Stanovisko ČMKOS k návrhu státního rozpočtu na rok 2018 a prognóza ekonomického vývoje v roce 2018

Ekonom Martin Fassmann (ČMKOS) rozebral stanovisko ČMKOS ke státnímu rozpočtu a upřesnil očekávání ekonomického vývoje v roce 2018.

A.    Stručný popis materiálu

Ministerstvo financí na základě usnesení vlády ze dne 14. června 2017 č. 442 zpracovalo na jednání vlády návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 včetně rozpočtové dokumentace. Součástí dokumentace je i „Návrh střednědobých výdajových rámců na léta 2018 a 2019“ a „Návrh střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2019 a 2020“. [1]

Tabulka č. 1

Výchozím podkladem pro zpracování návrhu rozpočtu na rok 2018 byly návrhy rozpočtů kapitol státního rozpočtu předložené správci kapitol Ministerstvu financí ČR do 31. července 2017 a následná jednání s představiteli kapitol. Správci kapitol rozpracovali rozpočtové limity do podrobné struktury rozpočtu příjmů a výdajů. Souhrnné údaje bilance státního rozpočtu na rok 2017 a porovnání zapracovaných změn jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 2

Do předloženého návrhu státního rozpočtu na rok 2018 byly promítnuty zejména následující změny:

–           aktualizace daňových příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení podle červencové makroekonomické predikce,

–           posílení výdajů rozpočtových kapitol.

Ministerstvo financí ČR předpokládá, že návrh státního rozpočtu ČR na rok 2018 a střednědobý výhled na léta 2019 a 2020 budou upraveny podle výsledků jednání vlády ČR včetně doladění vnitřní konzistence, vazeb a metodické správnosti rozpočtů kapitol a dalších příloh rozpočtové dokumentace. Po schválení materiálu vládou bude návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2018 předložen k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Návrh státního rozpočtu na rok 2018 a střednědobý výhled státního rozpočtu na léta 2019 a 2020 zabezpečují, že saldo sektoru vládních institucí bylo i nadále v přebytku přes 1 % ročně (1,3) (metodika ESA 2010). Strukturální deficit vládního sektoru činí + 0,7% HDP v roce 2017 a v roce 2018 se předpokládá +0,6 % HDP ročně. Tím se vysoce „podstřeluje“ limit střednědobého rozpočtového cíle, který odpovídá strukturálnímu saldu v rozsahu –1 % HDP.

B. Stanovisko

1) Celkový pohled na návrh státního rozpočtu na rok 2018

a) Vlastní návrh rozpočtu v sobě shrnuje dosavadní stav koaliční diskuse o rozpočtu na rok 2018. Kvantifikace rozpočtu byla provedena na bázi nové červencové makroekonomické prognózy MF ČR. Ta je oproti dříve používané dubnové prognóze HDP vyšší:

– pro rok 2017 vyšší o 0,9 % (4,6 % růstu proti 3,7 % nominálního růstu HDP z dubna),

– pro rok 2018 vyšší o 0,4 % (4,8 % proti 4,4 % nominálního růstu HDP z dubna).

Celkový rozpočtový rámec předkládaného návrhu státního rozpočtu (vč. EU a FM) je oproti červnové variantě zvýšen na příjmové i výdajové straně o 10,3 mld. Kč – jde o zohlednění rychlejšího růstu HDP v letošním a příštím roce.

Přes tyto úpravy zůstal zachován koalicí schválený schodek státního rozpočtu ve výši -50 mld. Kč. (Fakticky tedy došlo k rozšíření rozpočtového rámce oproti červnovému návrhu z titulu rychlejšího předpokládaného růstu ekonomiky v letošním a příštím roce).

b) Jakkoli je návrh státního rozpočtu a jeho rozpočtová dokumentace velmi technicistně pojata, zaměřuje se především na plnění cílů fiskální konsolidace (pro rok 2018 pokles deficitu na

-50 mld. Kč), je nutno vyzdvihnout, že i rozpočet na rok 2018 (stejně jako předchozí rozpočty) plní celou řadu úkolů, které si vláda vytyčila ve svém programovém prohlášení:

zvýšení průměrného starobního důchodu o 501 Kč od 1. ledna 2018, tj. o 4,2 %,

výdaje na dávky nemocenského pojištění jsou pro rok 2018 navrženy ve výši 32,7 mld. Kč, což je o 18,8 % (o 5,2 mld. Kč) více než v roce 2017,

zvýšení výdajů na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách; výdaje by měly dosáhnout částky 25,5 mld. Kč (nárůst oproti roku 2017 o 1,7 mld. Kč, index 107,1 %),

zvýšení přídavku na dítě o 300 Kč měsíčně včetně rozšíření okruhu příjemců dávek z 2,4 na 2,7 násobku životního minima,

zvýšení rodičovského příspěvku při porodu vícerčat a výrazné navýšení dávek pěstounské péče (odměna pěstouna a zvýšení dávek na úhradu potřeb dítěte),

zvýšení slevy na 1. dítě o 150 Kč měsíčně, tj. na částku 1 267 Kč,

zvýšení vyměřovacího základu pojistného na veřejné zdravotní pojištění, za osoby, za které je plátcem stát, ze současných 920 Kč na 969 Kč. Celkové výdaje budou činit 69,8 mld. Kč v roce 2018,

výrazné zvýšení platů v rozpočtové sféře se vedle již uskutečněného zvýšení k 1. 7. 2017 plánuje i pro příští rok (viz dále podrobněji),

výdaje na podporu sportu byly zvýšeny z 6 mld. Kč na 7 mld. Kč, tj. o 1 mld. Kč,

výdaje kapitoly Ministerstva obrany se navrhují ve výši 57,9 mld. Kč (nárůst oproti roku 2017 o 5,4 mld. Kč, index 110,2 %), podíl výdajů na obranu by měl v roce 2018 dosáhnout 1,13 % HDP,

– součástí výdajů na léta 2018 až 2020 je každoroční valorizace příspěvku na výkon státní správy v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, krajů a k rozpočtu hl. m. Prahy ve výši 5 %,

zvýšení RUD pro obce – podíl obcí na celostátním hrubém výnosu daně z přidané hodnoty se zvyšuje na 23,58 % od 1. 1. 2018 (současný podíl činí 21,4 %), což znamená navýšení daňových příjmů obcí o 8,5 mld. Kč.

c) Nelze přehlédnout, že i tento rozpočet na příjmové straně počítá s prvními pozitivními přínosy souvisejícími s programem boje proti daňovým únikům. Jedná se jak o přínos již zavedeného kontrolního hlášení (nástroj boje proti únikům v oblasti DPH), tak i elektronické evidence tržeb (III. a IV. etapy). Zavedení EET je jednou z klíčových priorit této vlády a jejího programového prohlášení.

