Rusko, Turecko a Irán diskutují o strategii pro Sýrii

Přečetli jsme: Na pořadu dne bude za několik dní jednání mezi lídry Ruska, Turecka a Íránu o budoucnosti Sýrie a celého regionu. Jaké jsou okolnosti summitu a co od něj čekat?

M.K. Bhadrakumar, bývalý indický kariérní diplomat, rozebírá pro Asia Times jednání o budoucnosti Sýrie, potažmo celého Blízkého Východu.

 Lídři tří mocností jsou frustrováni nepřátelským postojem Washingtonu v regionu. Historický summit se bude konat 22. listopadu v Soči. Na tomto   trilaterálním summitu se v Soči sejdou Vladimir Putin, Recep Erdogan a Hassan Ruhání.

Bude se jednat o první setkání tohoto typu mezi třemi zeměmi. Hlavní důraz bude kladen na Sýrii a na celkovou situaci na Blízkém Východě. Bude se tedy jednat o přechodném procesu v Sýrii. Vypadá to jako neočekávaný vývoj, ale není tak překvapivý.

Všechny tři země sdílí znepokojení kvůli regionální strategii Washingtonu. Například ministr obrany Jim Mattis uvedl, že vojenská přítomnost USA v Sýrii bude trvat i poté, co bude poražen ISIS. Rusko okamžitě zpochybnilo legitimitu tohoto rozhodnutí vzhledem k mezinárodnímu právu. Rusko, Turecko i Irán jsou proti pokračující přítomnosti USA v Sýrii. Turecko se obzvláště obává, že by dlouhodobá aliance mezi USA a syrskými Kurdy mohla zkomplikovat problémy kurdského separatismu.

Naopak Američané šíří zprávu, že Rusko ujistilo USA, že íránské milice a Hizbolláh ze Sýrie odejdou, což následně popřel Lavrov. A je tu ještě požadavek Izraele na vytvoření „nárazníkové zóny“ v Golanských výšinách.

USA se opět začaly tvrdit, že prezident Sýrie Bašár Asad nemůže být součástí přechodné či zvolené vlády. Navíc USA začaly zpochybňovat raison d´etre jednání v Astaně. Místo toho by se podle nich měl konat návrat k ženevskému procesu pod patronací OSN.

Ze Ženevy do Astany a bez USA

Je ironií, že když se ženevský proces začal zadrhávat, tak to bylo Rusko, které přimělo Írán a Turecko začít jednat v Astaně, překonávat rozdíly a postupně dojednat příměří, dokonce i s ustanovení deeskalačních zón, aby válka byla ukončena. USA se cítily tímto procesem vyčleněny. Jenže USA byly přizvány, ale rozhodly se samy neúčastnit.

Ruské ministerstvo obrany obvinilo americké vojenské síly, že brání ruským leteckým úderům na cíle ISIS na syrsko-irácké hranici a že umožňuje přeskupování teroristů.

Americké vojenské síly manévrují na irácko-syrské hranici, aby dostaly region znovu pod svou kontrolu tak, aby mohly blokovat pozemní cestu z Íránu do Levanty.

Především spojenectví s kurdskými milicemi dává USA možnost ovlivnit Turecko, Irák, Írán a Sýrii. A samozřejmě ropovody a plynovody jsou stále důležitým vektorem geopolitiky.

Pro Rusy je problém, že nemají ve Washingtonu partnera k dialogu, což je něco, co měli i v období studené války. Navíc poslední vývoj v Libanonu vytvořil znovu přízrak regionální války. Není tedy překvapivé, že Rusko, Turecko a Irán cítí potřebu koordinovat své síly a zatlačit USA zpět.

Jak Turecko, tak Írán vnímají chování korunního prince Mohameda bin Salmána nikoliv jako iracionální, ale jako vzorec. A obávají se, že scénář byl napsán Izraelem a Trumpovou administrativou tak, aby se vytvořila nekonečná šlamastyka mezi Ankarou a Teheránem.

Erdogan například nedávno korunního prince zesměšnil a ptal se, zda je kvalifikován na to, aby uměl udělat rozdíl mezi „umírněným islámem“ a extrémistickým. A také Írán jasně vidí, že Saúdové povzbuzují Izrael, aby zaútočil na Libanon. Ruhání o tom otevřeně mluvil.

Trilaterální summit je nejspíš Erdoganův nápad. Odcestoval do Soči, aby se setkal s Putinem cestou přes Kuvajt a Katar. A když už byl v Dauhá, tak ujistil emíra o turecké vojenské podpoře.

Je to vše ukázka nabalující se krize amerických bilaterálních vztahů s Ruskem, Tureckem a Íránem.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.