděno, píší dále noviny Financial Times, co se týká obchodu, pak mohou asijské vlády jen doufat v to, že Trump nenapáchá příliš mnoho škod. Zatím byly jeho intervence nevzdělané, ale ne moc škodlivé. Ovšem prezident, který je posedlý špatným chápáním určitého tématu, je potenciálním zdrojem pro chaos.

Už před volbami  Donald Trump mířil na několik asijských zemí. Jejich zločinem nebylo nic jiného než to, že mají s USA obchodní přebytky. A celý jeho rétorický arzenál spustil proti Číně a Japonsku za údajnou měnovou manipulaci (obvinění, které je minimálně několik let mimo). Chce přebudovat obchodní vazby mezi zeměmi.

Jakákoliv vážná analýza běžných účtů zjistí, že formálních obchodní dohody mají minimální dopad. Do určité míry Trumpovy kroky zhoršily americký deficit tím, že urychlil importy před zavedením jakýchkoliv možných restrikcí.

Trump je umanutý, co se týče jeho teoretické analýzy obchodních deficitů. Je ale neuvěřitelné, jak moc ignoruje realitu. Například v Japonsku se v pondělí zeptal, proč by japonští výrobci aut nemohli vyrábět více svých aut v USA, než aby je z Japonska dopravovali.

Jenže ve skutečnosti více než tři čtvrtiny aut japonských firem prodaných v USA jsou vyrobeny v Severní Americe. Právě japonské závody pomohly oživit tento sektor v USA a dodaly zaměstnanost v mnoha chudších státech.

Poněkud optimističtěji: Trump se přeci jen alespoň zdržel vyhrožování novými odvetnými opatřeními, a pohovořil o kooperaci mezi Japonskem a USA.

Ale nelze pochybovat o tom, že jeho přístup „nulového součtu“ k obchodu v regionu může intenzivně poškodit obchodní důvěru a obchod.

Jasným krokem, píší FT, bylo stažení USA z Transpacifické dohody, ke které se přihlásilo 12 zemí a která měla exportovat „americký ekonomický model“ do tohoto regionu.

Obecně se říká, že když se vytvoří vakuum, zde dané tím, že se USA vzdaly obchodního vedení ve východní Asii, pak toto vakuum vytvoří jiní. EU finišuje dohodu s Japonskem a větší (údajnou) hrozbou je Čína, která se snaží o obchodní dohodu hned se 16 zeměmi, v tzv. regionálním komplexním ekonomickém partnerství.

Ovšem obavy jsou poněkud přehnané. Čínský projekt je dosti omezený, týká se hlavně cel na zboží. Dohoda EU s Japonskem je solidní výsledek, ale nelze předpokládat, že by na sebe nabalila další asijské země v regionální dohodě.

Více znepokojuje neustálá nejistota ohledně amerických obchodních vrtochů, která může ohrozit růst přeshraniční nabídkových řetězců, zaměřených na americký trh. Zatím obchod zbožím probíhal relativně bez obchodních restrikcí, ale architektura mezinárodního obchodu pokulhává a neřeší problémy 21. století jako přeshraniční pohyb dat.

Zatím není přístup amerického prezident k obchodu v Asii katastrofa. Zatím se jeho akce omezily na blokování nových dohod, spíš než na trhání těch existujících. Ale dokud se bude tak tvrdošíjně držet svých pomýlených merkantilistických idejí, pak je zde možnost, že USA způsobí chaos v regionu. V regionu, v němž by měly USA bojovat o udržení své relevance.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.