  1. Pokračující solidní růst reálné ekonomiky bude podpořen řadou opatření v oblasti spotřeby domácností. Vedle již výše uvedených opatření v oblasti sociálních příjmů a zdanění domácností to bude především předpokládaný výrazný nárůst platů v rozpočtové sféře. Vláda očekává, že se nárůst platů (společně s dalším předpokládaným nárůstem minimální mzdy) stane impulzem pro nárůst mezd v podnikatelské sféře.
  2. Vedle podpory soukromé spotřeby předpokládá rozpočet i podporu ekonomického růstu prostřednictvím nárůstu v oblasti investic. I když celkové kapitálové výdaje jsou pro rok 2018 rozpočtovány částkou 88,4 mld. Kč, tedy oproti rozpočtu 2017 nižší o 15,5 mld. Kč, u výdajů krytých vlastními (domácími) zdroji je však plánován nárůst o 3,8 mld. Kč. I když jsou rozpočtované kapitálové výdaje opticky nižší oproti minulému roku (v důsledku nižšího čerpání z EU), jejich skutečná účinnost ve vztahu k růstu HDP bude především závislá na zvýšení úsilí vlády na maximálně možné využití rozpočtovaných prostředků a zabránění stále se opakujícímu zbytečnému nečerpání těchto prostředků z nejrůznějších – většinou administrativních důvodů (viz dále).  Tedy i fakticky nižší rozpočtované prostředky mohou mít ve vztahu k ekonomickému růstu mnohem vyšší účinnost, než by odpovídalo pouze jednoduchému meziročnímu srovnání rozpočtovaných částek.

Z pozice ČMKOS je především třeba ocenit, že vláda už v průběhu roku velmi podrobně informovala sociální partnery o vývoji rozpočtových prací ještě před předložením finální verze rozpočtu tripartitě. Podle názoru ČMKOS se jedná o velmi dobrou praxi zahájenou již při nástupu současné vládní koalice do vlády a je třeba v ní pokračovat. Prostřednictvím tohoto postupu vláda poskytuje sociálním partnerům exkluzivní informace, které jim výrazně pomáhají pochopit logiku a směr rozpočtových prací, včas na ně reagovat a předcházet tak zbytečným kontroverzím při závěrečné fázi projednávání návrhu státního rozpočtu ve vládě, resp. v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.   

Celkově Českomoravská konfederace odborových svazů oceňuje současnou koalici za to, že se jednoznačně snaží naplňovat sliby občanům, formulované ve svém programovém prohlášení. Všechny výše uvedené kroky koalice jsou v naprostém souladu s dlouhodobým programovým směřováním ČMKOS, a proto je ČMKOS plně podporuje (i když konkrétní rozsah některých výdajových položek ne vždy odpovídá našim představám). Z pozice ČMKOS a jejích priorit je možno pozitivně hodnotit především přístup vlády v otázce důchodů, podpory rodinám s dětmi i navýšení plateb za státní pojištěnce. Víme velmi dobře, že jednání o každém parametru a jeho výši nebylo ani v koalici jednoduché a už to, že zde bylo dosaženo nakonec shody, je nutno brát jako pozitivum.

ČMKOS chce věřit, že ve stejném konsensuálním duchu bude tato  koalice postupovat  i v případě dnes diskutovaného zvýšení platů pro rok 2018 a nakonec dospěje k nalezení prostředků na v podstatě kompromisní návrh odborů, tj. na zvýšení platů učitelům o 15 % a ostatním zaměstnancům rozpočtové sféry o 10 % od listopadu letošního roku.

ČMKOS očekává, že se výrazně prorůstává politika vlády, vyjádřená mimo jiné ve státním rozpočtu na rok 2018, nárůst platů ve veřejném sektoru a nárůst minimální mzdy stanou pro rok 2018 výrazným impulzem pro nárůst mezd v podnikatelské sféře.

ČMKOS je přesvědčena, že je však vhodné připomenout i velmi pozitivní rozpočtovou politiku vládní koalice i některá velmi pozitivní rozpočtová opatření v roce 2017. Za všechny stojí za to jmenovat především zvýšení platů některým vybraným dlouhodobě podceňovaným skupinám zaměstnanců rozpočtové sféry od 1. 7. letošního roku.

2. Plnění rozpočtu za rok 2017 a jeho souvislosti

Může se zdát poněkud překvapivé, že se nikde v návrhu státního rozpočtu na rok 2018 neobjevuje odhad plnění rozpočtu za letošní rok. Přitom tato informace je pro správné zasazení návrhu státního rozpočtu na rok 2018 do kontextu celkového ekonomického vývoje poměrně zásadní.

V návrhu rozpočtu na rok 2018 jsou uvedeny pouze roční odhady daňových příjmů (vč. sociálního pojištění), kde MF ČR očekává proti schválenému rozpočtu 2017 výběr vyšší o 22,5 mld. Kč, a dále pak odhad sociálních výdajů a výdajů za služby zaměstnanosti, kde MF ČR očekává úsporu více než 2 mld. Kč.

Nicméně vývoj pokladního plnění státního rozpočtu za 8 měsíců roku 2017 ukazuje, že úspora v oblasti celkových výdajů rozpočtu bude ještě výrazně vyšší. Za osm měsíců letošního roku je procentuální poměr čerpání celkových výdajů ku alikvótě rozpočtu 62 %: 66,67 %, tj. aktuálně je nedočerpáno 62 mld. Kč. Zdá se, že nečerpání rozpočtu, místo aby se v čase snižovalo, se ve skutečnosti zrychluje. Ve stejném období roku 2016 činilo nečerpání výdajů 57 mld. Kč a v roce 2015 37 mld. Kč. I kdyby došlo k urychlení čerpání na úroveň rozpočtem předpokládané alikvóty, tyto nevyčerpané prostředky prakticky již nelze do konce roku dočerpat.

Na rozdíl od minulého roku se koncentruje nečerpání do oblasti kapitálových výdajů (-35 mld. Kč). Zde se v meziročním srovnání situace výrazně zhoršuje. Ve stejném období minulého roku bylo v této oblasti nedočerpáno pouze 9 mld. Kč a v roce 2016 byly v tomto období prostředky dokonce přečerpány.  Nečerpání se koncentruje do investičních transferů státních fondů (-14 mld. Kč) a ostatních kapitálových výdajů (-14 mld. Kč), výrazně nižší jsou i investiční nákupy (-5 mld. Kč). Tato nedobrá situace ukazuje na snižující se schopnost státu zajistit centrální investice.

U běžných výdajů státního rozpočtu se míra nedočerpání vůči alikvótě rozpočtu meziročně výrazně snížila z -48 mld. Kč v roce 2016 na -25 mld. v letošním roce. Největší nedočerpání vůči alikvótě rozpočtu lze za 8 měsíců sledovat „tradičně“ v položkách: neinvestiční nákupy (-15 mld. Kč), platy a podobné související výdaje (-13,5 mld. Kč).  Co se týče poslední zmiňované položky, tato je poněkud paradoxně – ve vztahu k celkové společenské náladě ohledně zvyšování platů pro rok 2018 – jako jedna z mála položek běžných výdajů státního rozpočtu čerpána proti alikvótě dokonce o téměř dvě miliardy korun méně než v minulém roce.

Na rozdíl od výdajů se celkové příjmy státního rozpočtu v zásadě plní. (Oproti alikvótě rozpočtu jsou nižší cca o 0,7 %, tj. cca o 5 mld. Kč).[2] To znamená, že přebytek státního rozpočtu, který dosáhl ke konci srpna 15,6 mld. Kč, tj. o téměř 55,6 mld. Kč nad alikvótou rozpočtu (-40 mld. Kč), je způsoben nečerpáním rozpočtových výdajů.

