Evropská komise vydala „cestovní mapu“ v oblasti migrace

Zpráva dne: EK vydala plán na to, jak by v následující době měla EU řídit otázku migrace. „Cestovní mapa“ žádá členské státy k rychlé dohodě, o společném postupu.

Evropská komise přinesla následující tiskovou zprávu, která se týká otázky migrace, včetně „cestovní mapy“. Zprávu uvádíme v plném znění.

  • Komise vydala „cestovní mapu“ v oblasti migrace – žádá členské státy o rychlou dohodu na stabilní a dlouhodobé migrační politice
  • Do února mají členské státy podpořit 15 000 návratů nelegálních migrantů, a přislíbit přemístění 50 000 uprchlíků ze třetích zemí
  • Do března mají doplatit chybějících 340 milionů EUR do Afrického svěřeneckého fondu a posílit kapacitu Evropské pohraniční stráže na návraty nelegálních migrantů
  • Do května pak dosáhnout dohody o „Dublinském nařízení“ a zvýšit počet návratů nelegálních migrantů o 20 %
  • Jako možný způsob odblokování jednání navrhuje, aby „povinné relokace“ platily pouze v závažných krizích, a jinak byly dobrovolné
  • Zdůrazňuje nutnost věnovat se současně vnější i vnitřní dimenzi migrační politiky
  • Upozorňuje, že na základě dosavadní zkušenosti s migrací by měl rozpočet po roce 2020 nabízet flexibilní instrumenty

Před tematickou diskusí vedoucích představitelů EU o migraci, která proběhne 14. prosince, dnes Komise předložila politický plán s cílem dosáhnout do června 2018 komplexní dohody o tom, jak provádět udržitelnou migrační politiku.

S tím, jak Evropa nyní ustupuje od krizového řízení, je pro zachování současné intenzity na všech frontách – vnitřních i vnějších – nutné se dohodnout na stabilní migrační a azylové politice EU, která obstojí i v dlouhodobém horizontu.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker k tomu uvedl: „I když nyní ustupujeme od krizového režimu, je evidentní, že migrace zůstane výzvou pro celou jednu generaci Evropanů. Evropa si musí nutně zajistit prostředky pro odpovědné a spravedlivé řízení migrace, které obstojí v budoucnosti. V uplynulých třech letech jsme dosáhli významného pokroku, ale nyní nastal čas, abychom návrhy přeměnili v právní předpisy a právní předpisy v praxi.“

EU v uplynulých třech letech vyvinula nový přístup k řízení migrace, aby podpořila členské státy, které jsou vystaveny největšímu tlaku, posílila ochranu vnějších hranic EU a zintenzivnila naši spolupráci s partnerskými zeměmi. Díky koordinované činnosti se sice podařilo stabilizovat velmi nestabilní situaci (nelegální vstupy do EU se v roce 2017 snížily o 63 %), trendy pro další roky a určité faktory, jako je změna klimatu, bezpečnostní situace a demografický vývoj v EU a jejím sousedství, naznačují, že migrace bude výzvou i v dalších desetiletích.

Komise dnes předkládá doporučení, podle kterého mají vedoucí představitelé pokročit v započaté práci, a to zajištěním rychlého pokroku v oblasti reformy společného evropského azylového systému, dalším posilováním partnerství se třetími zeměmi, vytvářením dalších legálních cest do Evropy a zajištěním dostatečného financování do budoucna. Pouze komplexní přístup funguje. Soustředit se jen na vnitřní rozměr a podporu členským státům nestačí. Vnější migrační politika by přitom sama o sobě problém migrace pro Evropu nevyřešila.

Solidarita a odpovědnost v oblasti azylu a hranic

Jelikož diskuse ohledně návrhů Komise na reformu společného evropského azylového systému postupovaly velmi pomalu, je důležité, aby Evropská rada odblokovala debatu o účinnějším a spravedlivějším přístupu pro dosažení rovnováhy mezi solidaritou a odpovědností. S přihlédnutím k různým postojům k reformě dublinského nařízení by řešením mohlo být přijetí koncepce, podle níž by se složka povinné relokace uplatňovala na závažné krizové situace, zatímco v méně problematických situacích by relokace byla založena na dobrovolných závazcích členských států. Komise Radě doporučuje, aby na návrhy pohlížela jako na celek a usilovala o revizi dublinského nařízení v rámci rozsáhlejší dohody o všech navrhovaných reformách do června 2018. Zatímco diskuse o hlavních aspektech solidarity a odpovědnosti pokračuje, některé prvky balíčku, jako jsou návrhy týkající se Agentury EU pro azyl a systému Eurodac, mohou být přijaty do března 2018, aby bylo možné položit operativní základy reformovaného azylového systému.

Aby mohla členským státům poskytnout okamžitou pomoc při ochraně vnějších hranic, musí EU plně zprovoznit novou Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž. Tím bude budování účinného systému správy vnějších hranic dokončeno. Členské státy musí do března 2018 zajistit připravenost všech prostředků a lidských zdrojů, které agentura potřebuje pro svoje rezervy pro rychlé nasazení.

Posílení spolupráce a podpora třetím zemím

Vnější rozměr migrační politiky je třeba konsolidovat, a zajistit tak úplné provedení prohlášení EU a Turecka a intenzivnější spolupráci s partnery ze třetích zemí a agenturami OSN. EU nyní musí být připravena mobilizovat další zdroje pro nástroj EU pro uprchlíky v Turecku, posílit strategické partnerství s Africkou unií a jejími členskými státy, realizovat první vlnu projektů v rámci plánu vnějších investic EU a doplnit složku svěřenského fondu EU, která je určena severní Africe.

Ve snaze odradit od nelegální migrace a narušit obchodní model převaděčů a obchodníků s lidmi musí EU nabídnout alternativu k nebezpečným cestám a otevřít bezpečné a legální cesty osobám, které skutečně potřebují ochranu. To bude od členských států vyžadovat, aby do května 2019 přesídlily dalších 50 000 zranitelných uprchlíků Zároveň budou muset členské státy dosáhnout rychlých a účinných výsledků v oblasti navracení a zpětného přebírání těch, kteří nemají právo pobývat v EU. Do května 2018 by členské státy měly zajistit řádné fungování kapacit pro navracení v rámci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a do června 2018 o 50 % v porovnání s rokem 2017 zvýšit počet migrantů navrácených v rámci operací organizovaných ve spolupráci s agenturou. .

Prostřednictvím společné pracovní skupiny Evropské unie, Africké unie a OSN, která byla vytvořena 29. listopadu 2017, by členské státy měly podpořit Mezinárodní organizaci pro migraci, aby urychlily návraty z Libye. Komise navíc bude financovat asistovaný dobrovolný návrat dalších 15 000 osob do února 2018.

Více finančních prostředků a flexibilní financování pro řízení migrace

Řízení migrace je velkou výzvou, která vyžaduje finanční investice. Od roku 2015 EU navýšila prostředky z Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost a pro agentury EU o téměř 75 %. S ohledem na další postup by vedoucí představitelé EU měli zvážit, jak zaručit financování vnějšího rozměru migrace a zajistit rychlou mobilizaci zdrojů na řešení prvotních příčin migrace a na ochranu uprchlíků a migrantů. Příští víceletý finanční rámec (sedmiletý rozpočet EU) by měl zohlednit zkušenosti uplynulých tří let a poskytnout flexibilní nástroje k reakci na budoucí výzvy v oblasti migrace.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.