Otázkou samozřejmě je, jak se bude vyvíjet v následujících 4 měsících čerpání rozpočtu. Rozpočet předpokládal čerpání průměrnou rychlostí 109 mld. Kč za měsíc, skutečnost za 8 měsíců je rychlost 101 mld. Kč. Aby se rozpočet dostal na konci roku alespoň na nulu, muselo by se (při stabilním vývoji v oblasti příjmů) zrychlit čerpání na zhruba 125 mld. Kč měsíčně počínaje zářím.  Z tohoto jednoduchého příkladu je tedy zřejmé, že státní rozpočet se ani v letošním roce s velkou mírou pravděpodobnosti nedostane do deficitu. Podle našeho názoru se dá spíše očekávat mírný přebytek v řádu okolo 10 mld. Kč.

Tato situace podle názoru ČMKOS vyvolává minimálně tři otázky:

Za prvé – již prakticky šestým rokem dochází k „podstřelení“ (a pátým k výraznému „podstřelení“) deficitu státního rozpočtu, tj. neplnění předpokladů schválených státních rozpočtů.  Je otázka, zda je toto „podstřelování“ opravdu tak pozitivní, jak se občas MF ČR tváří.  Každopádně tato situace vyvolává velmi vážné otazníky nad tím, zda je rozpočtový proces České republiky dostatečně kvalitně plánován a řízen. Každoroční výsledky rozpočtu – a výsledek roku 2017 bude podle našeho názoru stejně jako výsledky roku 2016 opravdu extrémní –  nás utvrzují v přesvědčení, že se skutečná rozpočtová politika a státní rozpočet (který by měl být jejím výchozím plánem a nástrojem) vyvíjejí jaksi mimochodně. Tento vývoj veřejných financí je samovolný (možná i nechtěný), každopádně zcela jasně vzbuzuje pochybnosti o tom, zda má vůbec MF a následně samozřejmě i vláda vliv na to, co se děje v ekonomice. Jak je možné, že si vláda stanovuje v rozpočtech tu deficit 100 mld. Kč, tu 70 mld. Kč v zájmu pomoci ekonomice a výsledky jsou diametrálně odlišné?  Jakou relevanci má návrh deficitu na rok 2018 ve výši 50 mld. Kč při takovýchto opakujících se výsledcích rozpočtu?  Podle našeho názoru nelze tuto situaci bagatelizovat tím, že současný vývoj v oblasti rozpočtu je v zásadě pozitivní a prudké snižování schodku nad rámec plánovaných hodnot vysoce žádoucí. Ekonomický náraz způsobený „nechtěným“ či lépe řečeno samovolným zrychleným snižováním schodku může být totiž pro českou ekonomiku a její růst v delším výhledu výrazně omezující. Zvláště když se „snižování schodku“ koncentruje do neplánovaného nečerpání v rozpočtovém procesu „krvavě vyjednaných“ výdajů.

Druhou otázkou – samozřejmě dlouhodobě známou, ale fakticky dodnes nevyřešenou je, jak lze odstranit překážky, které zřetelně brání bezprostřední reakci české ekonomiky na prorůstové impulzy v oblasti investic. Je ekonomika věcně vůbec připravena na výraznější investiční prorůstové impulzy? (Chybí připravenost, výkup pozemků, veřejné soutěže aj.) Každým rokem se opakuje stejná situace. Zopakování situace z minulého roku a předminulého roku, kdy oproti původním předpokladům nebylo využito přes deset miliard korun výdajů na investice z důvodů především jejich nepřipravenosti, nelze vyloučit ani v letošním roce.  Navíc, jak můžeme ukázat např. na plnění rozpočtu na rok 2016, je ve skutečnosti situace ještě horší. Aby tehdy stát reálně proinvestoval prostředky, musel je ve skutečnosti ve výrazné míře přesunout ve prospěch rozpočtů krajů a soukromých subjektů.  Je vážná otázka, zda náhrada centrálních klíčových investic tímto způsobem má stejné národohospodářské efekty jako původně zamýšlené investice. Obáváme se, že nikoli. Přestože jsou problémy a úzká místa legislativní, ale i nelegislativní povahy všeobecně známy (vedle EIA, zákona o zadávání veřejných zakázek, stavebního zákona a dalších legislativních norem jsou to především celková stavební nepřipravenost, nevykoupené pozemky apod.), zůstávají dodnes fakticky nevyřešeny. Jedná se o jeden z velkých dluhů dnes už i současné vládní koalice.

Třetí otázkou (bohužel otázkou opakující se každý rok) je, co lze udělat ještě do konce roku pro to, aby „neočekávaně“ ušetřené peníze byly smysluplně využity. V tomto ohledu považujeme za velmi vhodné využít stejně jako v předchozích letech „předsunutou platbu“ u platů v rozpočtové sféře a platy zvýšit již od listopadu.[3] Každopádně by stálo za to ještě se zamyslet, zda existují některé další možnosti přesunutí některých položek výdajů (či alespoň jejich částí) do letošního roku.

3. Problém nárůstu platů v rozpočtové sféře na rok 2018

Za největší problém závěrečné fáze vyjednávání o rozpočtu považuje ČMKOS nedořešenou otázku zvýšení platů v rozpočtové sféře na rok 2018.

Krátká rekapitulace. Ve východiscích pro přípravu státního rozpočtu na rok 2018 předložených MF se počítalo v hlavních prioritách s nárůstem platů vč. příslušenství o 21,8 mld. Kč. V tomto objemu je však již zahrnut rozpočtový dopad na rok 2018, související se zvýšením platů od 1. 7. 2017. Celkově při v současné době nastavené struktuře rozpočtu (a jeho schodku) pro rok 2018 „zbývá“ pro nárůst platů rezerva cca 12 mld. Kč.

Návrhy na zvýšení platů od června letošního roku MPSV předkládalo v několika krocích (pro vyjednávání se zástupci odborových svazů působících ve veřejném sektoru). Předložilo tři varianty navýšení platů, přičemž odbory opakovaně deklarovaly, že je pro ně přijatelná pouze varianta III., která obsahuje návrh na zvýšení platů učitelů o 15 %, všem ostatním pracovníkům veřejné správy a služeb o 10 %, a to od letošního listopadu.  S touto variantou, která podle propočtů MPSV měla dopad na státní rozpočet v roce 2018 ve výši 27,2 mld. Kč (na místní rozpočty pak 8,23 mld. Kč a na rozpočty ZP 3,72 mld. Kč), byly spojeny dva problémy:

Za prvé – vlastní varianta MPSV v podstatě neodpovídala diskusi mezi koaličními partnery a byla výrazně širší i vůči deklarovaným požadavkům odborů.  MPSV totiž ve variantě III. „obalilo“ návrh odborů ještě dalším složitým předivem změn, úprav a přesunů mezi platovými stupnicemi orientovanými na konec letošního a začátek příštího roku, které by při komplexním přijetí znamenaly nejen zásadní „změnu preferencí“, ale i výrazné „prodražení“ těchto změn. Při jejich naplnění by se ve skutečnosti na první místo s meziročními nárůsty v řádu 31–50 % a cca 24–25 % dostali vybraní lékaři a úředníci, učitelé by se dostali s 15 % až na 4. – 5. místo v tomto pomyslném žebříčku. Navíc tato varianta byla oproti návrhům prosazovaným odbory na úrovni státního rozpočtu dražší o 6 mld. Kč a na úrovní veřejných rozpočtů o 10 mld. Kč. Východiskem pro zprůchodnění řešení tohoto ožehavého problému tedy bylo odložit dodatečné a ve vztahu k systému odměňování v rozpočtové sféře v zásadě oprávněné návrhy MPSV a pokračovat v debatě nad realistickým návrhem odborů „15–10 % od listopadu“.

Za druhé – i přes toto opatření jsou požadavky odborů na státní rozpočet nepokryty, a to v rozsahu cca 13 mld. Kč. (Celkový dopad pro rok 2018 činí podle propočtů MF ČR 25,34 mld. Kč.) [4]

Jaké jsou možnosti řešení tohoto problému? Z obecného hlediska lze při hledání dodatečných rozpočtových zdrojů v rozsahu 13 mld. Kč postupovat třemi způsoby:

  1. a) Navýšení schodku rozpočtu
  2. b) Navýšení příjmů rozpočtu
  3. c) Využití nároků z nespotřebovaných výdajů resortů

ad a) Podle našeho názoru je z pohledu skutečného čerpání státního rozpočtu v posledních letech (viz předchozí rozbor) i z pohledu celkového vývoje ekonomiky a mezinárodních souvislostí možnost navýšení schodku rozpočtu nejméně vhodná a silně kontroverzní. Zájmem ČMKOS je, aby zvolená varianta řešení nárůstu platů pro rok 2018 byla konečná a nebyla ani po parlamentních volbách nikým zpochybněna. Z tohoto důvodu ČMKOS tuto možnost nepodporuje.

ad b) Na základě celkového posouzení rozpočtu se domníváme, že jednou z mála možností jak zvýšit příjmy státního rozpočtu na rok 2018 by mohla být úprava ekonomického růstu nad předpoklad červencové prognózy.  Vycházíme z toho, že odhady vývoje ekonomiky i mzdového vývoje za letošní první pololetí (při zpracování červencové prognózy MF nebyly ještě k dispozici) se nacházejí vysoko nad všeobecným očekáváním.

Podle našeho názoru lze předpokládat, že příští rok bude pozitivně ovlivněn především setrvačností hospodářského růstu z letošního roku. Lze očekávat, že HDP v letošním roce vzroste o 3,8–4,0 %, což je podstatně více než předpokládaly odhady všech institucí v minulém roce.[5] Za první pololetí letošního roku dosáhl růst HDP 4 %. Přitom mezi čtvrtletně zrychlil růst, stejně jako v meziročním porovnání (v upravených datech). Zatím nejsou žádné příznaky toho, že by se hospodářský růst výrazněji zpomalil, celoroční výsledek se tedy bude zjevně pohybovat již ve výše uvedeném intervalu 3,8–4,0 %. (Podrobnější analýza a prognóza jsou obsaženy v části C tohoto materiálu.)

Pro letošní rok je významným impulzem růstu ekonomiky dynamický růst mezd a platů, který akceleruje spotřebu a ta zpětně vede k růstu HDP. Růst objemu mezd za první pololetí dosáhl tempa 9,3 %. Toto tempo se naposledy objevovalo zhruba před deseti lety!

Lze očekávat, že podobný vliv na HDP bude mít další vzestup mezd a platů v příštím roce. Mělo by proto jít opět o růst tažený spotřebou jako poměrně stabilním růstovým zdrojem. Na základě předpokládaného vývoje platů v rozpočtové sféře, vývoje minimální mzdy a průměrné míry inflace (okolo 2 %) odhadujeme nárůst objemu mezd v podnikatelské sféře meziročně zhruba na úrovni 8 %. (To odpovídá odhadu růstu HDP o 3,5 %.)  Tento růst by měl oproti očekávání červencové prognózy MF (5,6 % růstu mzdového objemu) přinést do rozpočtu navíc minimálně 10 mld. Kč. Je nutno zdůraznit, že se v podstatě nelišíme od úvah MF ČR. To již 2. září ve sdělovacích prostředcích ústy pana ministra signalizovalo, že vzhledem k příznivým statistickým výsledkům české ekonomiky a vyššímu výběru daní zvedlo odhad příjmů rozpočtu o 10. mld. Kč.[6]

ad c) Zhruba 3 mld. Kč zbývající do plného rozpočtového pokrytí varianty růstu platů pro rok 2018 15–10 % doporučujeme pokrýt z nespotřebovaných výdajů resortů.  Objem této položky činil podle MF ČR k 31. 8. 2017 celkem 34,6 mld. Kč. (Ze stejného zdroje by pak bylo možno částečně uspokojit i případné přetrvávající nadpožadavky resortů.)

Co se týče požadavku na zvýšení platů od listopadu 2017, je nutno konstatovat, že (jak již bylo uvedeno v předchozích částech stanoviska) situace letošního rozpočtu je mimořádně příznivá a z obecného pohledu by profinancování této částky (4,2 mld. Kč) nemělo nic bránit. Technicky je možno zdroje na toto zvýšení zajistit na základě žádosti schválené vládou rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu se změnou závazného ukazatele státního rozpočtu České republiky na rok 2017. Na základě ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), může rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky povolit přesun mezi závaznými ukazateli nebo změnu jednoho ukazatele státního rozpočtu kapitoly nad 10 % každého ukazatele.

4. Podrobnější připomínky k vybraným parametrům rozpočtu

ČMKOS hodnotí velmi pozitivně zlepšující se statistiky trhu práce v ČR. I přesto se ovšem počítá s celkovou úrovní nezaměstnanosti pohybující se na hodnotách kolem 350 000 osob hledajících práci, což nelze považovat za uspokojivý stav. ČMKOS za této situace připomíná stále nevyřešené nebo i očekávatelné problémy a disproporce na českém trhu práce, jež budou vyžadovat aktivní finanční podporu státu. Patří mezi ně především:

–      nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce z hlediska profesního a kvalifikačního i z hlediska nedostatečných podmínek pro mobilitu,

–     stále nevyřešený problém nedostatku některých typů profesí nabízených na trhu práce, tedy aktivizace příslušných rekvalifikačních programů,

–     vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných bez nároku na podporu v nezaměstnanosti a obecně nízká úroveň podpor v nezaměstnanosti,

–     setrvalý problém při zaměstnávání zejména starších osob a zdravotně postižených,

–     možný zesilující faktor redukce zaměstnanosti v souvislosti s postupující digitalizací a automatizací některých odvětví,

–     problémy prekarizace na trhu práce (agenturní zaměstnávání, „švarcsystém“, různé typy omezených pracovních úvazků),

–    možný pokles „evropských“ zdrojů financování politiky zaměstnanosti.

Podle předloženého návrhu na příští rok se počítá se snížením výdajů na financování podpor v nezaměstnanosti (pasivní politika zaměstnanosti) na 7,3 mld. Kč (87 % ve srovnání s očekávanými výdaji pro tento rok) a s radikálním snížením výdajů na služby aktivní politiky zaměstnanosti (APZ – bez příspěvků z fondů EU) na 0,4 mld. Kč, což představuje pouze asi 17 % současného stavu (viz výše uvedený graf). ČMKOS zásadně nesouhlasí s takto dramatickou redukcí výdajů na APZ, zejména když je i ze současného vývoje patrné, že tyto prostředky jsou i v situaci klesající nezaměstnanosti potřebné z důvodů, které jsou uvedeny výše, a koneckonců i v letošním roce se předpokládá jejich vyšší využití, než byly původní rozpočtové předpoklady.

Graf č. 1

Výdaje na sociální transfery. Návrh státního rozpočtu na rok 2018 v oblasti výdajů na sociální transfery předjímá nárůst sociálních výdajů v důsledku v letošním roce již schválených opatření na zvýšení některých sociálních dávek (zejména přídavku na dítě, rodičovského příspěvku a nemocenského při déletrvající nemoci) a zavedení nových (např. otcovská poporodní péče). Zohledněny jsou i výdaje na dlouhodobé ošetřovné, které ještě čekalo na podpis prezidenta, což je pozitivní.

Za problém však ČMKOS považuje, že návrh rozpočtu nezohledňuje valorizaci životního minima, přestože s ohledem na vývoj spotřebitelských cen je vysoce akutní potřeba jeho částky po 5 letech opět navýšit. Pokud nebude zvýšeno životní minimum, dojde k obdobné deformaci, jako tomu bylo v minulosti např. u minimální mzdy, neboť životní minimum bylo naposledy zvýšeno od 1. ledna 2012. Odhadujeme, že životní minimum je v současné době podhodnoceno cca o 8–9 %. Stávající pozitivní situace na trhu práce sice svádí ke snižování potřeby životního minima, při jakékoli změně ekonomické situace však bude navrácena jeho vysoká důležitost a nezbytnost, nicméně s ohledem na jeho dlouhodobé nezvyšování bude ochranná funkce životního minima značně oslabena a zdeformována. To pokládáme za velice nebezpečný přístup, a požadujeme proto provést valorizaci životního minima od ledna 2018 a jeho částky valorizovat pravidelně v závislosti na vývoji inflace.

Prostřednictvím valorizace životního a existenčního minima je nezbytné zvýšit příjmy nízkopříjmových domácností tak, aby se zredukoval nárůst chudoby a sociálního vyloučení. V roce 2016 bylo podle údajů ČSÚ příjmovou chudobou ohroženo 9,7 % celkové populace (na této úrovni se udržuje od r. 2014), přitom v r. 2013 se jednalo pouze o 8,6 %. Za dobu vlády současné koalice se tak příjmová chudoba zvýšila o více než 10 %. Větší míra ohrožení chudobou nastává v případě péče o více dětí v rodině (21 % v r. 2016) či při absenci jednoho z rodičů – 37 % neúplných rodin je ohroženo chudobou a jejich podíl se od r. 2013 výrazně zvýšil (téměř o 10 p. b.). Příjmovou chudobou je dále ohroženo 52 % nezaměstnaných osob, jejich podíl od r. 2013 vzrostl o 17 %.

Objem sociálních výdajů rozpočtovaný na rok 2018 z tohoto důvodu pokládáme za podhodnocený, zejména v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory, a požadujeme upravit rozpočtovaný objem mandatorních sociálních výdajů tak, aby se dále nezhoršovala životní úroveň zaměstnanců, zejména těch nízkopříjmových, a jejich domácnosti byly dostatečně chráněny před sociálním vyloučením a propadem do chudoby.

Dávky státní sociální podpory. Na dávky státní sociální podpory je na rok 2018 rozpočtováno 44,8 mld. Kč, což je meziročně o 15,7 % více, než se očekává v roce 2017. Očekávaný nárůst výdajů na dávky je ovlivněn zejména schváleným navýšením přídavku na dítě o 300 Kč, pokud alespoň jeden z rodičů má příjmy z výdělečné činnosti, a možností zvolit si vyšší rodičovský příspěvek včetně navýšení celkového objemu rodičovského příspěvku při narození vícerčat.  Dále je promítnut růst výdajů na příspěvek na bydlení, na růstu celkových výdajů na dávky se podílejí i vyšší výdaje na dávky pěstounské péče, zejména odměny pěstouna, a částky na úhradu potřeb dítěte.

Rozpočtovaný objem prostředků počítá i s rozšířením okruhu příjemců přídavku na dítě, který však bude částečně eliminován zastavením valorizace životního minima, od něhož se nárok na přídavek na dítě i další testované dávky odvozují. Limit příjmu pro přídavek na dítě se zvyšuje z 2,4 na 2,7násobku životního minima. Přídavek tak bude vyplácen úplné rodině se dvěma dětmi ve věku 6–15 let pouze do čistého příjmu 27 675 Kč měsíčně, což odpovídá měsíční hrubé mzdě rodiče cca 15 000 Kč, pokud oba rodiče pracují. Z výplaty přídavku budou i nadále vyloučeny rodiny i s výrazně podprůměrnou mzdou. Zastavení valorizace životního minima totiž částečně eliminuje nárůst hranice příjmu pro přídavek na dítě v podstatě o více než polovinu.

Dávky pomoci v hmotné nouzi. Pro rok 2018 je na dávky pomoci v hmotné nouzi rozpočtováno 9,6 mld. Kč, což je 16,6 % nad očekávanými výdaji v roce 2017. Tyto dávky již tradičně vykazují největší meziroční dynamiku ovlivněnou zejména nárůstem výdajů na doplatek na bydlení, který koresponduje s výraznějším růstem nákladů domácností na bydlení. S ohledem na vývoj spotřebitelských cen je však nezbytné od 1. ledna 2018 valorizovat životní a existenční minimum a úměrně tomu navýšit i rozpočtovaný objem prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi.

Sociálních služby. ČMKOS opakovaně připomíná, že kapitola 313 MPSV pododdíl 435 (služby sociální péče) je zásadně podfinancovaná. Upozorňujeme, že požadavky krajů na financování sociálních služeb na rok 2017 byly kraji vyčísleny na částku překračující 13 mld. Kč, přičemž původní částka na rok 2017 byla alokována ve výši 8 804,7 mld. Kč.  Vzhledem k tomu, že objem financí v letošním roce nebyl dostatečný, tak i letos, stejně jako v uplynulých letech, bylo nutné dvakrát tuto kapitolu dofinancovat. Připomínáme, že dofinancování proběhlo na základě usnesení vlády ČR. První dofinancování bylo ve výši 1,15 mld. a druhé dofinancování ve výši 822 mil. Kč. Toto dofinancování požadujeme stejně jako finanční prostředky na navýšení platů a mezd zaměstnanců v sociálních službách o 10 % do tarifů zohlednit v návrhu státního rozpočtu na rok 2018. Podle našich propočtů se letos do služeb sociální péče zatím alokovalo 11,2 mld. Kč. Objem financí na nárůst platů a mezd pro rok 2018 odhadujeme na částku 1,8 mld. Kč (je zakomponováno navýšení od 1. 11. 2017). Celkově navrhuje ČMKOS kapitolu 313 MPSV pododdíl 435 (služby sociální péče) financovat částkou v minimální výši 13 mld. Kč, ideálně ve výši 15 mld. Kč.

Zdravotnictví. ČMKOS konstatuje, že návrh státního rozpočtu na příští rok i přes opakovaná upozornění odborů stále systémově neřeší zásadní personální problémy v resortech zdravotnictví a sociálních služeb, které v současné době ohrožují jejich kvalitu a dostupnost. Dlouhodobě upozorňujeme vládní představitele na nedostatečné finanční ohodnocení zaměstnanců, jejich přetěžování a s tím spojenou personální krizi. Problém také eskaluje u pracovníků v sociálních službách, kdy mnoho zaměstnanců tuto náročnou a špatně finančně oceněnou práci opouští a hledá své uplatnění na trhu práce ve sférách, které jsou fyzicky a psychicky méně náročné a navíc finančně lépe ohodnocené. V kapitole 335 MZ požadujeme rozpočtovat 1,7 mld. Kč na „Dotační program ke stabilizaci vybraných zdravotnických nelékařských pracovníků ve směnném provozu“. Požadavek na pokračování dotačního programu financovaného prostřednictvím státního rozpočtu je opodstatněný. V nemocnicích chybí personál a opatření navrhovaná Ministerstvem zdravotnictví ČR mohou napomoci stabilizovat zdravotníky a tím udržet kvalitu a rozsah poskytované zdravotní péče. Dotace je účelová, lze ji zkontrolovat a je jedním z mála transparentních prvků v posledních letech. Úhradou dotačního titulu z prostředků státního rozpočtu se napomůže stabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění a druhotně bude umožněno alokovat více financí na kvalitní a dostupnou zdravotní péči. Současně žádáme, aby byly v kapitole 335 MZ zvýšeny finanční částky na ochranu veřejného zdraví o 10 %, zvýšeny částky na rezidenční místa a aby byly navýšeny částky na programy sociální prevence a protidrogové politiky.

Kultura. Návrh rozpočtu pro kulturu (kapitola 334 MK ČR) nedosahuje 1 % podílu celkových výdajů, jak se vláda ve svém programovém prohlášení zavázala, a to ani s výdaji na církevní restituce a podporu církvím, s jejichž započítáváním do výdajů na podporu kultury jako veřejné služby odbory nesouhlasí (a opakovaně tento nesouhlas deklarovali). Návrh rozpočtu kapitoly 334 MK pro rok 2018 v podílu k celkovým výdajům ze státního rozpočtu plánovaným na rok 2018 stagnuje. Požadujeme plnění závazku vládního prohlášení z roku 2014 – 1 % výdajů státního rozpočtu na podporu kultury jako veřejné služby. Tuto připomínku považujeme za zásadní.

Náklady na zvýšení platů zaměstnanců v kultuře o 10 % by navrhované zvýšení výdajové položky „příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím“ o cca 438 mil. Kč mělo pokrýt. Objem prostředků na platy však bude vyšší o na tarify vázané nadtarifní složky platu (příplatky za vedení, v kultuře v hojné míře příplatky za práci o sobotách, nedělích a svátcích). Do zvýšení objemu prostředků na platy nejsou už několik let zahrnuty zvýšené nároky na OON, které ve velké míře potřebuje s ohledem na sezónnost např. Národní památkový ústav (průvodci, pokladní), a to přesto, že odměny se pohybují v rovině minimální a zaručené mzdy. Požadujeme příspěvkovým organizacím MK dokrýt tabulková místa s platy v souvislosti s udržitelností projektů – viz např. problém udržitelnosti projektu Národní digitální knihovna (NDK) financovaného z fondů Evropské unie, na kterou chybí zaměstnanci i technické prostředky. Tuto připomínku považujeme za zásadní.

Program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů – návrh nereflektuje nárůst nákladů na zvýšení platů o 9,4 % od 1. 7. 2017 ani další nárůst o 10 % pro rok 2018. Pro udržení zaměstnanosti a na částečné pokrytí zvýšených nákladů na platy požadujeme zvýšit výdaje této položky na 300 mil. Kč, tj. navýšit oproti návrhu o 140 mil. Kč. Tuto připomínku považujeme za zásadní.

Vláda schválila Státní kulturní politiku na léta 2015 až 2020, k jejímu naplňování je nutné položku „Záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby muzeí“ ponechat minimálně ve výši rozpočtu na rok 2017. Požadujeme navýšit tuto položku o 30 mil. Kč. Tuto připomínku považujeme za zásadní.

Ochrana životního prostředí (ke kapitole 315 MŽP ČR)

Připomínka k specifickým ukazatelům výdajů:

Ochrana přírody a krajiny a ostatní činnosti v životním prostředí: Tato položka je v návrhu rozpočtu snížena o cca 1,2 mld. Kč. Předpokládáme, že se tato položka vztahuje na provozní prostředky příspěvkových organizací, a proto upozorňujeme, že provozní prostředky příspěvkových organizací byly ministerstvem snižovány v posledních třech letech na téměř neúnosnou mez, kdy i placení náhrad ve vztahu k ochraně přírody již nebylo v posledních letech samostatně vyčleňováno v rozpočtu příspěvkových organizací. Toto postupné snižování provozních příspěvků se promítá ve zhoršujícím se stavu majetku státu s největšími dopady na stav nemovitého majetku, což jsou především budovy, cesty apod. Nesouhlasíme s krácením této výdajové položky. Tuto připomínku považujeme za zásadní.

Průřezové ukazatele:

Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci, platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech a platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě: u těchto jednotlivých položek došlo ke snížení výdajů o cca 51 700 000 mil. Kč. Dále došlo ke snížení u položky „Povinné pojistné placené zaměstnavatelem“ o cca 8 189 000 Kč. Tento návrh ministerstva životního prostředí považujeme za velmi chybný z několika důvodů.

  1. Již při minulém navyšování platů zaměstnanců příspěvkových organizací v 11/2016, ale i v letech 2015 a 2016, nebyla částka určená pro navýšení limitu na platy včetně odvodů dorovnána zřizovatelem do příspěvku na činnost organizací a ministerstvem bylo doporučeno, aby organizace hledali rezervy v rámci DPP a DPČ. Tento deficit se ale dlouhodobě promítá do nedostatku finančních prostředků na platy zaměstnanců, což ve svém důsledku nepřímo navádí k propouštění zaměstnanců a k neúměrnému navyšování úkolů pro zaměstnance zbylé.
  2. Další navýšení platů je projednáváno k počátku roku 2018, a proto je s podivem, že Ministerstvo životního prostředí všechny položky týkající se platů zaměstnanců nenavyšuje o předpokládanou částku, ale naopak ji velmi drasticky snižuje. Z tohoto důvodu žádáme, aby byla již současně chybějící část do návrhu rozpočtu dorovnána a dále položky na platy zaměstnanců navýšeny o předpokládané zvyšování platů v roce 2018. Tuto připomínku považujeme za zásadní.

V návrhu rozpočtu je jako další snížení navrhováno u výdajů spolufinancovaných zcela nebo z části z rozpočtu EU a u výdajů na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů. Z tohoto velmi razantního návrhu na snížení příspěvků je patrné, že Ministerstvo životního prostředí nemá v úmyslu financovat projekty EU, u kterých se předpokládá částečné kofinancování. V tomto případě se jedná především o projekty, které mohou příspěvkovým organizacím snižovat jejich náklady na provoz, což by bylo z prostředků EU více žádoucí než zaměření se na projekty, které jsou financovány z EU zcela, ale bez přínosu ve vztahu k budoucí úspoře provozních prostředků. V roce 2018 bude zapotřebí profinancovat velkou část projektů EU proto, aby nedošlo k definitivní ztrátě těchto prostředků. Z tohoto důvodu žádáme, aby Ministerstvo životního prostředí se více zaměřilo na výše uvedené projekty a v této souvislosti vyčlenilo i potřebnou částku na jejich kofinancování. Tuto připomínku považujeme za zásadní.

5. Shrnutí požadavků ČMKOS

ČMKOS požaduje rozpočtově zajistit zvýšení platů v rozpočtové sféře na rok 2018 na úrovni 15 % pro učitele a 10 % pro všechny ostatní pracovníky. Dále požaduje uskutečnit toto zvýšení od 1. listopadu 2017.

ČMKOS požaduje rozpočtově zajistit od 1. ledna 2018 valorizaci životního a existenčního minima.

ČMKOS opětovně požaduje, aby vláda ČR uložila ministrovi zdravotnictví navrhnout systémová opatření, která povedou ke zvýšení počtu zdravotnického personálu a která budou výrazně podpořena mimo jiné zdroje i ze státního rozpočtu. Z tohoto důvodu žádá v kapitole 335 MZ rozpočtovat 1,7 mld. Kč na „Dotační program ke stabilizaci vybraných zdravotnických nelékařských pracovníků ve směnném provozu“. Dále pak ve stejné kapitole žádá o zvýšení finanční částky na ochranu veřejného zdraví o 10 %.

ČMKOS požaduje zvýšit položku finanční prostředky kapitoly 313 MPSV pododdíl 435 (služby sociální péče) minimálně na 13 mld. Kč (včetně předpokládaného nárůstu platů).

–  Požadavky ČMKOS v oblasti výdajů na kulturu a ochranu životního prostředí jsou uvedeny podrobně v předchozím odstavci.

ČMKOS požaduje na rok 2018 zajistit prostředky určené na úhradu nákladů vzniklých činností odborových organizací a organizací zaměstnavatelů (§ 320a ZP) ve výši 40 mil. Kč.

ČMKOS požaduje na rok 2018 zvýšit prostředky určené na úhradu nákladů vzniklých výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci (§ 322 odst. 2 ZP) na 52 mil. Kč.

C. Očekávaný vývoj HDP v roce 2018

Vývoj ekonomiky v příštím období bude probíhat v relativně velmi složitých podmínkách. Úvaha o budoucích složitých podmínkách může ve světle všech čísel, která jsou o vývoji reálné ekonomiky v současnosti k dispozici, vyznít paradoxně, protože česká ekonomika se dynamicky rozvíjí a překonává očekávání všech minulých predikcí.

Je však nutno si v prvé řadě položit otázku, zda dosavadní relativně velmi rychlý ekonomický růst může dále pokračovat, či dokonce se dále zrychlit. A také jaké budou faktory, které ho dále urychlí, či zda se zdroje růstu vyčerpají a naopak dojde k jeho zpomalení.

V prvé řadě vstupujeme do období zvýšeného napětí v mezinárodní politice. Podle řady komentátorů je stupeň konfrontace mezi hlavními aktéry v mezinárodní politice vyšší než kdykoli jindy za řadu posledních let. To nesporně negativně dlouhodobě ovlivní budoucí podmínky ve světové ekonomice.

Lze sice spoléhat na to, že narůstající napětí, především stále se rozšiřující ekonomické sankce, se podaří opět snížit na předchozí úroveň, kdy nebude narušovat možnosti rozvoje mezinárodního obchodu. Takový návrat ale může trvat delší dobu.

Na první pohled tyto faktory nemohou zásadně ovlivnit českou ekonomiku, neboť míra jejího zapojení do mezinárodního obchodu vně EU je relativně nízká. Určitou výhodou může být, že EU je ve značné míře jen pasivním účastníkem hlavních procesů v mezinárodní politice a mimo její hlavní ohniska, i když aktivně podporuje politiku ekonomických sankcí. Českou ekonomiku však tyto turbulence mohou významně ovlivnit nepřímo právě prostřednictvím hlavních evropských exportérů, pro které jsou české firmy dodavateli.

Přirozeně že svůj význam mají i dosud nejasné otázky dalšího vývoje EU po Brexitu. Jsou zde i nevyřešené problémy – je otázka, zda vůbec mají nějaké rozumné řešení – vysoké zadluženosti některých členských zemí eurozóny. Konečně také pokračující uprchlická krize bude ovlivňovat minimálně ochotu ke spolupráci uvnitř EU.

Navzdory těmto faktorům, které mohou brzdit ekonomický růst, dochází v současnosti oproti minulým předpovědím ke zrychlení hospodářského růstu v Evropě. Za první čtvrtletí letošního roku je růst ekonomiky EU meziročně 2,1 % (oproti dříve uvažovanému 1,9 %), růst v eurozóně byl poněkud nižší – o 1,9 %, i zde byla také předpověď nižší. Pro letošní rok je pak očekávaný vzestup HDP v EU o 2,1 %, pro eurozónu 1,8 %. Pro německou ekonomiku, našeho největšího obchodního partnera, je pro letošek odhadován růst ve výši 1,8 %.

Právě tyto skutečnosti ilustrující, že hospodářství hlavních obchodních partnerů české ekonomiky se zatím vyvíjí dynamicky a lépe, než byly předchozí předpovědi, a zatím vytváří dobré podmínky pro její další dynamický růst v krátkodobém horizontu. Možnosti odbytu produkce na zahraničních trzích – především prostřednictvím nepřímých exportů – jsou zatím uspokojivé.

Dlouhodobě je tento model účasti v mezinárodním obchodě pro českou ekonomiku nevýhodný a vede k její zranitelnosti, a to i krátkodobém horizontu. České firmy nejsou v takové pozici, že by mohly být rovnoprávnými účastníky trhu, spíše jsou v pozici podřízených firem, stejně jako je tomu i s celou ekonomikou.

Pozitivně může být vývoj v příštím roce ovlivněný především setrvačností hospodářského růstu z letošního roku. Lze očekávat, že HDP v letošním roce vzroste o 3,8–4,0 %, což je podstatně více než předpokládaly odhady všech institucí v minulém roce (tehdy se odhadoval růst kolem 2,5 %) a také ještě v letošním roce (např. nová predikce MF ČR pro letošní rok je 3,1 %, většinový názor ostatních institucí v polovině letošního roku se pohyboval kolem 3 %, teprve poslední prognóza ČNB zvyšuje odhad pro letošní rok na 3,6 %).

Za první pololetí letošního roku dosáhl růst HDP 4 %. Přitom mezi čtvrtletně růst zrychlil, stejně jako v meziročním porovnání (v upravených datech). Zatím nejsou žádné příznaky toho, že by se hospodářský růst výrazněji zpomalil, a tedy celoroční výsledek se bude zjevně pohybovat již ve výše uvedeném intervalu 3,8 – 4,0 %.

Důvodem rychlejšího růstu je především velmi dynamicky rostoucí soukromá spotřeba, která je stimulována vysokým růstem mezd a platů a také snižující se nezaměstnaností.

Pokud jde o zaměstnanost, pravděpodobně lze dojít k závěru, že je v současnosti dosaženo v podstatě plné zaměstnanosti. Problémy se zaměstnaností se mohou týkat pravděpodobně pouze kategorie uchazečů o práci starší než 50 let. Jinak je současná úroveň nezaměstnanosti v naprosté většině daná jen těmi, kteří nemají zájem pracovat, mají zdravotní problémy, případně je to vliv fluktuace, hledání nového zaměstnání.

Hospodářskému růstu napomáhá v letošním roce i obnovení růstu investic po jejich propadu v minulém roce. I když jejich růst v prvním čtvrtletí letošního roku je jen velmi nízký oproti úrovni minulého roku, nedochází již k jejich poklesu. Naopak ve druhém čtvrtletí již došlo k jejich růstu, který bude nesporně dále pokračovat, také s ohledem na nízkou základnu minulého roku a dokončování řady inženýrských staveb. Za důležité také považujeme zrychlení růstu investic do strojů a bydlení. Pozitivně se projevuje růst exportu.

Lze též očekávat, že v letošním roce, stejně jako v minulém roce, se vývoj státního rozpočtu výrazně odchýlí od původně plánovaného deficitu ve výši 60 mld. Kč. Výsledky dosažené za osm měsíců letošního roku signalizují, že výsledek státního rozpočtu – lze očekávat ještě některé dosud nerealizované výdaje schválené vládou v posledních měsících – může oscilovat kolem nuly. I když ve zbývajících měsících letošního roku může ještě dojít ke zvýšení čerpání výdajů státního rozpočtu, lze vyloučit, že by bylo možné dosáhnout rozpočtem uvažovaného deficitu.

Příznivý vývoj státního rozpočtu je vyvolán především mimořádně dobrým vývojem inkasa DPH, kde původní předpoklad o růstu inkasa DPH pro veřejné rozpočty ve výši 22 mld. Kč bude překonán a pravděpodobně tento přírůstek dosáhne celoročně 30 mld. Kč.

Na druhé straně dochází k úspoře investičních výdajů, neboť se neplní původně uvažované záměry rozpočtových investic. Právě neplnění investičních záměrů má vliv na celkový vývoj investic v národním hospodářství a jejich podíl na hospodářském růstu.

Pro letošní rok je proto významným impulzem růstu dynamický růst mezd a platů, který akceleruje spotřebu a ta zpětně vede k růstu HDP.

Lze očekávat, že podobný vliv bude mít další vzestup mezd a platů v příštím roce na růst HDP. Mělo by proto opět jít o růst tažený spotřebou jako poměrně stabilním růstovým zdrojem. Záměry založené do výdajů státního rozpočtu – pokud jde o růst mezd v rozpočtové sféře – předpokládají vzestup platů nejméně o desetinu. Mzdy v podnikatelské sféře mohou vykázat poněkud nižší růst s ohledem na to, že v rozpočtové sféře nerostou platy plynule, ale pouze jednorázově. Tento růst je možno odhadovat na cca 8 % vzhledem k očekávanému vývoji inflace. Přitom růst mezd bude odvětvově rozdílný ve vazbě na vývoj hospodářské situace firem.

Lze také očekávat, že v příštím roce se po přijetí nového stavebního zákona podaří zrychlit zahajování staveb. Kromě toho by se mělo právě v investicích projevit i zvýšené úsilí vynaložené na urychlení investiční výstavby, především infrastrukturních staveb (především doprava), a také snaha o lepší čerpání evropských fondů. Očekáváme oživení investic v podnikatelské sféře, kde by v reakci na nedostatek pracovních sil mělo dojít k investicím do náhrady pracovních míst.

Lze proto očekávat, že souběhem vysoké dynamiky příjmů obyvatelstva a zlepšení investiční výstavby by bylo možné očekávat růst HDP v příštím roce okolo 3,5 %.

Přitom nelze přehlížet, že negativně bude vývoj v příštím roce ovlivněn především pokračujícím zhodnocováním koruny vůči euru a také dolaru. Příjmy českých exportérů z vývozu do EU tak poklesnou – při předpokládaném zhodnocení kurzu koruny vůči euru zhruba o jednu korunu na úroveň 25– 24,50 Kč/euro, a to povede ke snížení exportních příjmů o 4–7 %. V některých případech nebude možné tento výpadek kompenzovat vyšším exportem a bude nutno zvýšit úsilí o úsporu nákladů. Ve většině případů jde o dodávky podle dlouhodobých smluv, kde možnosti jejich kvantitativního navýšení jsou velmi omezené, neboť nelze najít jiné odbytové možnosti.

Zpevnění koruny by mohlo působit i na snížení tlaku na růst cen dovážené produkce vč. energetických surovin, které mohou minimálně zmírňovat očekávaný mírný vzestup jejich světových cen.

 

Poznámky: 

[1] Jedná se o stanovisko ČMKOS k 8. září 2017. Dne 11. září 2017 se vládní koalice ČSSD-ANO-KDU/ČSL na realizaci nárůstu platů pro rok 2018 ve variantě „15 %, 10 %, od listopadu“.

[2] Neplnění daňových příjmů se prakticky koncentruje do výpadku 5 mld. Kč u DPH. Nicméně inkaso DPH je zhruba o 10 % nad úrovní inkasa v minulém roce, a to i přes pokračující stagnaci cen, což ukazuje na výrazný příjmový vliv provedených opatření v oblasti EET a kontrolních hlášení.   Nicméně stojíme před výdajově silným 4 čtvrtletím, které dává šanci stávající výpadek vyrovnat.

[3]  A to na základě žádosti schválené vládou rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu se změnou závazného ukazatele státního rozpočtu České republiky na rok 2017. Na základě ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), může povolit přesun mezi závaznými ukazateli nebo změnu jednoho ukazatele státního rozpočtu kapitoly nad 10 % každého ukazatele rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

[4] Jedná se o komplexní propočet MF ČR. Původní propočty MPSV, které signalizovaly, že by tento rozdíl mohl být na úrovni 10 mld. Kč, byly nepřesné, protože nezahrnovaly oblast armády a některých bezpečnostních složek.

[5] Loni se růst na rok 2017 odhadoval kolem 2,5 %. Nižší odhady však bylo možno vidět ještě v nedávné době. Např. poslední – červencová predikce MF ČR pro letošní rok byla 3,1 %. Většinový názor ostatních institucí se v polovině letošního roku se pohyboval kolem 3 %. Teprve poslední prognóza ČNB (Zpráva o inflaci III z 10. srpna) zvýšila odhad pro letošní rok na 3,6 % HDP.

[6] Ministr Pilný zvedl příjmy rozpočtu o 10 miliard korun, Právo 2. září 2017.

Tento článek byl publikován v Pohledech 2/2017. Publikujeme se souhlasem autora.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.